Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Unipetrol si zahrává s důvěrou akcionářů. Kdo je vinen?

aktualizováno 
To, že privatizace Unipetrolu probíhala za dosud nevyjasněných podmínek, je už nějaký čas známo. Mnoho minoritních akcionářů je však nespokojeno se způsobem vedení, a zejména s informační (ne)otevřeností společnosti, kterou momentálně ovládá polský koncern PKN Orlen. Co PKN skrývá?

Zatím posledním krokem, který podniklo sdružení Stop rozprodeji Unipetrolu (SRU), bylo podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení mimořádné valné hromady Unipetrolu konané 29.září 2006. Sdružení SRU vzniklo letos v září, a to jako reakce na situaci kolem informování minoritních akcionářů o strategických plánech Unipetrolu (zejména v souvislosti s prodejem dceřiných společností).

Jak uvedl Jakub Černý, předseda sdružení SRU, „Předseda Valné hromady projednání tohoto bodu odmítl z důvodu rozhodnutí představenstva společnosti, že je tento bod nezákonný. Podle obchodního zákoníku je však zcela zřejmé, že představenstvo společnosti je v zásadě vždy povinno na valné hromadě projednat záležitosti navržené v žádosti v podobě bodů jednání mimořádné valné hromady,“

V listopadu se sdružení dokonce obrátilo na premiéra Mirka Topolánka s plánem anulovat celou privatizaci holdingu, která je podle něj jedinou cestou, jak ochránit zájmy drobných akcionářů. Největším trnem v oku SRU je neprůhlednost v odprodeji společností Kaučuk a Spolana, což podle Černého akcionářům znemožňuje posoudit, nakolik jsou zmiňované transakce výhodné (ve výběrovém konání se prý objevily mnohem výhodnější nabídky, než podala vítězná polská společnost Dwory).

PKN Orlen si navíc na jarní valné hromadě prosadil, že výběr kupců společností bude výhradně v režii vedení firmy (na základě změny stanov, ke kterým došlo na jarní valné hromadě na návrh PKN Orlen). Zářijová valná hromada pak změnu stanov, prostřednictvím kterých by drobní akcionáři měli opět přístup k informacím o strategických záměrech firmy, podle očekávání neschválila.

Podle Unipetrolu však způsob prodeje v konečném důsledku neměl negativní vliv na cenu akcií společnosti ani na chování investorů. "Cena, za kterou byla SPOLANA prodána, nebyla v rozporu s očekáváním trhu, což dokládá i jeho reakce. Nedošlo k žádnému propadu ceny akcie, naopak akcie společnosti UNIPETROL od zveřejnění podrobných informací o prodeji SPOLANY do dnešního dne posílila o 6 %. Akcie společnosti UNIPETROL mají ve svých portfoliích mezinárodní investiční banky a penzijní fondy, které využívají informační zdroje naší společnosti a probíhá mezi námi standardní IR komunikace. Stejně obsáhlé informace poskytne UNIPETROL trhu i po dokončení prodeje Kaučuku," říká mluvčí Unipetrolu, Michaela Lagronová.

Bohužel, i sdružení Stop rozprodeji v některých svých připomínkách zachází daleko a i když deklaruje, že zastupuje všechny minoritní akcionáře, asi to nebude docela pravda. Obviňování vedení PKN Orlen z toho, že je zodpovědné za pokutu, kterou dostala dceřiná společnost Unipetrolu Kaučuk od Evropské komise za kartelovou dohodu, bylo určitou střelou mimo (pokuta byla udělena za období, kdy PKN Orlen ještě Unipetrol neovládal). Také není úplně jisté, zda všechny podobné kroky působí příznivě na cenu akcií společnosti. Aktivity sdružení, které tvrdí, že koná ve prospěch všech drobných akcionářů, se tak může obrátit proti němu (je pravda, že cena akcií zatím na aktivity SRU nijako nereaguje, ale v očích investorů to určitě dobrý obraz nedělá).

To, že s Unipetrolem není úplně všechno v pořádku, však nedokazuje jen aktivita SRU. Již minulý rok vyvíjelo Sdružení minoritních akcionářů (SMA) podobné aktivity.SMA se postaralo o rozruch v souvislosti s navrhovanou cenou nabídky převzetí, která se SMA zdála příliš nízká. Od srpna minulého roku však SMA přestalo vyvíjet aktivitu.   

