Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Učitele stresují žáci, ale i školský systém

aktualizováno 
-
Učitelské povolání vypadá lákavě. Požitky zahrnující dva měsíce prázdnin a volná odpoledne vytvářejí představu klidného zaměstnání. Navíc každý přece chodil do školy, takže se domnívá, že ví, o co jde, a může tedy odborně zasahovat do jejího chodu. Výsledky výzkumu ministerstva zdravotnictví však vypovídají, že právě učitelé, ve srovnání s většinou ostatních povolání, jsou vystaveni v mnohem vyšší míře stresu. Podstatnou roli sehrávají náročné situace, ve kterých se několikrát za den ocitají.

Změnit by se měli žáci i učitelé

Prostředí ve škole často připomíná bitevní pole. "Na jedné straně stojí učitelé, na druhé žáci. Hodiny připomínají boj o přežití. Takové vyučování, nekolegiální a nepřátelské, stresuje nejvíce," tvrdí Pavla Polechová z Ústavu výzkumu a rozvoje školství při Pedagogické fakultě UK. Učitelé by se měli podívat na vyučování z jiného úhlu. Žáky brát jako partnery, kteří pak ovšem ponesou větší odpovědnost než dosud. Budou tak samostatnější a aktivnější. Každodenní realita vypadá jinak. "Každý den stejná honička. Od osmi hodin, kdy začíná vyučování, se nezastavím minimálně do jedné hodiny. Bez přestávky, neustále ve střehu, v napětí. Dokud děti nejdou ze školy domů, nelze si prakticky odpočinout," svěřuje se učitelka pražské základní školy Markéta Machálková. Podle průzkumů dvouletého Projektu podpory zdraví českého ministerstva zdravotnictví, sledujících psychickou a zdravotní zátěž, jsou učitelé vystaveni takzvanému trvalému stresu, protože jen těžce hledají chvíli, ve které by se mohli uvolnit. "Hodiny následují rychle za sebou, přestávky nestačí k odpočinku, protože učitelé mají dozor nebo už myslí na to, co bude následovat. Ocitají se tak celé dopoledne v permanentním stresovém prostředí, které zapříčiňuje jejich zdravotní problémy," sděluje Jana Hlávková ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Podle výsledků výzkumu školní prostředí zatěžuje v nadměrné míře především srdeční a cévní systém učitelů. Byly u nich naměřeny mnohem vyšší hodnoty tlaku a srdeční frekvence, než je běžné v ostatních povoláních.

Se stresem se musí bojovat

Učitelé reagují na zátěžové situace po svém. Nachází se mezi nimi zvýšené procento kuřáků, konzumentů kávy a někdy i skleničky alkoholu. "Učitelé vedou téměř katastrofální životní styl. Většina nesnídá a spěchá do první vyučovací hodiny. Kvůli dozoru a krátkým přestávkám nesvačí, pouze popíjejí kávu. Jejich povolání vyžaduje minimum pohybu, a proto mají rovněž problémy s nadváhou," sděluje Jana Hlávková. Přitom trvale špatný životní styl může vést k fyzickému vyčerpání. To se projevuje ztrátou vitality, poruchami spánku a koncentrace pozornosti, zažívacími potížemi. "Učitelé by se měli naučit relaxovat. Způsobů je mnoho. Například mohou zkusit autogenní trénink, to je soubor relaxačních a koncentračních technik uvolňujících svalové a psychické napětí. Tato cvičení jsou na trhu k dostání v mnoha dostupných publikacích nebo jsou namluvena známými osobnostmi na kazetách," sděluje psycholožka Vlasta Blažková ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Každému učiteli ovšem vyhovuje jiný způsob uvolnění. Někdo rád sportuje, a proto mu stačí k odreagování jízda na kole či turistika. Jiní raději cvičí jógu či relaxují s hudbou. Způsob odpočinku je individuální a nemá se k němu nutit. Rozhodně by se však neměl podceňovat.

Škola plná dětí, ale učitel je sám

Především u mladých učitelů se ukazují vyšší hodnoty zátěže. Zřejmě si teprve musí "zvyknout" na časté konfliktní situace s žáky, rodiči, ale i se svými kolegy a nadřízenými. Na novou situaci si musí zvykat rovněž jejich starší kolegové. Situace na školách se za deset uplynulých let výrazně změnila. Učitelé musí řešit mnohem více výchovných a kázeňských problémů, jejich společenská prestiž není vysoká a finanční ohodnocení často demotivující. Navíc v nových podmínkách potřebují poradit i v právních otázkách, které řeší stále častěji. Rovněž pomoc v psychologické a sociální oblasti pro pedagogy je stále nutnější. Ředitelka Jitka Kašová ze Základní školy v Obříství říká: "Možná nejhůř jsou na tom učitelé-reformátoři, ti, kteří chtěli zlidštit školu po roce 1989. Cítí se vyhaslí, protože do změn dali celou svoji osobnost a očekávali velké změny. Ty se ovšem nedostavily a zastaralý školský systém pracuje dál. Zůstali osamoceni, okolí jim nerozumí, nebo jim dokonce ztěžuje jejich práci."
Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.