Starší pedagogové zažívají zklamání, dostali přidáno málo. Ilustrační snímek

Starší pedagogové zažívají zklamání, dostali přidáno málo. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Mladým učitelům se platy zvedly o tisíce, starším jen o stokoruny

  • 193
Učitelé se už druhý měsíc mohou těšit z vyšších platů. Ale na školách se neslaví. Výrazně si polepšili mladí pedagogové s vysokoškolským vzděláním, kteří mají až o sedm tisíc korun měsíčně víc než doposud. Starším přidali méně.

"Mám vysokou školu, 25 let praxe, můj plat se pohybuje kolem celostátního průměru všech profesí, tedy ve výši 23 400 korun. Zatímco mladí kolegové dostali i víc než šest tisíc navíc, já jsem si polepšil o 380 korun," říká Zdeněk Janča, učitel střední školy v Chotěboři, který však nepocítí ani toto drobné zvýšení platu. "O pět korun se totiž snížily příspěvky na obědy, což je měsíčně pokles o 120 korun, existovaly ještě nějaké menší příspěvky na rekreace, ty se také ruší, zavedla se povodňová daň a připravuje se zvyšování DPH. Myslím, že v součtu jsem na tom stejně jako předtím," konstatuje učitel Janča.

Ministerstvo školství přidalo na mzdové prostředky pro letošní rok 2,1 miliardy korun. 20 tisíc korun je nyní nástupní plat absolventů - vysokoškoláků.

Hlavním záměrem nové úpravy odměňování je podle ministerstva školství přilákat vysokoškolsky vzdělané a kvalifikované mladé pedagogické pracovníky do škol a školských zařízení. "A chceme také motivovat ty, kteří již ve školství působí, aby ve svém povolání setrvali. Předpokládáme, že díky lepšímu platovému ohodnocení přijde do školství množství nových kvalifikovaných lidí, kterých je v tomto oboru třeba," říká Jana Holíková z tiskového odboru ministerstva školství.

O tom ovšem sami pedagogové pochybují. Dvacet tisíc korun je sice docela slušný nástupní plat, ale šance na platový růst je minimální. Po pár letech nejspíš mladí změní zaměstnání. Takový názor má třeba ředitelka Mateřské školy Pštrossova Jarmila Zavadilová: "U nás ve školce mám učitelky s dlouholetou praxí, ale pouze se středoškolským vzděláním. Polepšila si mladá učitelka, která měla tarif 12 580 a nyní má 14 050, ovšem na čtyři roky je bez dalšího finančního postupu. Pedagožky s praxí nad 27 let měly 17 580 korun a nyní mají 18 900 korun a již finančně nepostoupí. Vzhledem k osobnímu ohodnocení, kterým jí plat mohu ještě navýšit a které je v rozmezí 0 až 1 050 korun, prostě nepovažuji krok ministerstva za motivující. Pokud by k nám nyní nastoupila vysokoškolačka, mohu jí nabídnout nástupní tarif 20 000 korun, po 27 letech praxe si polepší o 1 600 korun. To je směšné."

Mladší bere víc než starší a zkušenější

Dá se tedy podle vedení škol předpokládat, že mladí učitelé vydrží ve školství pár let a pak si s praxí a vysokoškolským diplomem najdou praxi v úplně jiném oboru za dvojnásobný plat. Minimální finanční postup za léta praxe je odradí.

"Samozřejmě bych uvítala vysokoškolsky vzdělané učitelky, jelikož se zvyšuje procento dětí vyžadujících zvýšenou odbornou péči. Ale ani vysokoškolačka není dostatečně připravena na praxi a potřebuje uvádějící učitelku a pomoc při zapracování. Tím docházím k problému – zkušená učitelka se středoškolským vzděláním bude uvádět do praxe vysokoškolačku, ale ta bude mít vyšší plat než ona. To je přece silně demotivující," vysvětluje další problém Jarmila Zavadilová.

Přidali jsme vám, tak se vzdělávejte

Navýšení peněz ve školství mělo mít ještě další efekt – větší zájem nekvalifikovaných pedagogických pracovníků o studium. "Nekvalifikovaní pedagogičtí pracovníci mají sice v zákoně uloženu povinnost zahájit do konce roku 2014 studium k získání odborné kvalifikace, avšak z nejrůznějších důvodů tak mnoho z nich ještě neučinilo," tvrdí Jana Holíková z ministerstva a věří, že se to brzo změní.

Ovšem mnoha lidem se do dalšího vzdělávání nechce. "Po dvaceti letech praxe ve školství beru 14 tisíc korun a jenom nájemné mě stojí 10 tisíc korun. Musím si tedy ještě přivydělávat úklidem. A teď bych měla ještě začít dálkově studovat pedagogickou školu proto, abych si polepšila o pár tisíc? Ale kolik zaplatím za ty tři roky studia, kterému budu muset svůj život nějak přizpůsobit, a zda se mi ty vynaložené peníze ve vyšším platu vrátí, to už nikdo nespočítá," stěžuje si jedna z učitelek z pražské mateřské školy, která nechtěla být jmenována. A další učitelské hlasy znějí stejně – proč bychom se dál vzdělávali, když ohodnocení tomu neodpovídá.

Nové platové tabulky

  • Vztahují se na pedagogické pracovníky – učitele, vychovatele, pedagogy volného času, psychology, speciální pedagogy, trenéry ve veřejných školách a školských zařízeních.
  • Jsou striktně stanoveny nařízením vlády a ředitelé škol je musí respektovat, žádnou benevolenci ve vyplácení peněz tudíž nemají.
  • Platy se změnily od ledna všem pedagogům, výraznější zvýšení platů se však týká pouze mladých učitelů s vysokoškolským vzděláním, kteří splňují odbornou kvalifikaci.
  • V roce 2012 vláda posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky v resortu o další čtyři miliardy korun a poté toto navýšení zachová a zmrazí až do roku 2015.

Konec školních jídelen v Česku?

Největší zklamání v současnosti ve školství zažívají nepedagogičtí pracovníci – kuchařky, školníci, uklízečky a další. Objem finančních prostředků na jejich platy se totiž téměř o deset  procent snížil i přesto, že už předtím brali kolem třinácti tisíc hrubého měsíčně.

"Doplatili jsme na to, že máme svou práci rádi. Mnohé z nás se díky snížení dostanou na hranici minimální mzdy, ovšem za maximální odpovědnost. Naše práce je náročná na čas, musíme respektovat řadu předpisů a nařízení, musíme bezchybně dodržovat hygienické zásady a ještě vymýšlet, jak dětem jídlo zpestřit," říká Blanka Pekařová, vedoucí školní jídelny, která svou profesi dělá už pětatřicet let a podle níž nikdy nebylo v této oblasti hůř.

"Naše školní stravování patřilo vždy k nejpropracovanějšímu ve světě, nyní hrozí, že kvůli jeho podhodnocení dojde k postupnému zániku. Přitom pro některé děti je oběd z jídelny jediné teplé a nutričně vyvážené jídlo za den," dodává Pekařová.