Mnozí lidé jistě melancholicky vzpomínají na doby, kdy družstevní záložny nabízely na termínované vklady úroky v rozmezí deseti až dvaceti procent ročně a svými úrokovými sazbami na běžných účtech porážely i nabídky většiny solidních bank na některé termínované vklady. Při slibovaných výnosech se méně uvážlivým jedincům zdál být blázen ten, kdo investoval do termínovaných vkladů u bank, do málo výnosných dluhopisů a do rizikových akcií. Jenže časem začali družstevníci realizovat své zisky (v podobě výběru vkladů), první záložny se dostaly do problémů s likviditou a z vkladu v kampeličce se stala krajně riziková investice. Bohužel, spolu s rostoucími problémy kampeliček neubýval počet lidí, kteří do nich investovali své prostředky.
Kdekdo by si mohl myslet, že kampeličkám už v naší zemi odzvonilo a jediným pozůstatkem z jejich slavné éry jsou demonstrující šedesátníci před budovou parlamentu. Opak je však pravdou a údaje, které jsem se dozvěděl na Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, byly velice překvapivé. V současné době má v ČR licenci pro provozování této činnosti 93 záložen, z čehož je 7 ústavů v konkurzu, 9 v nucené správě a ve třech družstevních záložnách je omezená činnost. Valná většina družstevních záložen tedy funguje – nutno podotknout, že se jedná o záložny s mnohanásobně nižším objemem vkladů, než měly záložny, které skončily v konkurzu. Hlavním důvodem toho je pravděpodobně fakt, že u menších družstevních záložen je možnost družstevníků dohlížet na fungování kampeličky a na její management podstatně vyšší, nežli tomu bylo u kampeliček s celorepublikovou působností.
Dalším významným faktorem byla zcela jistě také novelizace zákona 87/1995 Sb., který upravuje podnikání družstevních záložen, ke které došlo v květnu minulého roku, a to zákonem 100/2000 Sb. Mezi hlavní změny patří zvýšení minimálního základního jmění ze 100 (!) na 500 tisíc Kč a zákaz pro družstevní záložny zakládat dceřinné společnosti, které byly v minulosti hlavním východem pomyslného tunelu vedoucího z některých kampeliček.
O bezpečnosti Vašich peněz může vypovídat i fakt, že na více než 10 miliard Kč vkladů se družstevním záložnám za čtyřletou dobu existence nepodařilo nashromáždit dostatečnou rezervu ve fondu pojištění vkladů a v současné době se čeká na to, až ho naplní z emise dluhopisů stát. Významné je také to, že vklady v družstevních záložnách jsou pojištěny do 80% vložené částky, maximálně však 100 000 Kč. U bank se jedná o 90%, maximálně 400 000 Kč.
Názory na budoucnost sektoru družstevních záložen v ČR se různí. Někteří lidé dávají za příklad dobrého fungování tohoto sektoru Nizozemí, kde má podnikání družstevních záložen dlouhou tradici a těší se všeobecné důvěře obyvatelstva. Toto srovnání se mi ale z důvodu zcela odlišného systému fungování nezdá být vhodným. Naopak jiní vidí cestu v transformaci kampeliček na bankovní ústavy, podléhající dohledu centrální banky – což by ve svém důsledku znamenalo likvidaci družstevních záložen v té podobě, jak je dnes známe.
Na závěr uvádím pro zajímavost srovnání úrokových sazeb čtyř vybraných záložen se sazbami GE Capital Bank. I když jsem životní optimista s neutrálním postojem k riziku, tak ve mně dané úrokové sazby důvěru nebudí. Nedovedu si představit, z čeho družstevní záložny tak nadprůměrné zúročení vložených prostředků financují a proto bych já osobně odvahu vložit peníze do kampeličky nenašel.
Záložna / banka | Úrokové sazby v % p.a. | ||||
Úročení běžného účtu při zůstatku 50.000 Kč | Termínovaný vklad 75.000 Kč s dobou splatnosti | Termínovaný vklad 200.000 Kč s dobou splatnosti | |||
3 měsíce | 1 rok | 3 měsíce | 1 rok | ||
Fidelity družstevní záložna | 3,50 | 6,60 | 7,60 | 6,90 | 7,90 |
Fio, družstevní záložna | 2,50 | 8,00 | 8,80 | 8,00 | 8,80 |
GE Capital Bank | 1,00 | 3,30 | 3,80 | 3,80 | 4,30 |
Česko-švýcarská družstevní záložna | běžné účty nevede | 8,30 | 10,50 | 8,80 | 11,50 |
Prokešova družstevní záložna | 1,5 | 7,60 | 8,00 | 8,00 | 8,60 |
Máte své peníze uloženy v družstevní záložně? Nebojíte se o ně? Myslíte si, že družstevní záložny přežijí v dosavadní podobě, nebo dojde k jejich přeměně na banky?