Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Úroky z hypotéky snižují daně

aktualizováno 
Daňový základ je možné snížit o úroky zaplacené z úvěrů použitých na financování bydlení. Netýká se to pouze hypoték, ale také úvěrů ze stavebního spoření.Co to v praxi znamená pro naše příjmy? Umíte si spočítat, kolik ušetříte?

Jednou z podpor, která je spojena s úvěry na bydlení, je možnost daňových odpočtů:
„Od základu daně lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu a změnu stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatně výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu.“
Takto o možnosti daňových odpočtů hovoří zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. Pojďme se na celý problém podívat podrobněji a trochu „lidštěji“.

Pravidla podpory

Stát chce podporovat bydlení, a proto nabízí lidem, kteří mají úvěry na bydlení, aby si o zaplacené úroky (což jsou náklady na úvěr) snížili daňový základ. Snížení daňového základu znamená v konečném důsledku nižší zaplacené daně.

Stát nabízí odečíst od základu daně zaplacené úroky z úvěru, který je použit na bydlení. Nejčastěji to bývají úroky z:

  • hypotečního úvěru,
  • úvěru ze stavebního spoření a
  • z překlenovacího úvěru od stavební spořitelny.

Banky překotně zlevňují hypotéky.
Čtěte ZDE.

Stát chce podporovat úvěry, které jsou použity pro vlastní bydlení občanů. Proto v zákoně uvádí, že není možné snížit daňový základ, pokud se peníze použijí na investici do nemovitostí v rámci podnikatelské činnosti nebo pro účely pronájmu. U hypotečních úvěrů je možné čerpat státní podpory (na novou bytovou výstavbu nebo pro starší bydlení pro mladé). Tyto podpory se mohou čerpat zároveň s daňovými odpočty. Jenom není možné „jedny úroky snižovat dvakrát“. Státní podpora, např. příspěvek na starší bydlení, snižuje zaplacené úroky z hypotečního úvěru. Proto je možno odečíst od daňového základu pouze část úroků, která je již o státní příspěvek ponížena. Např. hypoteční úvěr má úrokovou sazbu 6 %, státní podpora je 1 %.

Daňový základ je možno snížit o 5 % ročně (zjednodušeně řečeno). Smyslem všech státních podpor je podporovat potřebné, a ne ty, kteří stavějí velice drahé domy. Ti podpory nepotřebují. Proto i tato podpora, stejně jako ostatní, má jisté omezení. Od základu daně je možno odečíst maximálně 300 000 Kč ročně. Tato hranice byla zvolena v době, kdy byly úrokové sazby daleko vyšší než dnes. Při dnešních sazbách je tato hranice dost vysoká a neplní dobře funkci podporování pouze potřebných, a ne bohatých. Při sazbě 6 % ročně může být výše hypotečního úvěru až 5 mil. Kč. Při této výši je zaplacený úrok přesně 300 000 Kč ročně.

Výše podpory

Víme, že je možné snížit daňový základ. Ale co to znamená pro naše příjmy? Budou vyšší? A o kolik? Zaplacená daň závisí na výši daňového základu a výše daňového základu závisí na našem příjmu. Platí logika, že ten, kdo má nízké příjmy, platí malé daně a ten, kdo má vysoké příjmy, platí vysoké daně, a to nejen v absolutním, ale i v relativním (procentuálním) vyjádření. Výše daně se spočte dle následující tabulky.

Daňová pásma (podle této tabulky je možno spočítat z daňového základu výši daně)

Podle výše daňového základu spadáme do daného daňového pásma (15 %, 20 %, 25 % nebo 32 %). Podle tohoto pásma je daněna poslední koruna našeho příjmu. Jestliže spadáme např. do pásma 25 % a zvedne-li se náš daňový základ o 1 Kč, zvedne se naše daň o 0,25 Kč. Samozřejmě že stejně jako s růstem to funguje i s poklesem. Když klesne daňový základ o 1 Kč, klesne i daň o 0,25 Kč. Přesně takto funguje odpočet zaplacených úroků z daňového základu. Jestliže spadáme do daňového pásma 25 % a můžeme za rok odečíst např. 30 000 Kč úroků od daňového základu, klesne naše daň o 7 500 Kč (25 % z 30 000 Kč). Samozřejmě platí, že čím vyšší daňové pásmo (čím vyšší příjem), tím více se ušetří na daních. Člověk, který je v daňovém pásmu 15 %, ušetří 15 % ze zaplacených úroků. Ten, kdo je v nejvyšším pásmu, ušetří až 32 % ze zaplacených úroků.

