"Být ženou v Norsku je skvělá věc," říká Céline Gaudimatová. Nenarodila se tu, přišla za prací z Francie. Mladá žena pracuje v jednom z nejslavnějších hotelů v Norsku, Holmenkollen Park Hotel Rica u Osla, kam chodí na večeři nejen královská rodina. Céline má na starosti nákup vína, piva, nealkoholických nápojů. Disponuje rozpočtem tři miliony norských korun (asi devět milionů českých) a pracuje na pozici, která je nejen ve Francii vyhrazena mužům. A je jí teprve 26 let.
"Nikdo to tady neřeší. V Norsku jsem mohla začít dělat práci, ke které by mě ve Francii muži nikdy nepustili. A už vůbec ne v 26 letech," říká. A bere tolik, kolik by dostal stejně zkušený kolega na stejné pozici. "Zahrávat si s platy je tu riskantní. Kdyby se provalilo, že některá firma platí lépe muže než ženy na stejné pozici, vznikl by z toho obrovský skandál," doplňuje Dagmar Golková Melboe. Češka, která se do Norska provdala.
Její slova potvrzuje i zpráva OECD. Uvádí, že platy mužů a žen s vysokoškolským vzděláním jsou v Norsku vyrovnané.
Když Dagmar Golková Melboe, která v Česku vystudovala fakultu mezinárodních vztahů a nyní je zaměstnaná jako konzultantka ve firmě PwC Consulting Norway, srovnává postavení žen v Norsku a v Česku, vidí obrovské rozdíly.
V politice tu působí hodně žen, ty pravidelně obsazují silové resorty na ministerstvech (žena - Grete Faremová - je například současnou norskou ministryní obrany), stojí v čele dvou vládních stran, zastávají firemní posty, na které by jinde v Evropě jen tak lehce neusedly.
"Práce je v Norsku pro ženu důležitá, nikdo si tady o ní nedovolí žertovat. České vtipy o blondýnách nepřipadají v úvahu, nikdo by se nesmál," říká Dagmar Golková Melboe. Ta také není jediná, kdo nosí do rodinného rozpočtu více peněz. To, že ženy mohou mít vyšší plat, je tu normální, muži to neřeší, ani to necítí jako problém.
Kvóty ve vedení firem
"Možná existuje rozdíl v platech ve městech a na vesnicích, ale bude minimální," dodává Katrin Blomviková, která si spolu s manželem otevřela v městečku Geiranger čokoládovnu. Tato mladá žena má za sebou také zajímavou kariéru, byla ve státní komisi, která prosazovala zařazení Geirangerfjordu na seznam světového dědictví UNESCO. Podařilo se a fjord v oblasti More og Romsdal byl na seznam zanesen v roce 2005.
Rovnoprávnost žen bývá v Norsku častým tématem: vedou se rozsáhlé diskuse v televizi, parlamentu, řeší to i známí, když se sejdou u skleničky. "Někdy to Norky s tou feminizací trochu přehánějí, ale vyplatilo se jim to," říká Francouzka Céline Gaudimatová.
Jedním z oblíbených témat jsou kvóty. Od 1. ledna 2006 totiž v Norsku platí zákon, který požaduje, aby ve státních firmách a v podnicích obchodovatelných na burze sedělo ve vedení alespoň 40 procent žen. Dozorčí rady, kde kvóty nebudou splněny, mohou být rozpuštěny.
Většina lidí považuje zákon za důležitý, přesto je možné zaslechnout tiché protesty: „Rovnoprávnost je důležitá, ale stejně podstatné je najít na každou pozici zkušené a vhodné lidi,“ říká Einar Aasestrand, který pracuje jako manažer hotelu v malém turistickém městečku Hellesylt.
Práce žen v Norsku• OECD potvrzuje, že platy vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen na stejné pozici a se srovnatelnými zkušenostmi jsou v Norsku téměř stejné. • Norsko zavedlo kvóty: ve vedení státních firem a firem, které obchodují na burze, musí být 40 procent žen a 60 procent mužů. Jinak může být dozorčí rada rozpuštěna. • Manželé by se měli na mateřské dovolené vystřídat. Nejméně na šest týdnů. Pokud tak neučiní, rodina ztrácí na tuto část placeného volna nárok. Není výjimkou, že žena zůstává půl roku doma a pak nastupuje muž. |
Mateřská je na rok
O ženu je v Norsku dobře postaráno i v případě, že se rozhodne jít na mateřskou dovolenou. Může si vybrat: buď rok pobírá 80 procent platu, nebo dostane celou výši po dobu deseti měsíců. Je tu však jedna podmínka: rodiče se musí na mateřské vystřídat. I tady totiž existuje kvóta - stanovuje, aby otcové zůstali doma nejméně šest týdnů. Jinak rodina ztratí na tuto část placeného volna nárok.
A většina rodin toho opravdu využívá, na "částečné mateřské" zůstává v Norsku stále více mužů. "Mám spoustu kamarádů-rodičů, kteří se rozhodli se na mateřské vystřídat. Půl roku byla doma žena, další půlrok muž a žena se vrátila do práce. Nebo žena devět měsíců, muž tři," popisuje Dagmar Golková Melboe. V roce jdou děti do jeslí, později do školek, jež jsou dotované státem.
A lidé na to slyší. Průměrná porodnost v Norsku je 1,9 dítěte, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropě. Pokud se projdete po ulicích Osla a dalších měst, zjistíte, že rodiny se třemi dětmi (jedno bývá často i adoptované), tu nejsou výjimkou.
"V Norsku nikdo neobdivuje lidi, kteří vysedávají do noci v práci. Obdiv tu mají ti, již umějí úspěšně skloubit pracovní a soukromý život," dodává Céline Gaudimatová. "To je velký rozdíl proti zbytku Evropy."
Švédsko: model podobný norskému
Podobná situace je i v sousedním Švédsku. V 349členném parlamentu pracuje přes 40 procent žen, na kandidátkách nejsilnějších stran se pravidelně střídá ženské jméno s mužským. Muži suplují ženy na mateřské a podobně jako v Norsku rodina ztrácí nárok na část příspěvku, pokud toho nevyužije. I tady je práce pro ženy důležitá: většina z nich se vrací do zaměstnání po roce, maximálně po dvou a děti nastupují do jeslí.
