Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V bance máte jistotu: určitě proděláte

aktualizováno 
Mnoho lidí se ještě stále bojí uložit peníze jinam než do banky, protože nechtějí prodělat. Už si ale neuvědomují, že právě v bance mají zaručeno pouze to, že prodělají. Nevydělají ani po zvýšení úroků, dokonce ani na těch nejvýhodnějších spořících účtech.
Ze slibovaných výnosů se dlouho těšit nebudete

Ze slibovaných výnosů se dlouho těšit nebudete | foto: Profimedia.cz

S rostoucími úrokovými sazbami se dá očekávat i růst úroků na termínovaných vkladech a spořících účtech, které jsou ještě stále jednou z nejoblíbenějších forem ukládání volných peněz. I přesto ale rozhodně nelze říci, že by byl termínovaný vklad výhodnější než investice. Investice je ovšem slovo neoblíbené, zejména u starší generace nebo u lidí s nižším vzděláním. Ačkoli 2,5 % na Citibank spořícím účtu, resp. 2,25 % u ING Konta zní skutečně lákavě, po odečtení daně zbude 2,12 %, resp. 1,91 %. Inflace se přitom blíží třem procentům a takto uložené peníze tak ve skutečnosti ztrácejí na hodnotě.

Navíc například peníze na běžném účtu velmi svádějí k tomu, abychom je postupně utratili ne právě nejrozumnějším způsobem, zejména když si prakticky každý uvědomuje, že na účtu peníze nevydělávají. Tím není řečeno, že v bance člověk nemá nechat vůbec nic, ale nejrozumnější je omezit vklady v bance na opravdu nevyhnutelné minimum.

Pozitivem některých spořících účtů je možnost vkládat a vybírat peníze bez jakékoli vypovídací lhůty nebo minimální částky (zmiňované ING konto a Citibank spořící účet), což je samozřejmě v porovnání s běžnými ,,termíňáky" nepopiratelná výhoda. Člověk navíc nemusí najednou ukládat vyšší sumu peněz. To samé, a navíc s možností daleko vyšších výnosů, je však možné i u běžně dostupných investičních nástrojů.

Podílové fondy, jako snad nejrozšířenější forma investování u nás, dnes umožňují investorům ukládat peníze jednorázově i v pravidelných intervalech. Likvidita prostředků v podílových fondech je zajištěna povinností investiční společnosti zpětně odkoupit podílové listy za aktuální tržní cenu. Investor tak má při prodeji peníze k dispozici v průběhu několika dnů.

Výnosy z podílových fondů navíc nejsou po půl roce držení zatíženy 15% daní z výnosu, což je oproti bankovním vkladům velká výhoda. Dalším plusem jsou vyšší očekávané výnosy, ty jsou ale vykoupeny určitou mírou rizika ztrát.

Porovnání průměrné výkonnosti korunových podílových fondů a úrokových sazeb na termínovaných vkladech
Název produktu/skupina fondů Úroková  sazba/výkonnost               (v % p.a.)
Citibank spořící účet* 2,15%
Fondy peněžního trhu** 2,79%
Dluhopisové fondy** 4,18%
Smíšené fondy defenzivní** 5,96%
Smíšené fondy neutrální** 7,09%

* Spořící účet bez omezení, úrok po odečtení 15% daně

** Průměrná roční výkonnost k investičnímu horizontu (fondy peněžního trhu 1 rok, dluhopisové a smíšené 3 roky)

Zdroj dat: Fondshop

Abychom jenom nechválili, je nutné zmínit, že ani podílové fondy nejsou bez chyb. Určitá míra netransparentnosti, což znamená, že investor nikdy přesně neví, kam jeho peníze směřují, je daní za jejich správu a za to, že on sám se vlastně nemusí o nic starat. Tím, co mnohým zastáncům bankovních produktů nejvíce leží v žaludku, je nepojištění vkladů ve fondech. Ano, v podílovém fondu můžeme teoreticky přijít o všechno a kladný výnos není zaručen.

Ale i na termínovaném účtu dostaneme v případě krachu banky pouhých 90 % z celkové sumy, maximálně pak 25 000 eur (dnes asi 700 000 Kč). To prakticky znamená 10% ztrátu a v případě uložení většího množství prostředků se ztráta ještě zvýší (v případě milionu je pak ztráta více než 30 %). Pak ještě nesmíme zapomenout na vstupní poplatky, kterým se jednoduše nevyhneme (ostatní poplatky jsou již ve výnosech, které se uvádějí ve statistikách, zahrnuty). Nic zkrátka není zadarmo, v bance zase zaplatíme 15% daň.

