Pozitivní ekonomická data přicházela z Evropy i Spojených států také v minulém týdnu. V Evropě si největší pozornost získal srpnový průzkum IFO institutu, který se dotazuje na aktuální situaci u více než 8 tisíc podniků. Jeho pravidelně zveřejňovaný index v srpnu stoupal již pět měsíců v řadě. Tentokrát se vyhoupl až na 90,5 b., přičemž na této úrovni se naposledy pohyboval v říjnu minulého roku.
Nejvýše za posledních 15 měsíců je navíc také německá spotřebitelská důvěra. To jen dokládá, jak výraznou změnou k lepšímu si v posledních měsících situace v největší evropské ekonomice prošla.
Eurozóna však i přesto stále vyhráno nemá. Jak totiž odhalila ve čtvrtek zveřejněná měnová statistika ECB, úvěrová expanze i nadále slábne. To může ekonomický růst do budoucna výrazně ohrožovat. Meziročně totiž v červenci rostl objem nových půjček v soukromém sektoru o pouhého 0,6 %.
Růst tempa nových úvěrů přitom nepřetržitě zpomaluje již devatenáct měsíců v řadě. Již v tomto čtvrtletí by mohl dosahovat dokonce záporných hodnot. Právě neochota evropských bank úvěrovat domácnosti a firmy proto může ještě na poměrně dlouhou dobu zajistit velmi nízké úrokové sazby v eurozóně.
Také Spojené státy dokázaly v průběhu týdne nabídnout několik velmi pozitivních signálů. To, že stabilizace na trhu s bydlením pokračuje, dokázaly v úterý výsledky cen domů ve dvaceti největších městech. Rostly v červnu o silných 1,4 %. Navíc prodeje nových domů podle nejnovějších dat v červenci stoupaly podruhé v řadě o více než 9 %.
Velmi příznivý dojem navíc zanechal také rostoucí srpnový index spotřebitelské důvěry a tempo růstu nových objednávek. Ty v červenci v USA stoupaly nejvíce za poslední dva roky. Všechny tyto dobré zprávy jednoduše nedovolily medvědům na akciových trzích provést jakoukoli hlubší korekci, a tak se v pátek odpoledne držely americké akcie (DJIA) výše o zhruba 2,47 %. V Evropě zatím rostl společný burzovní index (EuroStoxx 50) o 2,55 %.
Vedle příznivých dat ale v minulých dnech zaplavily Spojené státy svět také novým dluhem. Během tří dnů totiž prodalo americké ministerstvo financí dluhopisy v celkové výši 109 miliard dolarů, v tranších se splatností od dvou do sedmi let. Trh tuto emisi dokázal vstřebat bez větších problémů, což dokazuje, že zájem o americký dluh zůstává i nadále vysoký.
Výnosy z amerických dluhopisů jsou proto zatím stále velmi nízké, což výrazně přispívá k celkové stabilizaci americké ekonomiky. Levně si tak může půjčovat nejen stát, ale také domácnosti a firmy. Podobná je situace i v Evropě, kde vlády nemají, díky nadbytku likvidity v bankovním sektoru, zatím problém financovat bobtnající deficity.
I přes zdánlivě idylický vývoj z posledních týdnů, jsou ale rizika do budoucna stále vysoká. Stabilizace USA a eurozóny se totiž opírá výhradně o monetární expanzi, tedy zvyšování nabídky peněz v ekonomice, resp. o inflaci. V ekonomice však nechybí peníze, ale kapitál, jehož je zoufalý nedostatek a který se rozhodně nedá nahradit papírem.
V okamžiku, kdy se nové peníze začnou promítat do vyšších cen a Fed i ECB budou nuceny začít zvedat úrokové sazby, domácnosti, firmy, ale i státy mohou následně zjistit, že jim jejich závazky přerůstají přes hlavu. Následné další zhoršení úvěrového portfolia bank a přiškrcení úvěrové expanze pak zřejmě přinese opětovný a velmi bolestivý návrat do reality.
