Kandidáti se často snaží zatajovat fakt, že jsou ve výpovědní lhůtě a novou práci potřebují. Jak neztratit svoji taktickou nevýhodu v rámci budoucích vyjednávání a současně se vyhnout nepravdám?
Odpovídat pravdivě, respektive nelhat, v případě potřeby pouze nesdělovat úplnou informaci a mít na zřeteli, že se jedná de facto o druh obchodního jednání. Diskutovanou cenou je vaše mzda. Neříkat celou pravdu není totéž jako lhát. Kdo přichází s cenou práce jako první, většinou ve vyjednávání o odměně "prohrává".
Někdy ženy, které měly mateřskou dovolenou, tuto skutečnost do životopisu neuvádějí a personalisté to považují za zatajování informací. Jak zabránit tomu, že personalista už při čtení životopisu pozná, že žena má malé děti, což ji často na trhu práce diskvalifikuje.
V době, kdy téměř každý má svůj živnostenský list, je možné "černou díru" svést na vlastní podnikání. Nicméně mateřství je výsadou žen, nikoli stigma. Korektnímu zaměstnavateli nebude, nemůže vadit. Pakliže mu vadí, zvažoval bych, zda s takovou firmou spojit svůj profesní život.
Personalisté rychle poznají, když si kandidáti posunují roky praxe dle potřeby, aby jim v životopise nevznikla mezera, nebo tuto mezeru vyplňují pozicemi jako "překladatel". Co tedy dělat, pokud nechci odhalit, že se mi v kariéře nějakou dobu nedařilo.
Možná by stálo za to říct pravdu. Ten, kdo je vždy a za všech okolností úspěšný, tedy je mladý, zdravý a bohatý, bývá spíše podezřelý než obdivuhodný. Systém, který tlačí člověka do lži, je špatný systém. Nebýt jeho součástí je tak spíš výhodou.
Pokud jde o znalost jazyka, výmluvy typu "dlouho jsem nehovořil, musel bych se rozmluvit a byl jsem vždycky spíše na mluvené slovo" jsou personalistům známé. Je lepší už v prvním kontaktu třeba napsat, že si nejste úrovní znalostí jistí?
Určitě je lepší deklarovat skutečnou znalost než fabulovat. Při osobním jednání lze totiž spontánně přejít do cizího jazyka a tam se velmi rychle ukáže pravda. Nejde o ztrátu jazykového renomé, ale o daleko horší věc, o ztrátu důvěryhodnosti v očích potenciálního zaměstnavatele.
Lépe "moudře" mlčet než hloupě blekotat. Češi ve středním a vyšším věku svou jazykovou gramotnost spíše podhodnocují, mladí přesně naopak. Skutečně ovládat cizí jazyk znamená myslet v daném jazyce, nikoli mít lexikální znalost obohacenou školní syntaxí.
