Dříve bylo možné zaměstnanci při závažném nebo opětovném méně závažném porušení pracovní kázně uložit jako výchovný prostředek důtku, veřejnou důtku nebo, a to až na dobu tří měsíců, ho finančně postihnout. Šlo také snížit, popřípadě odejmout prémie nebo odměny či jiné složky mzdy vyjadřující osobní hodnocení. Bylo možné i snížit základní mzdu až o 15 procent nebo pracovníka převést na méně placenou práci. Při opětovném závažném porušení pracovní kázně mohl finanční postih zaměstnance trvat až šest měsíců.
Ustanovení o sankcích za porušení pracovní kázně byla zrušena, takže je nelze zavádět ani kolektivní smlouvou. Pokud by v ní proto bylo uvedeno, že lze snížit zaměstnanci základní mzdu pro porušení pracovní kázně, bylo by toto ujednání neplatné. Takže tuto kompenzaci za nějaké výhody poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům do kolektivní smlouvy dohodnout nemůžete.
Co byste měl vědět o kolektivní smlouvě? Předně že upravuje individuální i kolektivní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, jejich práva a povinnosti. Mzdové a ostatní pracovní nároky v nich lze upravovat pouze v rozsahu daném pracovněprávními předpisy, proto kolektivní smlouvy nemohou zhoršovat postavení zaměstnanců proti úpravě dané těmito předpisy. Kolektivní smlouvy se uzavírají na dobu, která je v nich výslovně určena. Pokud není stanovena, má se za to, že smlouva byla sjednána na jeden rok. Účinnost kolektivní smlouvy začíná prvním dnem období, na které byla uzavřena. Končí uplynutím tohoto období, pokud v ní doba účinnosti některých závazků není sjednána odchylně.
