Vzory smluv

podle životní situace

články podle právních odvětví

Prezidentská standarta (ilustrační snímek)

Prezidentská standarta (ilustrační snímek) | foto: Michal Šula, MAFRA

Ústavní žaloba na prezidenta Klause

  • 0
Senát dnes rozhodl, že podá ústavní žalobu z velezrady na prezidenta Václava Klause. V následujícím článku si ukážeme, jaké právní předpisy mu to umožňují.

Prezident republiky je podle české Ústavy neodpovědný za trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce. Stíhat ho lze pouze a výlučně pro velezradu podle čl. 65 Ústavy. Zajímavé je, že do úpravy článku 65 Ústavy podstatně zasáhla úprava spojená se zavedením přímé volby prezidenta. Ústavní zákon č. 71/2012 Sb., který přímou volbu prezidenta zavedl, tak nahradil čl. 65 Ústavy novým zněním. Největšími změnami je to, že:

  • o žalobě pro velezradu bude nově spolurozhodovat Poslanecká sněmovna
  • bude k jejímu podání nadále třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů a
  • vedle velezrady bude prezident moci být stíhán i pro "hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku".

Účinnosti však dotčená změna nabývá až 8.3.2013, tzn. na prezidenta Václava Klause se již nebude vztahovat.

Znění čl. 65 Ústavy do dne 7.3.2013

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

Čl.65 
(1) Prezidenta republiky nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
(2) Prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
(3) Trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno.

Znění čl. 65 Ústavy od 8.3.2013

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

Čl.65 
(1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
(2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
(3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.

Článku 65 Ústavy pak obsahově odpovídá čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy, který svěřuje Ústavnímu soudu kompetenci rozhodovat o ústavní žalobě proti prezidentu republiky.

Procedurálně souhlas Senátu upravuje jeho jednací řád

To, jakým způsobem má Senát jednat o podání ústavní žaloby pro velezradu, je upraveno v zákoně č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu a to konkrétně v § 136 až 139:

Text jednacího řádu Senátu ve znění do 7.3.2013

Zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu

§ 136

Senát může podat Ústavnímu soudu žalobu proti prezidentu republiky pro velezradu.
 
§ 137
(1) Návrh, aby Senát podal k Ústavnímu soudu žalobu proti prezidentu republiky pro velezradu (dále jen "návrh na podání ústavní žaloby"), může předložit nejméně jedna třetina senátorů.
(2) Návrh na podání ústavní žaloby musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit velezrady, spolu s uvedením důkazů, o které se má ústavní žaloba Senátu opírat.
(3) Návrh na podání ústavní žaloby se předkládá organizačnímu výboru a nelze jej vzít zpět.
(4) Organizační výbor může vrátit návrh na podání ústavní žaloby předkladatelům k dopracování náležitostí podle odstavce 2. Dopracovaný návrh již nelze znovu vrátit.
(5) Organizační výbor k návrhu na podání ústavní žaloby přijme stanovisko pro Senát, ve kterém doporučí návrh schválit nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze Senátu.
 
§ 138
(1) Schválí-li Senát návrh na podání ústavní žaloby, rozhodne, zda pověří zastupováním Senátu v řízení o ústavní žalobě před Ústavním soudem jinou osobu než předsedu Senátu.
(2) Ústavní žalobu lze odvolat na návrh nejméně jedné třetiny senátorů. Odvolat ústavní žalobu je možné do okamžiku, než se v řízení o ní Ústavní soud odebere k závěrečné poradě.

 
§ 139
(1) Jednání Senátu o návrhu na podání ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání je neveřejné. Při jednání o návrzích na podání ústavní žaloby a na její odvolání lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.
(2) Usnesení Senátu o podání ústavní žaloby a usnesení o jejím odvolání se ihned doručí Ústavnímu soudu.

Také jednací řád Senátu však byl dotčen novelizací v souvislosti s přijetím ústavního zákona č. 71/2012 Sb.:

Text jednacího řádu Senátu ve znění od 8.3.2013

Zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu

§ 136

Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat Ústavnímu soudu žalobu proti prezidentu republiky, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku (dále jen „ústavní žaloba“).
 
