Když se mladému člověku stane, že nemá peníze a potřebuje je, má v zásadě dvě možnosti, jak k nim přijít – buď vydělat, nebo si půjčit. Miroslav Háša, odborník na finanční vzdělávání, od druhé možnosti zrazuje: „Myslím si, že by se všichni, nejen mladí, měli řídit heslem ‚Zničit kreditní karty!‘.
Každá příležitost úvěru je nebezpečná – člověk se často zadluží kvůli zbytečnostem. A ve finančním plánu by vůbec měl být dluh až poslední možností, ne s ním začínat už ve studentských letech.“
Bankéři mají jiný názor. Klient, který se naučí žít s dluhem už v mládí, je pro ně výhodný, v pozdějších letech pravděpodobně nebude mít problém požádat o hypotéku či si vzít velký úvěr do začátku podnikání. Astudenti svým chováním potvrzují, že s nimi souhlasí. „Zájem je hlavně o kontokorent,“ říká Tomáš Kopecký z ČSOB. „Vedeme přes 43 tisíc studentských účtů, z toho více než polovina má povolené přečerpání účtu sjednáno.“
Kontokorent: plnoletým
Pokud chce mít někdo jen finanční rezervu, v bance mu nabídnou takzvané povolené přečerpání účtu, neboli kontokorent. Princip je jednoduchý – banka stanoví záporný limit a klient může až do jeho výše použít více peněz, než kolik na účtu skutečně má. Pokaždé, když se dostane do minusu, platí úrok. Když na konto přijde výdělek, třeba z brigády, úrok přestane nabíhat. Banky si kladou jako podmínku, aby se účet jednou za čas v plusu ocitl, ale dávají poměrně šlechetné termíny. „V Komerční bance stačí, když student srovná kontokorent do 180 dní,“ vysvětluje mluvčí ústavu Romana Ondrůšková. Nutno podotknout, že bance nevadí, když je účet v kladných číslech třeba jen jeden den, pak zase ráda počká půl roku. Vždyť jí běží úrok.
Co banky nabídnou
U kontokorentu je studentům příjemné to, že je banky obvykle nepodmiňují žádným doložením příjmů. Jedinou podmínkou bývá, aby student chodil na vysokou nebo vyšší odbornou školu a bylo mu 18 let. ČSOB má limit kontokorentu až 20 tisíc korun, a pokud ho klient čerpá, platí z peněz, které jsou vminusu, 13,9 procenta (jde o roční úrok, ale klient samozřejmě platí jen za ty částky a za ty dny, kdy je v minusu).
Živnobanka běžně nabízí pětitisícový kontokorent. Raiffeisenbank přidělí limit podle toho, kolik studentovi chodí měsíčně na účet peněz: aby se vůbec o kontokorentu mohlo uvažovat, měl by pravidelně dostávat na konto asi osm tisíc. Komerční banka vysokoškoláků nabízí automatický kontokorent dva tisíce korun s dvanáctiprocentním úročením, po třech měsících pak může zákazník požádat až o deset tisíc. Banka mu je schválí s přihlédnutím k tomu, jak vysoké obraty na účtu do té doby byly.
Česká spořitelna dá studentům k dispozici kontokorent nebo kreditní kartu. Dokonce umožňuje využít oba produkty souběžně. „Studenti prvních ročníků vyšších odborných nebo vysokých škol mohou využít celkového úvěrového limitu na obou produktech až 25 tisíc korun a studenti druhých a vyšších ročníků až 40 tisíc korun,“ vysvětluje Kristýna Havlingerová ze spořitelny. Opět záleží na tom, kolik peněz se na účtu otáčí.
VÝPISY Z ÚČTU NEVYHAZUJTE:Úvěr: jen pro ty s pravidelnými příjmy
Úvěr ve výši několika desítek nebo stovek tisíc už nemohou využít studenti jen tak mimochodem. Cílem bývají často studia v zahraničí, investice do podnikatelského záměru a podobně. Při žádosti o půjčku musí doložit příjmy jako každý druhý. Banky jim však někdy umožňují platit nižší úroky. Třeba v Komerční bance získají mladí úvěr až 300 tisíc korun s úrokovou sazbou 5,97 procenta ročně. Obdobný úvěr ve stejné bance dostane dospělý za více než 11 procent.
Některé banky studentům sice úvěr poskytnou, ale podmínky budou stejné, jako by žádal kterýkoli jiný občan. Úlevou může být to, že studenti nemusí dokládat jen vlastní příjmy, ale mohu se za ně zaručit rodiče svou výplatou.
