Vládou navrhované daňové úpravy jsou opravdu razantní a dotknou se každého z nás. Postupně se změní výše daně z příjmu, daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Daň z příjmu se zvýší pro zaměstnance, kteří si vydělávají více než 96 720 Kč měsíčně, daň z přidané hodnoty se zvýší u potravin, léků, služeb, naopak se sníží u spotřebního zboží. Spotřební daně se zvýší u lihovin, cigaret a pohonných hmot.
Jak se zvýšení daní dotkne běžného občana? Zaměstnance s průměrným příjmem se nebude týkat zvýšení daně z příjmu, zato pocítí zvýšení ostatních daní. Řekněme, že pan Novák představuje imaginárního průměrného Čecha. Vydělává si 15 000 Kč hrubého měsíčně a je schopen ušetřit 10% ze svého čistého platu. Zbytek utratí – nejvíce za potraviny a bydlení, méně pak na dopravu, dovolenou a odívání. Pan Novák je ke své smůle kuřák (vykouří denně 10 cigaret), není abstinent (vypije denně dvě piva a jeden malý panák) a navíc jezdí autem (700 km měsíčně). V následující tabulce je uvedeno celkové zdanění pana Nováka před a po zvýšení daní.
teoretická hrubá mzda 20 250 Kč pojištění zaměstnavatel 5 250 Kč hrubá mzda 15 000 Kč pojištění zaměstnanec 1 875 Kč daň z příjmu 1 525 Kč čistá mzda 11 600 Kč z toho utraceno 10 440 Kč před změnou po změně platba DPH 1 162 Kč 1 257 Kč spotřební daň 1 029 Kč 1 135 Kč z toho uspořeno 1 160 Kč daň z úroků 38 Kč zaplacená daň celkem 10 878 Kč 11 080 Kč % z příjmu 53.7% 54.7%
Kdyby za pana Nováka nemusel zaměstnavatel platit sociální a zdravotní pojištění, byl by jeho plat 20 250 Kč. Zaměstnavatel však toto pojištění musí platit ze zákona, takže o tuto částku sníží panu Novákovi jeho hrubý příjem na oněch průměrných 15 000 Kč. Z těchto peněz musí pan Novák sám zaplatit pojištění a daň z příjmu. Zbude mu pak 11 600 Kč čistého. Z nakoupeného zboží a služeb dnes zaplatí další daň ve výši zhruba 2 200 Kč, která se po daňových úpravách zvýší na zhruba 2 400 Kč. Pan Novák má naspořeno 100 000 Kč, které má uložené na termínovaném vkladu s výnosem 3%, měsíčně činí daň z úroků 38 Kč. Celkově se tedy daňová zátěž pana Nováka zvýší o zhruba 200 Kč, tj. o 1% z teoretické hrubé mzdy.
Vláda si od zvýšení daní slibuje zvýšení svých příjmů o 9 miliard. Podíváme-li se ale na ministerstvem financí odhadovanou výši letošního schodku veřejných rozpočtů bez privatizačních příjmů (které jsou jednorázové, protože nelze očekávat, že by vláda mohla prodávat svůj majetek donekonečna) ve výši 224 miliard korun, je dodatečně získaných devět miliard korun zanedbatelná částka. Proto lze současné zvýšení daní chápat pouze jako využití současného cítění občanské sounáležitosti a ochoty pomoci k rychlému a snadnému prosazení reforem, které by stejně bylo nutné přijmout později v souvislosti se vstupem do EU či v souvislosti s rostoucím deficitem veřejných financí.
Spočítejte si, kolik ze svého platu zaplatíte státu: MZDOVÁ KALKULAČKA
Již dnes výše daňového zatížení průměrného občana přesahuje 50%, což znamená, že více než půlrok pracujeme pouze pro stát. Jeho současné zvyšování lze považovat za nesmyslné – pro čím dál více zaměstnanců a spotřebitelů bude výhodné obcházet zákony a vyhýbat se placení daní, takže celková částka vybraná na daních může poklesnout. Vláda by měla jít opačným směrem, tj. snižováním výdajů. Situace, kdy vláda zabezpečuje svým občanům takřka vše od kolébky až po rakev (a to doslova a do písmene – při narození dostane občan porodné a při úmrtí pohřebné) má značně demotivující vliv na soukromou aktivitu občanů. Proč by se měli občané snažit když jim stát vše zabezpečí? Vysoký počet nezaměstnaných, lidí pracujících za průměrný a podprůměrný příjem, vysokoškoláci nespěchající do práce a pracující spěchající do důchodu jsou toho důsledkem.
Dnešní evropský model sociálního státu je tak udržitelný pouze krátkodobě, do doby, než se poměr mezi aktivními vydělávajícími občany a občany žijícími pouze ze sociální štědrosti státu nevyhrotí. Tato chvíle není tak vzdálena, jak by se mohlo zdát. Stačí si uvědomit nepříznivé demografické trendy, kdy se prodlužuje délka života a klesá porodnost, či neustále rostoucí nároky výdaje státu. Pro neudržitelnost současného stavu hovoří i rostoucí kreativita poplatníku ve vyhýbání se placení daní. Tzv. daňovou optimalizaci (jinými slovy minimalizaci) dnes provádí nejen velké firmy, ale i firmy malé a občané s nadprůměrnými příjmy.
Vše o daních naleznete na stránkách: DANE.IDNES.CZ
Zvyšování daní je z této perspektivy krokem vzad. Oč vyšší budou dnes daně a státní paternalismus, o to bolestnější bude snižování státních výdajů v budoucnu. Politici to možná vědí, ale zároveň vědí, že v té době již nebudou u moci. Proto nehasí, co je nepálí, a potřebné reformy se tak oddalují až na dobu, kdy bude pozdě. Doufejme, že to nebude až při příští pětisetleté povodni.
Považujete dnešní výši zdanění za vysokou? Upřednostňoval(a) byste radši dvojnásobný plat a placené školství, zdravotnictví a ostatní služby státu? Napište nám svůj názor!