§ 137
(1) Návrh ústavní žaloby může předložit nejméně jedna třetina senátorů.
(2) Návrh ústavní žaloby musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit velezrady nebo hrubého porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, spolu s uvedením důkazů, o které se má ústavní žaloba Senátu opírat.
(3) Návrh ústavní žaloby se předkládá organizačnímu výboru a nelze jej vzít zpět.
(4) Organizační výbor může vrátit návrh ústavní žaloby předkladatelům k dopracování náležitostí podle odstavce 2. Dopracovaný návrh již nelze znovu vrátit.
(5) Organizační výbor k návrhu ústavní žaloby přijme stanovisko pro Senát, ve kterém doporučí návrh schválit nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze Senátu.
 
§ 138
(1) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. 
(2) Jestliže Senát návrh ústavní žaloby schválí, pověří předsedu Senátu, aby ústavní žalobu předložil Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu s jejím podáním. Zároveň pověří některého ze senátorů, aby ústavní žalobu při jednání v Poslanecké sněmovně odůvodnil. Pro případ, že s podáním ústavní žaloby bude vysloven souhlas, Senát rovněž rozhodne, zda pověří zastupováním Senátu v řízení o ústavní žalobě před Ústavním soudem jinou osobu než předsedu Senátu.
(3) Ústavní žalobu doručí předseda Senátu Ústavnímu soudu ihned poté, co Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s jejím podáním. K ústavní žalobě předseda Senátu přiloží též usnesení Senátu o jejím schválení a usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení souhlasu s jejím podáním.
 
§ 139
Jednání Senátu o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání je neveřejné. Při jednání o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.

Definice velezrady

V současnosti není pojem velezrada definován přímo v Ústavě, ale v zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním osudu:

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ve znění do 7.3.2013

§ 96

Velezrada 
 
Velezradou pro účely tohoto zákona rozumí se jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.

Od 8.3.2013 bude tuto definici obsahovat již přímo Ústava (viz výše v čl. 65 odst. 2 Ústavy) a § 96 zákona o Ústavním soudu tak bude zrušen.

Řízení u Ústavního soudu

Zákon o ústavním soudu věnuje řízení o žalobě pro velezradu několik ustanovení.

Zákon o Ústavním soudu ve znění do 7.3.2013

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Oddíl šestý
Řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky

§ 96

Velezrada 
Velezradou pro účely tohoto zákona rozumí se jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.
 
§ 97

Ústavní žaloba
(1) Ústavní soud podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy na základě žaloby Senátu rozhoduje, zda se prezident republiky dopustil velezrady. Řízení je zahájeno doručením žaloby Ústavnímu soudu.
(2) Ústavní žaloba proti prezidentu republiky podle čl. 65 odst. 2 Ústavy (dále jen "ústavní žaloba") musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit velezrady, spolu s uvedením důkazů, o které se ústavní žaloba opírá.
(3) Ústavní žalobu projedná Ústavní soud přednostně před ostatními návrhy.
(4) Obecná ustanovení hlavy prvé této části zákona pro řízení o ústavní žalobě neplatí s výjimkou ustanovení § 36 až 43, § 52 až 59 a § 61.
 
§ 98

Zastavení řízení
(1) Jestliže bylo Ústavnímu soudu, dříve než se odebral k závěrečné poradě, doručeno usnesení Senátu, kterým ústavní žalobu odvolává, Ústavní soud řízení zastaví.
(2) Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliže prezident republiky po jeho zahájení zemřel. Požádá-li o pokračování řízení manžel nebo příbuzný v řadě přímé do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.
(3) Okolnost, že se prezident republiky po zahájení řízení vzdal svého úřadu, není důvodem k zastavení řízení.
 
§ 99

Zastupování v řízení

Za Senát v řízení o ústavní žalobě před Ústavním soudem jedná jeho předseda nebo osoba, kterou tím Senát pověří.
 
§ 100

Obhájci 
Prezident republiky, proti kterému byla podána ústavní žaloba, má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců; alespoň jeden z nich musí být advokátem.
 
Ústní jednání
§ 101

(1) Soudce zpravodaj podle potřeby doplní šetření provedené senátem a připraví ústní jednání.
(2) O ústavní žalobě koná Ústavní soud vždy ústní jednání.
 
§ 102

Ústavní soud doručí prezidentovi republiky ústavní žalobu a současně vyrozumí prezidenta republiky a zástupce Senátu o době a místě konání ústního jednání, a to zejména deset dnů předem. Přitom prezidenta republiky upozorní, že bude jednáno v jeho nepřítomnosti, nedostaví-li se bez řádné omluvy k jednání nebo se bez dostatečného důvodu v průběhu jednání předčasně vzdálí.
 
