Vzory smluv

podle životní situace

články podle právních odvětví

Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek)

Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek) | foto: Monika Tomášková, MF DNES

Ústavní soud vyložil nejasné body zákona č. 402/2012 Sb.

  • 0
Plénum Ústavního soudu včera přijalo stanovisko k výkladu zákona č. 404/2012 Sb., kterým se s účinností od 1. ledna 2013 novelizuje mimo jiné i zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Toto stanovisko bylo potřebné vzhledem k tomu, že zákon 404/2012 Sb. neobsahuje všechna potřebná tzv. přechodná ustanovení.

Ústavní soud se ve svém stanovisko zabývá svým procesním postupem v řízeních, která nebudou do konce letošního roku skončená. Zákon č. 404/2012 Sb. totiž novelizoval i některá ustanovení zákona o Ústavním soudu, přičemž není zcela jasné, zda se tato novelizovaná ustanovení mají použít i na již běžící řízení.

Většina ustanovení se použije i na již zahájená řízení

Ústavní soud došel k tomu, že v souladu s obecným principem časové působnosti zákonů upravujících postup v řízení před soudem budou některá ustanovení zákona o Ústavním soudu účinná od 1. ledna 2013 uplatňována i na řízení zahájená, avšak neskončená do 31. prosince 2012. Ústavní soud tak bude v těchto řízeních uplatňovat nová znění § 14 (odlišná stanoviska), § 40 odst. 2 (přidělování věcí soudcům zpravodajům a senátům), § 41 odst. 2 (pověření asistenta prováděním procesních úkonů), § 41 odst. 3 (pověření úředních osob Ústavního soudu odkládáním podání), § 43 odst. 3 (odůvodňování usnesení o odmítnutí návrhu), § 44 a § 48 odst. 3 (konání ústního jednání a rozhodování bez ústního jednání), § 59 odst. 3 (uveřejňování údajů o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jejich zástupců, svědků a znalců), § 59 odst. 6 (uveřejňování rozhodnutí dálkovým přístupem) a § 60 odst. 3 (doručování) zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb.

Rozhodnutí budou obvykle zveřejňována s uvedením údajů o totožnosti účastníků

Rozhodnutí přijatá po 1. lednu 2013 (bez ohledu na datum zahájení řízení) budou podle Ústavního soudu nadále uveřejňována včetně údajů o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jejich zástupců, svědků a znalců. Vyplývá to z nového znění § 59 odst. 3 a 6 zákona o Ústavním soudu. Tyto osobní údaje se neuveřejní pouze tehdy, stanoví-li tak zvláštní zákon nebo vyžadují-li to důležité zájmy těchto osob nebo státu anebo mravnost; rozhodnout o tom přísluší tomu, kdo řídí vydávání Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu. Návrh, aby se údaje o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jejich zástupců, svědků a znalců neuveřejnily z uvedených zákonných důvodů (§ 59 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., obdobně § 45 odst. 1 část věty za středníkem), mohou účastníci a vedlejší účastníci řízení, jejich zástupci, svědci a znalci učinit v návrhu na zahájení řízení, v průběhu řízení i po jeho skončení, lze-li o něm ještě s ohledem na formu uveřejnění rozhodnout.

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

§ 59

Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu

(1) Všechny nálezy přijaté Ústavním soudem v kalendářním roce se uveřejňují ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen "Sbírka rozhodnutí"), vydávané Ústavním soudem pro veřejnou potřebu každoročně po skončení kalendářního roku. Sbírka rozhodnutí může být vydávána po částech během roku.
(2) Nálezy se ve Sbírce rozhodnutí uspořádají v pořadí podle dne jejich přijetí Ústavním soudem a takto se také v rámci každého kalendářního roku průběžně číslují.
(3) Z každého nálezu se ve Sbírce rozhodnutí uveřejňují jeho výrok a taková část odůvodnění, ze které je zřejmé, jaký je právní názor Ústavního soudu a jaké důvody k němu vedly. Údaje o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jejich zástupců, svědků a znalců se neuveřejňují, stanoví-li tak zvláštní zákon nebo vyžadují-li to důležité zájmy těchto osob nebo státu anebo mravnost; rozhodnout o tom přísluší tomu, kdo řídí vydávání Sbírky rozhodnutí.
(4) Ve Sbírce rozhodnutí mohou být uveřejněna i usnesení, jestliže se na tom plénum usnese. Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně.
(5) Vydávání Sbírky rozhodnutí řídí předseda Ústavního soudu, který tím může pověřit některého místopředsedu.
(6) Dokud nebyly nálezy nebo usnesení určená k uveřejnění zveřejněny ve Sbírce rozhodnutí, může do jejich vyhotovení určeného pro Sbírku rozhodnutí u Ústavního soudu nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup každý nahlédnout.

Vstup vlády a ombudsmana nově až od 1.1.2013

Nová znění ustanovení § 69 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., upravujících možnost vlády a veřejného ochránce práv sdělit, že vstupují do řízení dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky jako vedlejší účastníci, budou uplatňována jen na řízení zahájená po 1. lednu 2013, neboť tato ustanovení se váží k okamžiku zahájení řízení a nevztahují se z povahy věci na řízení zahájená dříve.

Pro lhůtu k podání ústavní stížnosti platí přechodné ustanovení

Nová znění ustanovení § 72 odst. 3 až 5 (lhůta k podání ústavní stížnosti) a § 75 odst. 1 (přípustnost ústavní stížnosti) zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., budou uplatňována v souladu s přechodnými ustanoveními v čl. IV části druhé zákona č. 404/2012 Sb. Přitom změna § 75 zákona o Ústavním soudu je z praktického pohledu asi největší změnou. Reaguje na úpravu dovolání podle občanského soudního řádu, která je rovněž prováděna zákonem č. 404/2012 Sb. Nadále tak bude vždy třeba, aby před podáním Ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a to včetně mimořádného opravného prostředku – dovolání. Pokud tak neučiní, bude ústavní stížnost bez dalšího nepřípustná.

Zákon č. 404/2012 Sb.

Čl. IV

Přechodná ustanovení 
1. Ústavní stížnost proti rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, jež mohlo být napadeno mimořádným opravným prostředkem podle § 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je přípustná, pokud lhůta pro jeho uplatnění podle dosavadních právních předpisů začala stěžovateli plynout přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a pokud stěžovatel tento mimořádný opravný prostředek ve lhůtě podle dosavadních právních předpisů neuplatnil.
2. Začala-li lhůta pro podání ústavní stížnosti plynout přede dnem nabytí tohoto zákona, určí se její konec podle zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Nové znění ustanovení § 119 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., upravujícího obnovu řízení bude uplatňováno i na neskončená řízení o návrhu na obnovu řízení zahájená před 1. lednem 2013 za předpokladu, že k 1. lednu 2013 ještě neuplynula lhůta k podání návrhu dle § 119 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

 Celé znění stanoviska můžete nalézt na webu Ústavního soudu.