Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

I podle nových pravidel jsou některé nákupy stále na vlastní riziko

aktualizováno 
Petr Kučera z Beskyd sháněl nové auto, se kterým zvládne horské terény v každém počasí. Objel několik autosalonů, než našel ten pravý teréňák, který se hodil do polních podmínek. Auto vypadalo jako nové, ale z novin věděl, že zdání může klamat a že by taky mohl o své auto přijít.

Pozor na nákupy v zastavárnách a bazerech. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Kdyby totiž bylo třeba kradené a poškozený bývalý majitel své auto našel, musel by mu ho vrátit, byť už sám zaplatil. To však už dnes neplatí.

Do konce minulého roku se opravdu mohlo stát, že kdyby pan Petr koupil v autosalonu auto, mohl by o ně přijít.

Nový občanský zákoník

Jak zasahuje do běžného života? Čtěte zde.

Nový občanský zákoník situaci mění. Pokud by pan Petr auto kupoval dnes v běžném obchodě a byl v dobré víře, že se stal jeho vlastníkem (zaplatil za ně kupní cenu a auto převzal), nikdo by mu auto nemohl později sebrat. Auto sice mělo pár kilometrů najeto, ale prodejce tvrdil, že jde o předváděcí vůz a že mu patří. Pan Petr neměl důvod prodejci nevěřit.

„Zákoník zde chrání toho, kdo měl méně šancí situaci ovlivnit. Kupující v běžném obchodě nemůže tušit, zda prodejce za zboží zaplatil, je jeho vlastníkem a má skutečně oprávnění zboží prodávat. Proto se kupující stane vlastníkem i tehdy, pokud by prodávající vlastníkem nebyl, třeba proto, že auto patřilo ještě dovozci nebo výrobci,“ vysvětluje právník František Korbel.

Pozor na zastavárny a bazary

Pokud byste kupovali použitou věc, tedy pokud byste chtěli ušetřit a zašli třeba do zastavárny či bazaru, kde je větší pravděpodobnost, že zboží nepatří prodejci, můžete mít smůlu. „Zde musí kupující předpokládat, že kupuje na vlastní riziko, a pokud se původní vlastník o věc přihlásí do tří let od její ztráty či odcizení, je kupující povinen věc původnímu vlastníkovi vydat,“ vysvětluje Korbel.

Pokud by někdo koupil třeba nábytek za jiných okolností, například od známého, který ruší kancelář, nebo od souseda či kamaráda, dobrá víra se u něj nepředpokládá. V případě problému je pouze na něm, aby svou dobrou víru prokázal. Pokud by však původní vlastník prokázal, že mu věc byla ukradena či ji ztratil, bude mít jeho vlastnické právo opět přednost a nový majitel musí nábytek vrátit.

Mohou také nastat situace, že určitá osoba v dobré víře koupí třeba mobilní telefon například v zastavárně a věc tedy získá do vlastnictví a že od ní bude chtít koupit telefon další člověk. Tento však ví, že telefon je původně kradený a že prodejce v zastavárně neměl žádné právo věc prodávat.

„Tím ale legalizaci kradeného zboží stejně nejde provést, protože vlastnického práva ani dobré víry svého předchůdce se nemůže dovolat k svému prospěchu ten, kdo získal movitou věc s vědomím, že šlo původně o kradené zboží, “ říká právník Korbel.

Autor:


Témata: NOZ, justice.cz, Věci

Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.