§ 103

(1) Ústní jednání zahájí předsedající sdělením věci, která bude projednávána, poté zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k ústnímu jednání předvolány nebo o něm vyrozuměny, a zjistí jejich totožnost.
(2) Pokládá-li se prezident republiky nebo zástupce Senátu (dále jen "strany") opatřením předsedajícího při řízení jednání zkrácen, může žádat, aby rozhodlo plénum.
(3) Pokud se některá z předvolaných osob nedostavila, rozhodne Ústavní soud po slyšení stran, zda je možno ústní jednání provést nebo zda je nutno je odročit.
(4) Po provedení úkonů podle předchozích ustanovení přednese na výzvu předsedajícího zástupce Senátu ústavní žalobu. Po přednesení žaloby dá předsedající prezidentu republiky a jeho obhájcům možnost se k ní vyjádřit; poté se provede důkazní řízení.
(5) Prezident republiky, jeho obhájci a zástupce Senátu mají právo vyjádřit se k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování. 
(6) Není-li dalších důkazních návrhů nebo bylo-li rozhodnuto, že další důkazy již prováděny nebudou, ukončí předsedající důkazní řízení a dá zástupci Senátu a poté prezidentovi republiky a jeho obhájcům možnost pronést závěrečnou řeč. Poté se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě.
(7) Shledá-li Ústavní soud vzhledem k závěrečným řečem anebo při závěrečné poradě, že je nutno objasnit další okolnosti, může se usnést, že dokazování bude doplněno, a v řízení dále pokračuje.
(8) Po doplnění dokazování dá předsedající znovu slovo zástupci Senátu a prezidentu republiky a jeho obhájcům k závěrečným řečem.
 
§ 104

Nález a jeho právní následky

(1) Po ukončení ústního jednání Ústavní soud buď ústavní žalobě vyhoví a rozhodne, že se prezident republiky dopustil velezrady, anebo ho ústavní žaloby zprostí.
(2) Jakmile byl nález, kterým bylo ústavní žalobě vyhověno, vyhlášen podle § 56, ztrácí prezident republiky prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce podle zvláštního zákona mu nenáleží.
(3) O výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení, které předá přítomným stranám.
 
Obnova řízení
§ 105

(1) Ten, kdo se podle nálezu Ústavního soudu dopustil velezrady, může požádat Ústavní soud, aby řízení o ústavní žalobě bylo obnoveno,
a) jestliže takový nález Ústavního soudu byl ovlivněn trestným činem jiné osoby,
b) uvede-li nové skutečnosti nebo důkazy, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení a které samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými již dříve by mohly vést k tomu, že by byl ústavní žaloby zproštěn.
(2) Po smrti osoby uvedené v odstavci 1 mohou o obnovu řízení o ústavní žalobě požádat její manžel nebo příbuzný v řadě přímé.
 
§ 106

O žádosti o obnovu řízení podle § 105 rozhoduje Ústavní soud bez ústního jednání. Obnovené řízení se koná na základě původní ústavní žaloby.
 
§ 107

Byla-li osoba uvedená v § 105 odst. 1 v obnoveném řízení ústavní žaloby zproštěna, nenabývá ztraceného prezidentského úřadu.
 
§ 108

 Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení o ústavní žalobě přiměřeně ustanovení trestního řádu o řízení před soudem.

Aby věc nebyla tak jednoduchá, i tato ustanovení se od 8.3.2013 mění. Oříškem pro ústavní soudce bude zejména novelizace § 98, která až od 8.3.2013 výslovně zakotvuje pravidlo, že v řízení o žalobě lze pokračovat i poté, kdy skončil mandát prezidenta. Není totiž jasné, jestli z toho Ústavní soud nevyvodí, že doposud tomu bylo opačně a že 8.3.2013 bude nucen řízení zastavit.

Zákon o Ústavním soudu ve znění od 8.3.2013

Zákon č. 182/1993., o Ústavním soudu

§ 98

Zastavení řízení
 
(1) Jestliže bylo Ústavnímu soudu, dříve než se odebral k závěrečné poradě, doručeno usnesení Senátu, kterým ústavní žalobu odvolává, Ústavní soud řízení zastaví.
(2) Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliže prezident republiky po jeho zahájení zemřel. Požádá-li o pokračování řízení manžel nebo příbuzný v řadě přímé do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.
(3) Okolnost, že se prezident republiky po zahájení řízení vzdal svého úřadu nebo že jeho funkce zanikla uplynutím doby, na kterou byl zvolen, není důvodem k zastavení řízení.

Samotný text návrhu senátorů na to, aby Senát souhlasil s podáním ústavní žaloby, naleznete zde.