Počátek týdne se nesl ve znamení euforie
Z prezidentských voleb v USA a vyhlídek na snižování sazeb jak ve Velké Británii, tak v eurozóně. Vítězství Baracka Obamy mohlo být pro některé překvapením, průzkumy veřejného míněny nakonec ale nelhaly. Trhy považovaly Baracka Obamu za lepší volbu, co se týče řešení ekonomické krize, ve které se USA nacházejí.
Očekávání výsledků voleb zastínilo i výrazně horší data přicházející z americké ekonomiky, např. index důvěry ve výrobě, který se propadl na 38,9 bodu, což je nejníže od roku 1981. Dle autorů indexu je přitom ekonomika v recesi, když hodnota indexu klesne pod 41,1 bodu. Ve středu ráno, po vyhlášení výsledků voleb, si asijské trhy ještě dokázaly udržet zisky, v Evropě už pro investory důvod nákupů pominul, investoři se tak opět vrátili do reality prudce zpomalujícího světového hospodářství a začali přirozeně vybírat zisky. Akciové trhy tak ve středu zakončily po několika dnech růstu poklesem o 2-3 %. Konkrétněji trhy také reagovaly na zhoršující se výhledy hospodaření společností, popřípadě oznámení snižování produkce apod.
Čtvrtek ve znamení snižování sazeb
Jako první přišla s rozhodnutím o sazbách Česká národní banka (ČNB) a navzdory očekávanému snížení sazeb o 25-50 bodů přistoupila k razantnímu snížení o 75 bodů na 2,75 %. Nová makroekonomická prognóza mimo jiné prudce snížila predikci hospodářského růstu pro příští rok, a to z 3,6 % na 2,9 %. Ve snižování sazeb ČNB již nebrání ani inflace, která by se měla postupně v příštím roce navrátit k 3 %.
Dále pak přitvrdila Bank of England (BoE), která překvapila trhy snížením sazeb o 1,5 % na 3,0 %. Analytici předpovídali maximální snížení o 1 %. Přesto BoE upřednostnila razantnější snížení, když prohlásila, že jí to umožňuje výrazné zhoršení výhledu ekonomické aktivity v zemi, a nebrala ohledy v tomto případě ani na to, jestli neznervózní trhy, které jsou už tak dost rozkolísané.
V souladu s očekáváním pak snížila sazby ECB o 50 bodů na 3,25 %, a tím pádem jsou sazby v eurozóně vyšší než ve Velké Británii, což dle některých analytiků ospravedlňuje výhled výraznějšího hospodářského poklesu na ostrovech než na evropském kontinentu. Šéf ECB J. C. Trichet na tiskové konferenci nevyloučil, že by sazby v prosinci mohly opět klesnout. Dále pak snížila sazby ještě Národní banka Švýcarska (SNB) o 50 bodů na 1,5-2,5 %.
Ceny komodit dále klesají, cena zlata ale mírně vzrostla
Index Reuters/Jefferies sledující ceny komodit na světových trzích klesl v minulém týdnu o 4,3 % na 257 b. Důvodem je prudce zpomalující světové hospodářství. Cena ropy klesla na 57 USD z 65 USD za barel v předchozím týdnu, což představuje pokles o více než 11 %. Cena zlata rostla pouze ve středu v reakci na oslabující dolar, nedokázala ale smazat zisky a cena tak vzrostla asi o 15 USD na 738 USD za unci, tj. o 1,9 %.
Ceny zemědělských komodit také dále klesaly, ovšem již ne takovým tempem, jako jsme viděli v září/říjnu. V reakci na pokles ceny ropy stále nejvíce klesá cena kukuřice, kde se očekává kvůli levnější ropě klesající poptávka po bioetanolu vyrobeném z kukuřice. Cena kukuřice klesla o 3,5 % na 3,83 USD za bušl, cena pšenice klesla o 2 % na 5,26 USD za bušl, cena rýže o 1,7 % na 14,95 USD za centýř a cena sojových bobů o 0,7 % na 9,16 USD za bušl.
Graf 1: Cena ropy
Výrazně v minulém týdnu klesaly i ceny průmyslových kovů, například cena mědi klesla o téměř 8 % na 3 810 USD za tunu a nachází se tak opět na tříletém minimu.
Akciové trhy převážně v minusu
Ani masivní snížení sazeb centrálními bankami nepovzbudilo výrazněji trhy a opět převážily obavy o světové hospodářství. Akciové trhy zažily nejvyšší propady ve čtvrtek, v pátek si připisovaly mírné zisky. Britský FTSE oslabil v minulém týdnu o přibližně 0,2 % na 4 367 b., německý DAX ztratil 1,2 % na 4 928 b., japonský Nikkei si připisoval mírný zisk 0,07 % na 8 583 b., americké akciové indexy obchodovaly v pátek vpodvečer s celotýdenní ztrátou okolo 4-6 %.
Ve střední Evropě se nejlépe dařilo burze v Praze, když index PX přidal asi 1,7 % na 893 b., varšavská burza ztratila téměř 1 % na 1 825 b., budapešťská burza ztrácela asi 4,5 % na 12 872b.
Koruna ovlivnila celý region
Snížená averze k riziku v době amerických voleb poslala dolar a další nízkoúročené měny níže. Na švýcarský frank například navíc dolehlo snížení úrokových sazeb v zemi. Švýcarský frank tak za celý týden k euru oslabil o více než jedno procento na EUR/CHF 1,4985. Japonský jen k dolaru v závěru týdne v souladu s výprodeji na akciových trzích opět posílil a za celý týden si tak k dolaru připsal asi procento na úroveň kurzu USD/JPY 97,34.
Graf 2: Vývoj kurzu EUR/CZK
Na dolar ještě v závěru týdne dolehla zveřejněná zpráva z trhu práce, kdy počet pracovních míst v ekonomice klesal v říjnu o 240 tisíc a zářijový počet byl navíc revidován na 284 tisíc. Nezaměstnanost v USA tak vzrostla na 6,5 %, nejvyšší úroveň od roku 1994. Ekonomika se tak s velkou pravděpodobností nachází v recesi. Dolar obchodoval v pátek vpodvečer na otevíracích úrovních z počátku týdne, okolo EUR/USD 1,2767.
Libra reagovala minulý týden na výrazné snížení úrokových sazeb, když oslabila jak k euru, tak dolaru o více než 2 % na EUR/GBP 0,81 a GBP/USD 1,5729. Celkově vyhlídky v britské ekonomice nejsou dobré, spotřebitelská poptávka prudce klesá tak, jak klesají ceny domů.
Na snižování úrokových sazeb reagovala oslabením i česká koruna, která s sebou dolů stáhla i ostatní měny v regionu, jako například zlotý a forint. Guvernér Polské národní banky prohlásil, že české snížení sazeb zvyšuje pravděpodobnost, že se Polsko bude také zabývat touto možností. Koruna tak oslabila k euru o 4,5 % na 25,17 koruny, k dolaru pak o 4,3 % na 19,73 koruny. Polský zlotý oslabil k euru o 4,6 % na 3,63 zlotého, forint oslabil o 4,8 % na EUR/HUF 268.
