Partner mi nepřispívá na společnou domácnost. Veškerá snaha dohodnout se je marná. Můžete, prosím, definovat společnou domácnost a co se myslí blízkými osobami? Obávám se, že budu potřebovat právní pomoc.
Definice je dána zákonem: „Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.“ Osobami blízkými jsou příbuzní v řadě přímé, dále sourozenci a manžel. Jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se ze zákona pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá pociťovala obdobně, jako újmu vlastní. Pokud jde o vaši obavu, sdílím s vámi v tom smyslu, že nedojde-li k dohodě, budete se muset s partnerem o svůj nárok soudit.
Dům, ve kterém bydlíme, koupili noví majitelé. Naznačili nám, že budou event. souhlasit s výměnou bytu, pokud dostanou určitou finanční částku. Je to vůbec přípustné?
Uvedený případ je jedním z mnoha právních a ekonomických deformací, způsobených naší dosavadní bytovou politikou. Nikdo – snad kromě vlastníků bytů – se nepozastavuje a nepohoršuje nad (ve světě nemyslitelným, ale u nás naprosto běžným) nájemci při výměnách cizích bytů požadovaným většinou statisícovým odstupným, přičemž u tzv. fiktivních výměn bytů se částka, požadovaná dosavadními nájemci za uvolnění pro ně nepotřebných bytů, blíží jejich tržním cenám.
Zde je třeba připomenout, že zmíněné vysoké (nájemci požadované) bezzásluhové odstupné mj. znemožňuje i získání bydlení mnohým z těch, kteří je u nás dosud neúspěšně shánějí. Dosavadní naší objektivně neudržitelnou bytovou politikou je stále podporován pseudovlastnický vztah nájemců k tzv. „svým“ bytům. Tyto a další státem podporované ekonomické a právní deformace se mohou někdy projevit i tak, že vlastník za souhlas ve smyslu svých, naší legislativou nepřiměřeně okleštěných, základních vlastnických práv, někdy spravedlivě požaduje určitý podíl z nájemci získaného odstupného.
V současné době probíhá dědické řízení po smrti mé matky. Na byt, který užívala, si nikdo nečiní nárok. Majitel domu odmítá ale přijmout nájemné, které mu platím jako dcera svým jménem, do té doby, než bude dědictví uzavřeno, byt vyklizen a předán.
Jde o případ poněkud neobvyklý. Vzhledem k tomu, že probíhá dědické řízení, doporučuji vám obrátit se na notáře, který dědictví projednává, a dohodnout se, aby oprávněné nájemné majiteli domu zaslal sám.
U vchodových dveří máme elektrický zámek, ovšem již třetí měsíc nefunguje. Nájemníci se na jeho zřízení podíleli nemalou částkou. Můžete mi poradit, kdo by měl hradit jeho opravu?
Opravu elektrických zámků hradí nájemníci sami. Pokud se tedy podíleli na zřízení elektrického zámku všichni nájemníci domu, pak také opravy tohoto zařízení hradíte všichni, neboť se jedná o drobnou opravu ve smyslu nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterou nemá pronajímatel povinnost hradit. Stejně tak je nájemce povinen hradit výměny domácích telefonů a zvonků.
Mohu uplatnit požadavek na slevu nájemného, když majitel domu – obec – není schopen zajistit odstranění vysoké hlučnosti kvůli špatnému stavu oken a neprovedení odhlučňovací stěny u silnice, která je hlavním tahem a prochází přímo naším městem?
Požadavek na poskytnutí slevy můžete uplatnit, pokud hygienická služba zjistí, že hlučnost způsobená vámi uvedenými důvody je nad platné normy. Pak vzniká nárok na slevu podle § 698 občanského zákoníku, a to na základě dohody mezi vámi a pronajímatelem. Sleva by vám měla být poskytována až do odstranění uvedeného stavu.
Úryvek je z knihy
"Rádce nájemníka bytu"
vydané nakladatelstvím Grada Publishing,
více informací naleznete na www.grada.cz