Příklad

Kde znásobit peníze za rok, či deset let?
Více ZDE
.

Vezměme si hypoteční úvěr ve výši 1 mil. Kč s úrokovou sazbou 6 % ročně s dobou splatnosti 20 let. Dejme tomu, že náš daňový základ je 300 000 Kč (v daňovém pásmu 25 %). Během prvního roku zaplatíme na úrocích 59 140 Kč. Celkově (po zohlednění daní) jsme zaplatili na úrocích daleko méně. Po zohlednění daní jsme na úrocích zaplatili pouze 44 355 Kč místo původních 59 140 Kč, tedy pouze 3/4 původně zaplacené částky.

Celkově zaplacená daň odpovídá úrokové sazbě úvěru cca 4,5 %. K tomuto číslu můžeme dojít i jiným, jednodušším způsobem: úroková sazba je 6 % p.a., ale úroky odečteme z daní. Jsme v pásmu 25 %, proto nám stát na daních vrátí 1/4 zaplaceného úroku. Celkově tak zaplatíme pouze 4,5 % p.a.

Pokles podpory v čase

Při splácení hypotečního úvěru jeho výše postupně klesá. Proto klesá i výše zaplaceného úroku, a tudíž i výše daňové úspory. V prvním roce platíme úroky z celé výše hypotečního úvěru, proto bude podpora nejvyšší. V posledním roce je výše úvěru minimální, proto je malý objem zaplacených úroků, a tudíž i malá daňová úspora - viz graf:

Pokles daňové úspory v čase (pro hypoteční úvěr ve výši 1 mil. Kč, úrokovou sazbu 6 %, splatnost 20 let a daňové pásmo 25 %)

Náklady na splácení úvěru tak v čase mírně rostou. V posledním roce budeme platit o něco více než v prvním roce. Nárůst není nijak dramatický a není nutné se bát toho, že časem nebudeme mít na splácení. Nárůst bude pravděpodobně kompenzován průměrným nárůstem mezd a finančním znehodnocením splátek.

Myslíte si, že podpora hypotečních úvěrů ve formě daňových odpočtů je efektivní? Jaké máte praktické zkušenosti s uplatňováním těchto odpočtů?


Ukázky z knihy
Petra Syrového: Financování vlastního bydlení

1. díl: Je výhodnější nájemní, či vlastní bydlení?

2. díl: Jednorázový vklad, nebo pravidelné spoření?

3. díl: Vyplatí se překlenovací úvěr?

4. díl: Víte, kolik můžete ušetřit na hypotéce?


Úryvek je z knihy "Financování vlastního bydlení" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Povinné ručení - otázky a odpovědi


 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Invalidů je přes 425 tisíc, kdo je ohrožený a jak srazit finanční dopad

Moderní životní pojištění řeší celou řadu zdravotních problémů, ale je důležité nastavit si ho na míru. Kdo ho opravdu potřebuje? Kdy z něj očekávat peníze a...  celý článek

Ilustrační snímek
Když se sport stane neúmyslným viníkem. Situace, které stojí peníze

K nehodě dojde snadno. Stačí se vrhnout na sport a aktivity, na které je čas jen o dovolené či o víkendu. Škodu pak můžete způsobit nejen sobě, ale i jiným...  celý článek

Ilustrační snímek
Konec studií: jak na sociální a zdravotní pojištění v pěti situacích

Od kdy platí absolventi středních a vysokých škol odvody na sociální a zdravotní pojištění? A jak je tomu s odvody, když se po škole někdo rozhodne podnikat či...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Odhalen největší finanční podvod na světě?
Odhalen největší finanční podvod na světě?

Jedna studie Fedu z roku 2009 tvrdila, že 60 % všech hypoték bylo provázáno se sazbou LIBOR. Před lety jsme zjistili, ž... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.