Skutečně se zdá, že trh práce má nejhorší období za sebou. Říká to konzultantka personální agentury Neumann & Partners Hana Navarová. "Koncem každého měsíce loňského roku jsme u nás v kanceláři dostávali několik životopisů denně a na konci každého čtvrtletí jich ještě výrazně přibylo. Letos je to jinak, takových spontánně zasílaných životopisů významně ubývá."
Podle čeho hlavně poznáte, že se trh práce oživuje?
Zcela určitě přibylo inzerátů, jak tištěných, tak na internetu. Také poptávka našich klientů po nových zaměstnancích se zvýšila, i když stále ještě nedosahuje úrovně před rokem 2008. Naši kolegové v zahraničí, zejména v Německu a v Rakousku, však zažívají obrovský nárůst poptávky, doslova boom.
Takže je zřejmé, že v zemích, na něž je česká ekonomika bezprostředně navázána, se odehrává oživení. A to se se zpožděním projeví pravděpodobně i u nás.
V jakých odvětvích je zájem o nové zaměstnance největší?
Jsou to především technická odvětví, energetika, strojírenství. Začíná se také probouzet automobilový průmysl.
Myslíte si, že se letos budou zvyšovat platy, případně o kolik procent a kde?
O tom, že by společnosti letos zvyšovaly platy, silně pochybuji. Například platy manažerů stagnují již několik let. V situaci, kdy řada lidí ve snaze najít zaměstnání přistoupila i na nižší plat, není pravděpodobné, že by letos mzdy rostly. Dalším důvodem je skutečnost, že je stále dost volných lidí, a to prakticky ve všech oborech. Existuje však jedna výjimka. Jakmile přijde klíčový zaměstnanec s informací, že chce změnit místo, dost často dostane přidáno.
Vaše agentura se zabývá personálním poradenstvím u vysokých manažerských pozic. Jak konkrétně vypadá situace tam? Začínají si firmy opět přetahovat lidi mezi sebou a říkají si manažeři znovu o tak velké peníze jako dříve?
Také v případě personálního poradenství se krize na trhu práce projevila, loni nás oslovilo méně firem, které hledaly kvalifikované manažery. Letos se zájem o ně opět zvýšil, ale nedomnívám se, že by se markantně zvyšovaly požadavky manažerů na výši platu.
Práci hledejte také na JobDNES.cz.
Ačkoliv je uchazečů o práci mnoho, stále na trhu chybějí odborníci. Co se s tím dá dělat?
Může se hodit
To je velmi složitá otázka, vyžadující komplexní řešení. Souvisí se školským systémem, rušením učebních oborů, různými soukromými školami, o jejichž úrovni lze pochybovat, náplní učebních osnov, velkou ‘úmrtností‘ studentů v prvních ročnících technických vysokých škol, s odchody mladých odborníků za prací do zahraničí a podobně. Snad se nová politická garnitura začne touto situací konečně zabývat.
Jak si stojí český trh práce ve srovnání se zahraničím?
Vzhledem k tomu, že naše kancelář je součástí mezinárodní společnosti, mohu srovnávat pouze tu část trhu, které se věnujeme – tedy manažerům. Zde stále existují velké rozdíly například mezi odměňováním, v benefitech, ale i ve výši takzvaných zlatých padáků.
Český trh práce má však jednu podstatnou zvláštnost: v devadesátých letech dostala obrovské šance tehdejší mladá generace, absolventi vysokých škol, kteří v rámci managementu především zahraničních firem v České republice dosáhli významného postavení. Tato rychlá kariéra byla vzhledem k jejich věku něčím zcela ojedinělým.
VIZITKA Hany NavarovéVystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obory sociologie, filozofie a sociální psychologie. Personálnímu poradenství se věnuje od roku 1991, je konzultantkou ve společnosti Neumann & Partners, která se zabývá manažerským poradenstvím a vyhledáváním řídících pracovníků. |
Jak to vypadá s benefity? Dá se předpokládat, že se podniky budou vracet k větší nabídce a pestrosti těchto nefinančních výhod?
Někdy mám pocit, že se význam benefitů poněkud přeceňuje. Pravděpodobně hrají větší roli u zaměstnanců státních podniků než u soukromých firem. Osobně si myslím, že v dnešní době je podstatnější mít vůbec práci než stravenky či služební auto.
Zůstává nějaká oblast hospodářství, kde se ještě dá očekávat propouštění?
Momentálně zažívá takzvanou restrukturalizaci průmysl rychloobrátkového zboží, což jsou například potraviny, kosmetika, čisticí prostředky, nápoje, cigarety. Protože pro velké mezinárodní koncerny je český trh malý, vytvářejí se regiony například Česko, Slovensko, Maďarsko, které se počtem obyvatel blíží například Polsku. S tím souvisí i snižování počtu zaměstnanců: ze tří manažerů zůstává jeden regionální. A ještě stále asi budou případy, jako je OP Prostějov, tedy podniků, které skončí v konkurzu.
Mohou vývoj na trhu práce negativně ovlivnit problémy Řecka a dalších zemí? Budou zbývat peníze na rozvoj evropské ekonomiky, na kterou je ta česká úzce navázána?
Nejsem expertem na evropské finance, ale problémy těchto zemí se logicky musí projevit i u nás, mimo jiné i nižšími dotacemi.
Může nábor nových sil zbrzdit výsledek voleb? Jak?
Záleží, jaké možnosti připraví nová vláda pro zahraniční investory, jak bude podporovat české podnikání, jestli vytvoří podmínky pro uplatnění absolventů vysokých škol. Pokud daňový systém nebude pro podnikání příznivý, těžko čekat vytváření nových míst.
Co mohou očekávat středo- a vysokoškoláci na trhu práce? Co byste jim poradila?
Nemohou čekat zázraky. Firmy dávají přednost těm, kteří mají praxi. Proto vždy radím mladým lidem, aby si už během studií našli nějakou práci, stáž nebo aspoň brigádu a nespoléhali na to, že prožijí poslední školní prázdniny a trh je přivítá s otevřenou náručí. Naopak, hledání práce pro ně bude dlouhodobou a strastiplnou cestou, při níž přijdou o iluze.
