Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Uspěli jste v konkursu? To těžší vás teprve čeká!

aktualizováno 
I sebetěžší výběrové řízení je pouze prvním krokem v nové pracovní kariéře, po kterém následují další, možná ještě složitější začátky na novém působišti. Ty jsou očekávány s obavou i nadějemi - ne všichni noví zaměstnanci jsou si vědomi toho, že první dojem bývá hodně silný a změnit jej stojí mnoho námahy. Jaké nástrahy na ně čekají a jakých chyb se nejčastěji dopouštějí?
Příchod nových zaměstnanců je pro všechny zúčastněné složitou situací, spojenou s očekáváním na obou stranách. Představy zaměstnance o zaměstnavateli, a naopak, se přitom mohou dost lišit a z toho vznikají nepříjemnosti. Nástup nového pracovníka je s jistými obavami očekáván i ostatními zaměstnanci, kteří si kladou otázku, jaký bude a jestli příliš nenaruší stávající zvyklosti. Zkušený personalista ví, jak lze takovým obavám čelit. Předem budoucí spolupracovníky na nováčka připraví, řekne jim něco o jeho kvalifikaci a vybere někoho, kdo se o něj po nástupu postará. Přijímání pracovníků by mělo mít svá pravidla a brzy po nástupu by se noví zaměstnanci měli dozvědět nejen o výplatním termínu, ale podrobněji o způsobu práce, o perspektivách, které ve firmě mají, o bezpečnostních předpisech a podobně. Povinností nadřízeného je sledovat nově příchozího a poradit mu, když si nebude vědět rady se zadanou prací. Jsou však věci, které novému zaměstnanci nikdo předem neřekne: že je zvykem, aby při narozeninách pozval ostatní na pivo, že před Frantou není dobře mluvit o Spartě, když utrpěla debakl, protože je pruďas, a Honza rád využívá práci někoho jiného. Na neformální vztahy a očekávané chování musí většinou člověk přijít sám, a teprve když se mu to podaří, dokáže si v zaměstnání zvyknout.

Kdo to vlastně je?

Ještě složitější situací je příchod nového nadřízeného, protože jeho pozice mu dovoluje do stávajících zvyklostí razantně zasáhnout. Celá pracovní skupina, dílna nebo podnik očekávají, jak se nastupující šéf představí, co bude chtít změnit, koho si s sebou přivede, a s kým naopak nebude v budoucnosti chtít pracovat. Tak se šíří pocit nejistoty, ohrožení a na šéfovi je, jak takové obavy rozptýlí nebo potvrdí. Prvním krokem k tomu je seznámit se s podřízenými, ať už jde o pracovníky, kteří jsou nejdůležitější pro chod firmy, nebo o ty, jejichž významnost nevyplývá z pracovní pozice, ale z autority, kterou mezi spolupracovníky mají. Doporučuje se představit se co největšímu okruhu pracovníků - což ovšem není možné v podniku velikosti ČKD, ale ve středních a malých firmách by to mělo být pravidlem. Nemělo by se stávat, že zaměstnanci nového šéfa vlastně vůbec neznají, protože se jim zapomněl představit. "Dozvěděla jsem se, že máme nového šéfa, ale protože jsme poměrně velká firma a lidé se u nás střídají, tak když teď potkám někoho nového na chodbě, tápu, jestli to náhodou není on. Mám z toho hloupé pocity, on za námi na pracovišti nebyl a neví, že pro něj pracujeme, a my zase vlastně nevíme, že vede naši firmu," říká účetní Jana Černá.

Důležité je komunikovat

Přitom úspěch šéfa závisí i na tom, zda za něj budou podřízení "kopat", budou k firmě loajální a zda se ztotožní s představami vedení. Pokud vedoucí pracovník chce, aby to na jeho úseku "šlapalo", pak se bude starat o co nejrychlejší uklidnění a vytvoření důvěryhodné atmosféry. V takové se totiž lépe daří i loajalitě se zaměstnavatelem a ochotě k dobrému pracovnímu výkonu. To je zvlášť důležité u týmů, které staví na tvořivé, samostatné a kvalifikované práci členů. Jejich nároky na nadřízené jsou vyšší než u řadových zaměstnanců a často mají také nástroje, kterými dovedou dát svou nespokojenost najevo. Na druhou stranu se u takových pracovníků dá předpokládat velký zájem na profesionalitě výsledků práce a racionální pochopení pro změny, které vedou ke zlepšení situace firmy.

Autorka je socioložka

Jak uspět na novém pracovišti?

1. Zjistit, co očekávají nadřízení, konkrétní úkoly i termíny splnění.

2. Sejít se s kolegy, ostatními vedoucími, hovořit o vzájemných očekáváních i slabinách, domluvit se na formě vzájemné komunikace.

3. Sejít se svými podřízenými a zjistit jejich očekávání.

4. Komunikovat, dávat a vyžadovat zpětnou vazbu.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech
NÁZOR: Pět důvodů, proč jsou české mzdy nižší než na Západě

Mzdy jsou v Česku nízké a rostou pomalu. S tímto názorem se ztotožňuje řada lidí. Průměrný Čech si nyní vydělá 27 889 korun hrubého měsíčně. Většina však...  celý článek

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.