Kdo už někdy slyšel o zajištěných fondech, ten ví, že taková investice funguje. Zajištěné fondy dnes patří k poměrně úspěšně prodávaným produktům jak ze strany bank, tak také nezávislých poradců. Zajištěný fond totiž investorovi slibuje následující: na předem pevně stanovené periodě, třeba čtyř nebo pěti let, přinese zhodnocení závislé na vývoji nějakého trhu – například evropských či čínských akcií nebo komodit. A jestliže se těmto trhům nebude dařit a na stanovené periodě budou v minusu, vyplatí zajištěný fond původně investovanou částku. Investor tedy bude vydělávat na rostoucích trzích, ale nebude ztrácet na trzích klesajících.
Nejde přitom o zázrak
Zní to jako investiční zázrak nebo finanční perpetuum mobile? Není tomu tak. Jde o klasický investiční produkt. Jádrem každého zajištěného fondu je portfolio dluhopisů. Plánuje-li se zajištěný fond například na pět let, je jeho portfolio postaveno primárně na pětiletých dluhopisech. Ty se dnes obchodují třeba za cenu 85 a po pěti letech díky výnosům dosáhnou nominální hodnotu 100, tedy to, co klient na začátku uložil.
Jinými slovy za pět let „prorostou“ ze své současné tržní ceny na nominální hodnotu. Takto funguje zajišťovací část fondu. Zajištěný fond tedy dnes k zajištění stoprocentní investice potřebuje uložit jen 85 procent prostředků fondu. Co udělá se zbylými 15 procenty? Investuje je do rizikových investic, které fondu zajistí participaci na růstu zvoleného trhu. Tato kombinace vede k tomu, že i kdyby riziková část fondu klesla teoreticky na nulu, dluhopisy za pět let vyrostou na sto procent původního vkladu a investor nebude tratit.
VYDĚLEJTE INVESTOVÁNÍMTypy zajištěných fondů
Zajištěných fondů existuje celá řada a investiční společnosti se předhánějí v tom, která nabídne zajímavější konstrukci. Dají se tak koupit například zajištěné fondy, které kromě zajištění sto procent investované částky slibují i určité minimální zhodnocení, padesátiprocentní participaci na růstu zvolených trhů či „zaklikávání“ postupných nárůstů. Při nákupu dejte pozor i na to, jaké zhodnocení fond slibuje. Oněch 8 procent na letáku pravděpodobně není roční zhodnocení vašich peněz, ale výnos za celou dobu trvání fondu - třeba za pět let.
Na finančních trzích není nic zadarmo. Ani zajištěné fondy tedy nejsou finanční perpetuum mobile a mají svou cenu. Tou je struktura zajištěného fondu, která se podílí na růstu zvolených trhů jen omezeně. Jeden příklad za všechny: zajištěný fond navázaný na zhodnocení amerických akcií po pěti letech zajistí sice pro klienta všechny vložené prostředky, ale na růstu dynamických trhů se podílel jen tou částí peněz, které nebyly investovány konzervativně.
Další daní za eliminaci poklesů v zajištěných fondech je jejich pevně stanovené trvání (splatnost). Jestliže je fond zkonstruovaný na pět let, je třeba v něm pět let setrvat. Zajištěné fondy sice jdou odprodat i dříve, ale v tomto případě zajišťovací mechanismus nefunguje, investor tak může utrpět i citelné ztráty. Porozumět podmínkám není jednoduché Velmi důležité je také správné pochopení konstrukce zajištěného fondu a způsob výpočtu zhodnocení.
Stoprocentní spoluúčast na průměrném růstu akciového trhu na letáku vypadá fantasticky, vždyť kdo by odolal číslu 100 procent. V příkladu na této straně však najdete vysvětlení, proč podíl na průměrném růstu akciového trhu je prostě něco jiného, než když je zisk odvozen od celkového růstu trhu.
Zajištěné fondy určitě nejsou vhodným investičním nástrojem pro každého. Díky tomu, že většinou nabízejí nízkou šanci na vysoké zhodnocení a současně vysokou šanci na nízké zhodnocení, jsou vhodné pro konzervativní investory, kteří si jsou jisti, že prostředky budou potřebovat až po uplynutí doby, na kterou je zajištěný fond zkonstruován.
Pozor na nejasné sliby
Dostal se vám do ruky leták zajištěného fondu, který tvrdil, že investor se bude po pěti letech 100 procenty podílet na průměrném růstu evropského akciového trhu? Mysleli jste si, že když evropské akcie za pět let vydělají čtyřicet procent, tak i váš výdělek bude čtyřice procent? Jestliže ano, tak jste žili v omylu. Pochopení přesného výpočtu zhodnocení zajištěného fondu v závislosti na výkonnosti trhu je kriticky důležité. Investor se tak může vyvarovat pozdějšího zklamání.
80 % není vždy 80 %
Představme si dva zajištěné fondy na jeden rok, z nichž jeden slibuje 80 procentní podíl na růstu akciového trhu (fond A) a druhý 80 procentní participaci na průměrném růstu akciového trhu (fond B). Rozdíl je ve slově „průměrný“. Díky němu vydělá klient ve druhém případě téměř o polovinu méně.
Fond A: Jestliže za rok akciový trh vzroste o 20 procent, investor při splatnosti fondu obdrží 16 procent (80 % z 20 % = 16 %). Při původně investovaných 100 tisících je zisk 16 tisíc korun.
Fond B: Druhý fond zaznamenává například každý kvartál hodnotu indexu akciového trhu. Tyto hodnoty se při splatnosti zajištěného fondu sečtou, vypočítá se průměr a investor obdrží 80 procent z takto vypočítaného průměru. Konkrétně: hodnota indexu při startu fondu je 100 a v následujících čtyřech kvartálech 106, 116, 113 a 120 (trh tedy po roce vyroste ze 100 na 120, což je o 20 procent). Vypočítaný průměr je 111, průměrný růst tedy 11 procent a konečné zhodnocení pro investora 8,8 procenta (80 % z 11 % = 8,8 %). Při uložených 100 tisících tak klient získá 8800 korun.
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFO
