Prodej akcií byl obzvláště výrazný v úterý, kdy jen v USA klesla hodnota indexu S&P500 o 2,21 %. Za výprodejem však tentokrát nestály ani tak fundamentální, jako spíše psychologické faktory. Po nepřetržitém sedmitýdenním růstu akcií totiž prostor k jejich dalšímu růstu téměř vymizel. Protože co nejde nahoru, musí dolů, korekce byla spíše jen otázkou času.
Její trvání však bylo poměrně krátké a již ve druhé polovině týdne se situace na trzích začala opět stabilizovat. Z největších světových ekonomik totiž nadále přichází data, která příliš důvodů k výprodejům akcií nedávají.
Jen USA zveřejnily v minulých dnech výsledky indexu aktivity ve výrobním sektoru a sektoru služeb (ISM), které znovu dokázaly překonat většinové odhady analytiků. Zatímco výrobní sektor, z velké části i díky šrotovnému, začal znovu expandovat, kontrakce ve službách se nadále zmírňuje a je nejmenší od září loňského roku.
Na červencové i srpnové statistiky má přitom stále velmi příznivý vliv především efekt šrotovného a dalších vládních stimulů, které se v USA i v Evropě teprve začínají naplno rozbíhat. O tom, jak výrazným impulsem pro americký automobilový průmysl šrotovné bylo, pak hodně vypovídá také srpnová statistika automobilových prodejů. Ty totiž stouply na 1,26 milionu nových automobilů, což je o 26 % více než v předchozím měsíci a téměř 100% nárůst v porovnání se začátkem tohoto roku.
Další příznivá čísla navíc v průběhu týdne přišla také z amerického trhu s bydlením. Počet rozjednaných, zatím ale neuzavřených smluv na koupi domu totiž v červenci vzrostl o dalších 3,2 %, což byl údaj dvojnásobně převyšující většinový konsenzus trhu a již šestý růstový měsíc v řadě.
Nezaměstnanost v USA se blíží 10 procentům
Tím hlavním, co tento týden přinesl, však byla až v pátek odpoledne zveřejněná data z amerického trhu práce, která nabídla poměrně rozporuplné výsledky. Zatímco míra nezaměstnanosti v srpnu vystoupala až na 9,7 % a o dvě desetiny předčila většinový konsenzus, celkový úbytek zaměstnanosti v nezemědělských sektorech (NFP), dosahoval pouze 216 tisíc pracovních míst. To byl přitom nejnižší propad za posledních dvanáct měsíců.
V Evropě si tentokrát velkou pozornost získala především data z německého trhu práce a čtvrteční zasedání Evropské centrální banky. Míra nezaměstnanosti v Německu zůstává v srpnu i nadále stabilní na 8,3 %, když se počet nezaměstnaných osob dokonce snižoval o 1 tisíc.
Německo patří mezi země, které začínají velmi těžit z probíhající fiskální expanze, která začala znovu zvyšovat zahraniční poptávku. Právě ta, společně s domácími vládními výdaji, byla v druhém čtvrtletí hlavním motorem jeho překvapivého růstu. Svou roli přitom sehrává i rozvolněná měnová politika Evropské centrální banky, která dala tento týden jasně najevo, že zatím nemá v plánu na svém postoji cokoliv měnit.
Sazby tak po čtvrtku v eurozóně zůstávají beze změny, a jak na tiskové konferenci uvedl šéf banky Jean-Claude Trichet, ECB zůstává velmi obezřetná k dalšímu nejistému vývoji.
Dolar k euru stále zpevňuje
Na vzájemném měnovém páru eura a dolaru se dění z tohoto týdne podepsalo jen málo. Dolar sice dokázal k euru zpevňovat druhým týdnem v řadě, jeho zisky však byly omezené. V pátek odpoledne se tak prodával k euru na ceně 1,4230 EUR/USD a byl silnější pouze o 0,79 %. Na celkovém obrazu obchodování z minulých týdnů se však změnilo jen málo. Dolar si totiž stále drží svou cenu v rozmezí dvou centů od 1,42 EUR/USD, kde se pohybuje již od poloviny července.
Pod prodejní tlak se naopak po delší době opět dostala česká měna. Ta se začátkem týdne propadla jak na páru s dolarem, tak k euru. K tomu velkou měrou přispěly především výprodeje na akciových trzích a růst averze vůči riziku mezi obchodníky.
Celý středoevropský region je totiž stále chápán jako rizikovější destinace pro investice, a tak není náhodou, že v době, kdy koruna slábla, klesla hodnota akciových indexů v Praze, Varšavě a Budapešti o víc než 4 %. Závěr týdne se však koruně i dalším středoevropským měnám vydařil, a to díky postupnému zklidňování nervozity na akciových trzích. Přesto v součtu koruna zakončuje týden slabší, když se k euru v pátek odpoledne prodávala za 25,52 koruny a k dolaru pak za 17,95 koruny.
Cena zlata šla strmě vzhůru
Výprodej akcií a nárůst nervozity mezi obchodníky zanechal jasný odraz také na komoditních trzích. Po několikatýdenní stagnaci se strmého růstu dočkala cena zlata, která se ve čtvrtek přiblížila na dosah čtyř dolarů od tisícidolarové hranice. Zlato, jakožto bezpečný přístav, z negativního vývoje na trzích dokázalo vytěžit maximum, zatímco se ostatní komodity dostaly pod prodejní tlak.
Jen cena ropy (brent) klesla o 6 dolarů na 66,50 dolaru za barel. Ve volném pádu pokračovala také cena zemního plynu. Tu navíc poslaly dolů ještě čtvrteční výsledky amerických zásob, které rostly o 65 miliard kubických stop a o více než pětinu již převyšují celkový objem zásob za stejné období minulého roku. Cena zemního plynu proto v minulém týdnu skončila níže o 20 % až na 2,47 USD/milion Btu.
Také nadcházející týden přinese několik velmi zajímavých fundamentů, které mají potenciál značně ovlivnit vývoj na finančních trzích. Z USA to budou výsledky obchodní bilance, popřípadě spotřebitelského sentimentu. Evropa zveřejní německé nové tovární objednávky, které více napoví o tom, jak silná je domácí a zahraniční poptávka. Zveřejněny budou také výsledky průmyslové produkce některých členských zemí eurozóny, průmyslová produkce Británie a v Británii pak o sazbách bude rozhodovat ještě Bank of England.
