R. Svatoš, Kdyně
V uvedených případech se jedná o překážky v práci z důvodu obecného zájmu, což upravuje § 124 zákoníku práce. Ten ukládá zaměstnavateli povinnost poskytnout zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu. Krátkodobě uvolněnému zaměstnanci pak přísluší náhrada mzdy od zaměstnavatele ve výši průměrného výdělku. Mezi překážky z důvodu obecného zájmu spadá i poskytnutí první pomoci, zejména při úrazech nebo náhlých onemocněních a pomoc při požární ochraně. Zaměstnavatel pak může požadovat refundaci (náhradu který vyzval zaměstnance k pomoci při likvidaci mimořádné události. Takovým orgánem v případě požáru je obvykle příslušná obec, kde dochází ke kalamitní situaci.
Zaměstnavatel má dále právo požadovat, aby uvolněný zaměstnanec předložil potvrzení o době nutné k vykonání zásahu. Potvrzení vydá orgán, který požadoval pracovníkovo uvolnění. Náhradu mzdy na dobu nezbytně nutnou musí zaměstnavatel svému zaměstnanci vždy vyplatit. Pokud se tak sám rozhodne, může se ale vzdát refundace takto vyplacené náhrady. Zaměstnavatel se však nemůže v této souvislosti domáhat náhrady ušlého zisku nebo jiných náhrad. Rovněž nemůže požadovat na uvolněném zaměstnanci, aby odpadlou pracovní dobu napracoval přesčasovou prací. Pouze v případě, že by se sám zaměstnanec uvolil v přesčasech napracovat část nebo celou odpadlou pracovní dobu, může pracovat přesčas. Tato doba se ale poté započítává do limitu práce přesčas a zaměstnanci v důsledku jeho souhlasu nesmí být snížena nebo odňata náhrada mzdy vyplacená za odpadlou pracovní dobu.
