Úvod do životního pojištění

Životní pojištění je především nákup pojišťovací služby. Neměli byste na ně pohlížet jako na výhodný nástroj spoření. Při rozhodování o uzavření životní pojistky tedy musí stát na prvním místě vždy otázka: Potřebuji vlastně platit za tuto službu? Kladná odpověď by měla zaznít především u osob, na jejichž příjmu jsou závislí další členové domácnosti, tím spíše, je-li rodinný rozpočet zatížen finančními závazky v podobě vysokého nájemného, leasingu či úvěru.

Jaká životní pojištění rozeznáváme

Nejčastější klasifikace životního pojištění je rozdělení na:

1. rizikové životní pojištění (bez spořící složky)

Rizikové životní pojištění je klasické pojištění pro případ úmrtí bez jakéhokoli spoření. Nedochází v něm k žádné tvorbě kapitálu a z toho důvodu není daňově zvýhodněno.

2. rezervotvorné životní pojištění (se spořící složkou, kapitálové životní pojištění)

Rezervotvorné životní pojištění je kombinace pojištění a spoření. Část zaplaceného pojistného je akumulována – investována pojišťovnou – a později vyplacena zhodnocená klientovi. Rezervotvorné životní pojištění podléhá při splnění zákonných podmínek daňovému zvýhodnění.

Rezervotvorné životní pojištění dále členíme na:

2a) pojištění pro případ smrti nebo dožití (tzv. smíšené životní pojištění)

Toto pojištění v jednom produktu kombinuje pojistnou ochranu a spoření. Toto pojištění často vykazuje nízkou průhlednost a patří k finančně nejnáročnějším produktům.

2b) pojištění pro případ dožití (důchodové pojištění)

Toto pojištění většinou nekryje žádné riziko (byť na přání klienta může zahrnovat speciální připojištění) a slouží výhradně ke spoření. Z hlediska efektivního spoření jsou tyto druhy pojištění nejvhodnější.

Jednotlivá rezervotvorná pojištění se rovněž odlišují ve způsobu investování vložených prostředků:

2a) klasický způsob investování

Pojistné je investováno samotnou pojišťovnou do konzervativních produktů s převahou dluhopisů a termínovaných vkladů.

2b) investiční pojistky

Pojistné je investováno do zvolených fondů (např. akciové, dluhopisové, smíšené apod.), a klient tak má možnost ovlivnit strukturu investovaných peněz, tj. pravděpodobný výnos a riziko.

Ve většině případů jsou agenti pojišťoven úspěšní přesvědčit klienta, aby si koupil kapitálovou životní pojistku. Ačkoli vypadají budoucí úspory prezentované obchodními zástupci podle programů kapitálového zabezpečení lákavě, vždy jsou logicky výrazně sníženy o poplatek zaplacený pojišťovně za riziko, které nese v případě, že se pojištěnému něco opravdu přihodí. Vidina „zhodnocených“ prostředků by proto v žádném případě neměla být důvodem k uzavření tohoto produktu. Stačí si vedle návrhu agenta postavit pro srovnání stejnou částku zhodnocenou stejným výnosem třeba v otevřeném podílovém fondu (viz. Kapitálové životní pojištění a zhodnocení). Někteří poradci striktně odmítají kapitálové životní pojištění a svým klientům nabízejí kombinace rizikových pojistek a spoření pomocí otevřených podílových fondů. Častou nevýhodou kapitálového životního pojištění je totiž neprůhlednost skladby prostředků určených na pojištění a na spoření.

Minimální garantované zhodnocení se u silných pojišťoven pohybuje mezi 3 – 5 %, ale postupně dochází ke snižování horní hranice uvedeného intervalu v nových pojistných podmínkách (u starých smluv je pochopitelně garantováno původně sjednané). Skutečný připsaný výnos odvozený od hospodaření pojišťoven v roce 2000 podle předběžných výsledků přesáhne 8 procent. Nezapomeňte ale, že se z Vašich úložek strhává riziková část pojistného. Zmíněné zhodnocení se tedy týká úložky snížené o rizikovou složku, případně mimořádného pojistného (tzv. přívkladů, nebo mimořádných vkladů)!

Moderní, komplexně sestavené programy zabezpečení nezaručují pouze výplatu sjednané částky tzv. oprávněné osobě v případě úmrtí pojištěného. Nabízejí také zajištění pro případ trvalých následků úrazu, denní odškodné při léčení úrazu a obvykle je v ceně úrazového připojištění také násobek základní částky pro případ smrti úrazem, což znamená, že částka za smrt úrazem je vyšší. (Možnosti pro sestavení komplexních programů životního pojištění).