Ženy šestapadesát až devětapadesát let, muži jedenašedesát let, to je nejen věk, kdy se obvykle může odejít z pracovního procesu do důchodu, ale třeba i příležitost začít studovat vysokou školu - univerzitu třetího věku. Přednášky z medicíny, ekonomie, práva, filozofie, sociologie, matematiky, chemie, antropologie, paleontologie, ale i tělovýchovy nebo alchymie nabízí seniorům většina českých vysokých škol. Přihlášky ke studiu pro rok 2001/2002 přijímají studijní oddělení fakult, které univerzitu třetího věku pořádají, od května do září 2001.
O přijetí ke studiu se rozhoduje zpravidla podle pořadí došlých přihlášek a kapacitních možností škol. Podmínkou přijetí ke studiu je důchodový věk a maturita. Některé fakulty ve výjimečných případech na maturitě netrvají. Na univerzitách třetího věku se neplatí školné, pouze na některých fakultách vstupní poplatek, který nepřesahuje částku 300 korun. Přihlášky ke studiu se podávají na zvláštních formulářích prostřednictvím studijních oddělení jednotlivých škol. Výuka probíhá formou přednášek, případně cvičení, seminářů nebo exkurzí. Jednotlivé přednášky trvají obvykle jednu až dvě hodiny a konají se jedenkrát týdně přibližně od října do dubna. Studijní programy nejsou totožné s akreditovanými vysokoškolskými obory, ale jsou to vybrané přednášky pro rozšíření poznatků v oblasti zájmů. Tímto způsobem tedy nelze absolvovat běžné vysokoškolské studium. Navštěvováním jedno až šestisemestrálních kursů mohou senioři nejen vyplnit volný čas, ale i získat nové vědomosti, a tím si například doplnit kvalifikaci. Navíc mají možnost se seznámit s novými lidmi a navázat nová přátelství. V rámci studia na univerzitách třetího věku vznikají i seniorská sdružení a kluby absolventů, které poskytují další program a zajímavé možnosti využití času. "Každoročně se kursů, které pořádá většina fakult Univerzity Karlovy, účastní kolem tisícovky starších studentů. Jsou to mimořádně seriózní posluchači s vážným zájmem o vybranou látku," uvádí Helena Justová ze studijního oddělení Univerzity Karlovy. "V průběhu studia se senioři stávají spokojenější, zlepšuje se jim psychický i fyzický stav a zkrátka zapomínají stárnout."
Systém studia
Nejdelší zkušenosti se studiem seniorů má Univerzita Palackého v Olomouci. Ta například pro ně rozděluje studium na první a druhý stupeň. První stupeň zahrnuje rok studia a je koncipován tak, aby jednorázovými přednáškami pokryl různorodou tematiku. "Chceme, aby vstupní ročník byl všeobecným úvodem. Přednášky jsou věnovány zejména problematice celoživotního vzdělávání, sociologickým a psychologickým aspektům postproduktivního věku, ale i problematice historie, politologie, filozofie..." říká Naděžda Kubíčková z Univerzity Palackého. Druhý stupeň, to znamená druhý a třetí rok studia, je již tematicky jednotný. Na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se o první tři semestry dělí fakulta životního prostředí, fakulta užitého umění a designu a fakulta sociálně ekonomická. Od třetího semestru zajišťuje výuku pedagogická fakulta. "Pro každý akademický rok vypisujeme jiná témata přednášek, střídají se i pořadatelské fakulty," vysvětluje Jiří Uldrych, vedoucí studijního oddělení Univerzity J. E. Purkyně. Masarykova univerzita v Brně pořádá základní, čtyřsemestrový víceoborový kurs, jehož jednotlivé přednáškové cykly zahrnují mj. témata o přírodě, zdraví, umění a nástavbový kurs - čtyřsemestrové pokračování kursu základního, do kterého se mohou přihlásit pouze absolventi kursu prvního. Témata přednášek jsou zaměřena zvláště na zdravý a smysluplný styl života ve vyšším věku.
5. dubna 2001
