Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Úrokové sazby zůstávají při zemi. Ceny akcií jen tak klesnout nemusí

  • 2
Uplynulý týden přinesl také rozhodování o úrokových sazbách ve Spojených státech, Británii a v šestnácti zemích používajících euro. Přestože již v minulých měsících začaly centrální banky některých vyspělých zemí (Austrálie, Norsko) se zvyšováním úrokových sazeb, centrální banky největších světových ekonomik zatím s podobným scénářem prozatím nepočítají.

To jasně vyplynulo z doprovodných komentářů, které banky jedna po druhé v průběhu týdne zveřejňovaly.

Například americká centrální banka (Fed) ve středu poté, co ponechala základní sazbu na 0,25 %, ve svém doprovodném komentáři obchodníkům připomněla, že má v plánu udržovat sazby na dostatečně dlouhou dobu na velmi nízkých úrovních.

Jak dále v komentáři uvedla, sazby mohou začít růst až teprve tehdy, kdy se začne zlepšovat situace na trhu práce a vyšší kapacitní využití v ekonomice začne tlačit ceny spotřebitelského zboží směrem vzhůru. To však může trvat ještě velmi dlouhou dobu, neboť se již v příštím roce bude muset americká ekonomika vypořádat s následky postupného odeznívání fiskální a monetární stimulace ekonomiky, společně s vysokou mírou nezaměstnanosti, která výrazně omezí chuť amerických spotřebitelů utrácet.

Zvyšování sazeb nechystají ani evropské centrální banky

Žádné náznaky o plánovaném zvyšování sazeb nepřišly v týdnu ani z Frankfurtu, kde má své sídlo Evropská centrální banka (ECB). Ta zatím nemá jediný důvod proč sazby zvyšovat, když ceny spotřebitelského zboží meziročně klesají, úvěrová expanze se zastavila a evropská měna se prodává i nadále těsně pod hranicí 1,50 USD.

Pozice ECB je navíc o to komplikovanější, že pokud by začala s utahováním monetárních kohoutků dříve než Fed, může evropská měna velmi prudce zpevnit, což by zhoršilo situaci evropských exportérů, kteří patří mezi hlavní tahouny opětovného růstu HDP v největších zemích eurozóny.

ECB tak, ústy svého šéfa Jean-Claude Tricheta, ve čtvrtek pouze naznačila, že by již v příštím roce mohla začít s odbouráváním určitých nestandardních opatření na podporu likvidity. Bližší podrobnosti ale raději neuvedla, vzhledem k poměrně výrazné nejednotě názorů uvnitř Rady guvernérů ECB.

Asi nejdále od čehokoli, co by mohlo připomínat snahu začít něco dělat s masivní monetární expanzí, je ale Bank of England. Ta v týdnu jako jediná rozhodla o tom, že začne tisknout ještě více peněz. Zatímco ponechala sazby beze změny na 0,50 %, oznámila, že hodlá navýšit své rezervy o nové vládní dluhopisy v objemu 25 miliard liber. Celková částka nákupů se tak vyšplhá na 200 miliard liber, což pasuje Bank of England do pozice jedné z nejvíce agresivních centrálních bank světa.

I v tomto případě však paradoxně trh vnímal rozhodnutí banky spíše jako náznak pozvolného sundávání nohy z plynu, když většinové odhady obchodníků počítaly dokonce s tím, že by banka mohla oznámit nákupy dluhopisů v nominální výši až 50 miliard liber.

Ceny komodit nutně nemusí začít znovu klesat

Úrokové sazby v největších světových ekonomikách se proto evidentně ještě velmi dlouhou dobu nehnou z místa. Znamená to, že inflací vyhnané ceny komodit, akcií, dluhopisů a ostatních finančních aktiv, nemusí nutně začít v blízké době znovu klesat. Přebytek likvidity, kterou se centrální banky nechystají nijak rychle stahovat, může tyto nafouknuté ceny ještě nějakou dobu podpírat. Jakákoli jejich případná korekce proto nemusí mít dlouhého trvání.

O tom, že se krize nedá vyřešit od tiskařského stroje, se však obchodníci budou moci přesvědčit zřejmě již v druhé polovině příštího roku. Největší světové ekonomiky totiž přestanou podpírat fiskální a monetární berličky a ty se budou muset postavit na své vlastní nohy, které silou zrovna neoplývají.