Myslí ale zároveň na ženy a stanoví pro ně určitá zvýhodnění, která vyplývají z jejich zvláštních nároků, zpravidla odůvodněných ochranou jejich zdraví. Každá firma je povinna zřizovat, udržovat a zlepšovat hygienická zařízení pro ženy. Samozřejmě, ačkoli tento požadavek není takto výslovně formulován u mužů, je povinností i v souvislosti s péčí o zaměstnance-muže. Na hygienické podmínky žen je však přece jen zákonem kladen větší důraz s ohledem na jejich potřeby.
Zákoník práce všem ženám, bez ohledu na jejich věk či momentální zdravotní stav, zakazuje práci pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.
Tento zákaz však neplatí absolutně - ženy mohou práci pod zemí vykonávat v případě, že pracují v odpovědných a řídících funkcích a nekonají přitom manuální práci, nebo tehdy, poskytují-li zdravotnické a sociální služby. Případně může jít o provozní praxi při studiu či práce nemanuální, které je nutno občas konat pod zemí, zejména práce spojené s dozorčí, kontrolní či studijní činností.
Ženy nesmějí vykonávat práce, které by mohly ohrožovat jejich mateřství. Přesný výčet těchto prací stanoví vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí číslo 288/2003 Sb., a jsou jimi například práce při výrobě některých léčivých přípravků, práce se zvýšeným rizikem úrazů, práce v nevhodných klimatických podmínkách nebo práce fyzicky obzvlášť náročné.
Vyhláškou jsou rovněž stanoveny práce, které jsou zakázány ženám, které kojí, a práce, které nesmějí vykonávat ženy do konce devátého měsíce po porodu.
Vždy platí, že těhotná žena, matka do devátého měsíce po porodu a kojící matka nesmí vykonávat ani takové práce, které ji nebo její těhotenství, s ohledem na její osobní zdravotní stav, podle lékařského posudku ohrožují. Pokud taková žena měla podle pracovní smlouvy vykonávat práce, které jsou pro ni zakázané nebo které jsou pro ni podle zdravotního posudku nevhodné v souvislosti s jejím mateřstvím, je zaměstnavatel povinen ji dočasně převést na jinou práci.
V případě, že by kvůli takovému převedení bez vlastní viny dosahovala nižšího výdělku, má pak nárok na to, aby jí byl z nemocenského pojištění vyplácen vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Na pracovní cestu mimo obec může být těhotná žena či matka pečující o dítě mladší osmi let (v případě osamělé ženy o dítě mladší 15 let) vyslána pouze se svým souhlasem, přeložena může být pouze na vlastní žádost.
S těhotnou zaměstnankyní nebo zaměstnankyní pečující o dítě mladší tří let může zaměstnavatel pracovní poměr rozvázat jen výjimečně.