Dalším hráčem ve sporu s PKN Orlen a vedením Unipetrolu je společnost Goldenfrazil limited, která také již několikrát vyjádřila nespokojenost s informační otevřeností Unipetrolu. Právě na její návrh byla mimořádná valná hromada v záři tohoto roku svolána. Ačkoli společnost několik dní před valnou hromadou poslala společnosti 38 otázek týkajících se zveřejnění hospodářských výsledků a dalších plánů do budoucna (šlo zejména o firmy Spolana a Kaučuk), společnost Unipetrol tyto otázky odmítla komentovat s tím, že jde o obchodní tajemství a že předčasné a podrobné informace mohou prodeji uškodit.

K samotnému prodeji Spolany se společnost vyjádřila takto: "Důrazně odmítáme, že bychom zatajovali akcionářům informace, na něž mají právo. Poskytujeme jim informace v takovém rozsahu, v jakém máme a můžeme. Ihned po podpisu smlouvy o prodeji Spolany (27. 10. 06) uspořádala společnost UNIPETROL tiskovou konferenci, kde o prodeji náležitě informovala. Všechny materiály (tisková zpráva, prezentace, znalecký posudek a tzv. fairness opinions) byly také se začátkem tiskové konference umístěny na webové stránky Unipetrol. " Bohužel problém je v tom, že minoritní akcionáři, jako spolumajitelé společnosti, chtěli tyto informace vědět předem a to jim právě nebylo umožněno.

Do třetice je nutné zmínit nizozemskou společnost MEI, která je vlastníkem přibližně 15 % akcií společnosti Paramo (ze 73,5 % vlastněné Unipetrolem). Ta „má podezření, že Paramo nepřípustně zvýhodňuje hlavního akcionáře společnosti Unipetrol, ovládanou polským koncernem PKN Orlen, na úkor ostatních akcionářů.“ A požádala ČNB o prošetření aktivit společnosti Paramo. MEI navíc tento týden podala k soudu žalobu na vyslovení neplatnosti usnesení mimořádné valné hromady konané 5. října, kvůli pochybení při svolání hromady a odmítnutí projednání výroční správy za rok 2005.

I v tomto případě má společnost Unipetrol na svou obranu vysvětlení. "Společnosti PARAMO i Unipetrol - v případě mimořádných valných hromad - postupovaly v souladu s platnými právními předpisy. Společnosti Paramo i Unipetrol jsou připraveny se proti žalobě na neplatnost usnesení předmětných valných hromad  ze strany společnosti Middle Europe Investments a Stop rozprodeji bránit všemi dostupnými právními prostředky." píše se v prohlášení společnosti.

Proti společnosti PKN Orlen a její serióznosti však mluví i mediálně hodně propíraný případ o nedodržení smlouvy s Andrejem Babišem, jehož společnost Agrofert delší dobu usilovala o převzetí Unipetrolu. V souvislosti s privatizací Unipetrolu uzavřeli PKN a Agrofert několik smluv o koupi akcií některých firem patřících do holdingu. PKN Orlen to však odmítla a od smluv se distancuje, za což ji Agrofert samozřejmě žaluje a požaduje odškodnění ve výši přes 20 mld. Kč.

Míč je teď na straně PKN Orlen. Jak dlouho bude tento spor trvat, nelze s určitostí říci, na soudy a možnost anulovat privatizaci se však sdružení Stop rozprodej nemůže spoléhat. Je ovšem třeba také dodat, že kdyby neměl Unipetrol a jeho majoritní vlastník PKN Orlen co skrývat, těmto zbytečným slovním přestřelkám by se nejspíše snažil vyhnout a své investory by svým odmítavým postojem zbytečně neprovokoval.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Martin Mašát
KOMENTÁŘ: Jsou nulové úroky na běžných účtech zlodějna, nebo ne?

Jaká je dnes nejlepší konzervativní investice? Běžný účet s nulovým úrokem. A buďte rádi za nezáporný úrok. Jestli máte pocit, že vás banky okrádají a neplatí...  celý článek

Ilustrační snímek
Nový trend: Češi mění zaběhané postoje, kam ukládat peníze

Ukládat peníze na spořicí účet už české střadatele přestává pomalu ale jistě bavit. Úrokové sazby jsou příliš nízké a výnosy mizivé. Proto se Češi začínají...  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.