Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Úřady práce připomínají auly vysokých škol, říká odbornice na lidské zdroje

  • 24
Na trhu práce se začíná blýskat na lepší časy. Ve vybraných oborech, v energetice, strojírenství či v automobilovém průmyslu, trh ožívá. Ovšem špatným dnům stále ještě není konec. Důkazem může být situace absolventů středních, ale i vysokých škol.

Hana Navarová je konzultantkou personální agentury Neumann & Partners. Sledování trhu práce, zvláště v oblasti vysokých manažerských pozic, je její pracovní náplní.

Problém s uplatněním nezaměstnaných vidí nejenom v odeznívající krizi, ale také ve školském systému, který vychoval profese, o něž není mezi zaměstnavateli zájem.

Jak vnímáte současnou situaci na trhu práce?
Na první pohled to vypadá, že zejména ve vybraných oborech trh práce skutečně ožívá. V některých odvětvích průmyslu, především v energetice a strojírenství, je dokonce poptávka po nových zaměstnancích, většinou však po operátorech a středním managementu.

Ožil také automobilový průmysl. Již tradičně je hlad po lidech s technickým vzděláním, kterých je na trhu nedostatek už mnoho let. Tady je jasná souvislost se špatným školským systémem, který nevychovává profese, které jsou na trhu potřebné.

I přes zvýšení počtu volných pracovních míst ale není k velkému optimismu důvod. Obávám se, že špatným dnům není ještě zdaleka konec. Příkladem je situace absolventů středních a vysokých škol, zejména těch s ekonomickým zaměřením. Úřady práce tak trochu připomínají auly vysokých škol. A bude ještě hůř - zejména v Praze se nezaměstnanost určitě výrazně zvýší po těchto volbách, až začnou propouštět státní instituce.

Podniky si při náboru nových zaměstnanců mohou vybírat, uchazečů je po krizi hodně. Jaké profese lze mezi nezaměstnanými lidmi nejčastěji najít?
Během první poloviny roku došlo k restrukturalizacím řady společností a na trhu práce se objevila početná skupina volných lidí z firem, které v minulosti spíše rozšiřovaly svoje týmy, například ty z rychloobrátkového trhu či farmaceutické firmy.

Jsou to většinou lidé, kteří zastávali místa obchodní nebo marketingová. Další nezanedbatelnou skupinou, která nově vstupuje na trh práce, jsou lidé, kteří se vracejí ze zahraničí a jejichž mateřská firma pro ně nemá v Česku vhodné uplatnění. Jsou překvapeni, že se o ně noví zaměstnavatelé zrovna neperou.

Jak krize změnila nábory nových lidí a vůbec vztah zaměstnavatele a zaměstnance?
Krize se promítla do všech oblastí, i do vztahů. V současnosti, pokud firma inzeruje běžné pracovní místo, například asistentky, dostane díky internetovému inzerátu během několika hodin i stovky odpovědí. Není divu, že nikdo není schopen tyto odpovědi řádně zpracovat, výběr vhodných uchazečů se dělá spíše namátkově a ti, kteří vybráni nebyli, dostanou jen velmi formální odpověď, nebo dokonce nedostanou žádnou.

To rozhodně neprospívá k celkové atmosféře na trhu práce a vede to k nedostatku sebedůvěry těch, kteří marně odepisují na inzeráty a procházejí výběrovými řízeními. To je jeden z důsledků krize.

Jaká bude podle vás blízká budoucnost české ekonomiky, jak se bude v nadcházejících měsících vyvíjet?
Obávám se, že výrazné zlepšení situace na trhu práce je zatím v nedohlednu. Hlad bude dále po odbornících, technicích, řemeslnících, operátorech.

Ale armáda administrativních pracovníků a manažerů, kterou jsme si v posledních letech díky školskému systému vychovali, bude mít se svým uplatněním opravdu problémy.