Jak je to s výnosy – vyplatí se fondy?
Nejčastějším nástrojem, kterým se doporučují termínované vklady nahradit, jsou fondy peněžního trhu, které jsou považovány za nejbezpečnější „nezajištěnou“ formou investice. Tyto fondy investují do bezpečných instrumentů, jako jsou pokladniční poukázky, státní dluhopisy s krátkou dobou splatnosti, případně korporátní dluhopisy společností s velmi vysokým ratingovým hodnocením. Bezpečnost zvyšují také omezení týkající se množství cenných papírů stejného druhu nebo od jednoho emitenta.

Reálná hodnota hypotetické investice 100 000 Kč po jednom roku při zamýšlené inflaci 3 %
Citibank spořící účet 99 085,50 Kč
Fondy peněžního trhu 99 707,00 Kč
Dluhopisové fondy 101 055,00 Kč
Smíšené fondy defenzivní 102 782,00 Kč
Smíšené fondy neutrální 103 878,00 Kč

Za bezpečnou investici jsou považovány také dluhopisy, které by neměl opomenout nikdo, kdo to s investováním myslí alespoň trochu vážně, extra konzervativní investory nevyjímaje. Běžně sice dluhopisy kvůli vysoké minimální investici nejsou všem dostupné, ale právě zmiňované fondy jsou ideálním prostředkem, jak dluhopisy nakupovat. Existuje mnoho skupin dluhopisů a dluhopisových fondů s různým rizikem a výnosem. Pro konzervativní investory jsou ale nejvýhodnější fondy investující do státních dluhopisů a dluhopisů emitovaných velkými finančními institucemi, které jsou spojeny s malým rizikem.

Ti, kteří se nespokojí s tím, že jejich výnosy budou v dluhopisových a peněžních fondech jen mírně překonávat inflaci, mohou uvažovat i o jiných možnostech. Zmiňované druhy fondů navíc v poslední době svým investorům moc radosti nedělají, a tak zajímavou alternativou mohou být některé fondy smíšené (zejména defenzivní a neutrální). Ty drtivou většinu svěřených prostředků investují do dluhových cenných papírů, kromě toho však určité množství (maximálně 30 %) peněz vkládají do akcií. Sice se tím mírně zvýší riziko (ale i výnos), vzhledem k lepší diverzifikaci, která vychází z míchání různých aktiv, je všakjejich výnosový potenciál při zachování nízkého rizika velmi zajímavý.

V poslední době se v Česku hodně rozšířily takzvané profilové fondy, prostřednictvím nichž investiční společnosti umožňují investorům ukládat peníze najednou do většího množství podílových fondů. Jsou určené zejména investorům, kteří s investováním nemají dlouhodobé zkušenosti a výběr toho správného fondu by pro ně mohl být problém. Na výběr jsou většinou tři nebo čtyři fondy, které jsou namíchány tak, aby splňovaly představy investorů o riziku, očekávaných výnosech, nebo investičním horizontu. Názvy jednotlivých fondů jsou ve většině případů téměř shodné, pro konzervativní investory se tak doporučuje vybírat zejména fondy s označením Opatrný, případně Konzervativní.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inteligentní bankomaty umí peníze nejen vydávat, ale i přijímat a vkládat na...
K bankomatům přibývají i vkladomaty, je jich už 760. Dají se ošidit?

Nosit větší hotovost u sebe, nebo nechat balík peněz ve firmě či doma v šuplíku může být docela riziko. Pokud nemáte bytelný trezor, je lepší poslat peníze na...  celý článek

Martin Mašát
KOMENTÁŘ: Jsou nulové úroky na běžných účtech zlodějna, nebo ne?

Jaká je dnes nejlepší konzervativní investice? Běžný účet s nulovým úrokem. A buďte rádi za nezáporný úrok. Jestli máte pocit, že vás banky okrádají a neplatí...  celý článek

Ilustrační snímek
Boj o klienty pokračuje. Banky vymýšlejí další trumfy

České bankovnictví se proměňuje. Konkurenční boj bank získat klienty na svou stranu nekončí, naopak pokračuje. Novým, nízkonákladovým bankám se podařilo získat...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.