Učitelské povolání vypadá lákavě. Požitky zahrnující dva měsíce prázdnin a volná odpoledne vytvářejí představu klidného zaměstnání. Navíc každý přece chodil do školy, takže se domnívá, že ví, o co jde, a může tedy odborně zasahovat do jejího chodu. Výsledky výzkumu ministerstva zdravotnictví však vypovídají, že právě učitelé, ve srovnání s většinou ostatních povolání, jsou vystaveni v mnohem vyšší míře stresu. Podstatnou roli sehrávají náročné situace, ve kterých se několikrát za den ocitají.
Změnit by se měli žáci i učitelé
Prostředí ve škole často připomíná bitevní pole. "Na jedné straně stojí učitelé, na druhé žáci. Hodiny připomínají boj o přežití. Takové vyučování, nekolegiální a nepřátelské, stresuje nejvíce," tvrdí Pavla Polechová z Ústavu výzkumu a rozvoje školství při Pedagogické fakultě UK. Učitelé by se měli podívat na vyučování z jiného úhlu. Žáky brát jako partnery, kteří pak ovšem ponesou větší odpovědnost než dosud. Budou tak samostatnější a aktivnější. Každodenní realita vypadá jinak. "Každý den stejná honička. Od osmi hodin, kdy začíná vyučování, se nezastavím minimálně do jedné hodiny. Bez přestávky, neustále ve střehu, v napětí. Dokud děti nejdou ze školy domů, nelze si prakticky odpočinout," svěřuje se učitelka pražské základní školy Markéta Machálková. Podle průzkumů dvouletého Projektu podpory zdraví českého ministerstva zdravotnictví, sledujících psychickou a zdravotní zátěž, jsou učitelé vystaveni takzvanému trvalému stresu, protože jen těžce hledají chvíli, ve které by se mohli uvolnit. "Hodiny následují rychle za sebou, přestávky nestačí k odpočinku, protože učitelé mají dozor nebo už myslí na to, co bude následovat. Ocitají se tak celé dopoledne v permanentním stresovém prostředí, které zapříčiňuje jejich zdravotní problémy," sděluje Jana Hlávková ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Podle výsledků výzkumu školní prostředí zatěžuje v nadměrné míře především srdeční a cévní systém učitelů. Byly u nich naměřeny mnohem vyšší hodnoty tlaku a srdeční frekvence, než je běžné v ostatních povoláních.
Se stresem se musí bojovat
Učitelé reagují na zátěžové situace po svém. Nachází se mezi nimi zvýšené procento kuřáků, konzumentů kávy a někdy i skleničky alkoholu. "Učitelé vedou téměř katastrofální životní styl. Většina nesnídá a spěchá do první vyučovací hodiny. Kvůli dozoru a krátkým přestávkám nesvačí, pouze popíjejí kávu. Jejich povolání vyžaduje minimum pohybu, a proto mají rovněž problémy s nadváhou," sděluje Jana Hlávková. Přitom trvale špatný životní styl může vést k fyzickému vyčerpání. To se projevuje ztrátou vitality, poruchami spánku a koncentrace pozornosti, zažívacími potížemi. "Učitelé by se měli naučit relaxovat. Způsobů je mnoho. Například mohou zkusit autogenní trénink, to je soubor relaxačních a koncentračních technik uvolňujících svalové a psychické napětí. Tato cvičení jsou na trhu k dostání v mnoha dostupných publikacích nebo jsou namluvena známými osobnostmi na kazetách," sděluje psycholožka Vlasta Blažková ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Každému učiteli ovšem vyhovuje jiný způsob uvolnění. Někdo rád sportuje, a proto mu stačí k odreagování jízda na kole či turistika. Jiní raději cvičí jógu či relaxují s hudbou. Způsob odpočinku je individuální a nemá se k němu nutit. Rozhodně by se však neměl podceňovat.
Škola plná dětí, ale učitel je sám
Především u mladých učitelů se ukazují vyšší hodnoty zátěže. Zřejmě si teprve musí "zvyknout" na časté konfliktní situace s žáky, rodiči, ale i se svými kolegy a nadřízenými. Na novou situaci si musí zvykat rovněž jejich starší kolegové. Situace na školách se za deset uplynulých let výrazně změnila. Učitelé musí řešit mnohem více výchovných a kázeňských problémů, jejich společenská prestiž není vysoká a finanční ohodnocení často demotivující. Navíc v nových podmínkách potřebují poradit i v právních otázkách, které řeší stále častěji. Rovněž pomoc v psychologické a sociální oblasti pro pedagogy je stále nutnější. Ředitelka Jitka Kašová ze Základní školy v Obříství říká: "Možná nejhůř jsou na tom učitelé-reformátoři, ti, kteří chtěli zlidštit školu po roce 1989. Cítí se vyhaslí, protože do změn dali celou svoji osobnost a očekávali velké změny. Ty se ovšem nedostavily a zastaralý školský systém pracuje dál. Zůstali osamoceni, okolí jim nerozumí, nebo jim dokonce ztěžuje jejich práci."
- čtvrtek 24. února 2000
