V peněženkách přibývá karet, útrata roste

  • 8
České banky hlásí pokrok v úsilí dostat se lidem co nejvíc pod kůži při jejich nákupech a vydělat na rostoucí chuti žít na dluh. Za loňský rok se zhruba zdvojnásobil počet kreditních karet. Ty se u spotřebitelů prosazují jako nejsnazší nástroj, jak se dostat ke zboží bez peněz.

Bankám na druhou stranu slouží jako nový zdroj příjmů z úroků, poplatků a z obchodů spojených s nakupováním.

"Během posledních 12 měsíců poptávka po kreditních kartách výrazně roste. Počet kreditních karet Visa se za uplynulý rok zvýšil o 145 procent," uvedl Miloslav Kozler, zástupce asociace Visa pro Českou republiku.

Celkem je nyní v Česku okolo 200 tisíc kreditních karet - tedy těch, které nejsou spojeny s klasickým účtem, ale které jsou určeny výhradně k čerpání peněz na dluh. Jen Česká spořitelna už vydala přes sto tisíc takových karet.

Vedle toho Češi nosí v peněžence ještě půldruhého milionu obdobných karet vydaných splátkovými prodejci, jako je Multiservis, Home Credit a Cetelem.

Banky nyní začínají vydávat také karty s čipem, které by jim v budoucnu mohly dát mnohem větší přehled o nákupním chování klienta, a tím pádem šanci kartu ušít lidem na míru. Například nabídnout slevy tam, kde člověk často nakupuje, anebo je přímo odměňovat drobnými bonusy.

Významná část klientů karty nepoužívá a má je doma poté, co je banky a splátkoví prodejci loni v několika vlnách sami rozesílali. V České spořitelně používá kreditní kartu aspoň jednou měsíčně jen třicet procent klientů.

Na druhou stranu se ale s rostoucím množstvím začínají objevovat případy, kdy si lidé příliš zvyknou na snadný přístup k cizím penězům a padají do dluhové pasti. Banky sice mezi sebou sdílejí informace o tom, kdo dluhy nesplácí, nemají však přehled o závazcích klientů mimo bankovní sféru.  Život na dluh se tak začíná některým lidem vymykat kontrole.

"Už nyní jsou v Česku takové případy, kdy klienti jsou natolik předlužení, že už jim nikdo na nic nepůjčí," uvedl Leoš Pokorný z Živnostenské banky s tím, že ve Spojených státech by už za podobnou činnost mohl hrozit osobní bankrot.

Bankéři odhadují, že zhruba každý druhý uživatel kreditní karty nezvládne využít její hlavní výhodu - úrokové prázdniny, které trvají zpravila měsíc a půl po nákupu. Peníze nestihnou splatit a začínají jim nabíhat vysoké úroky, což je situace, která je pro banku nejzajímavější.

Pak se může naplno ukázat úskalí a náklady spojené s pohodlím kolem kreditní karty. Kdo si koupí na kartu něco za dvacet tisíc korun a splácí jen minimální, pětiprocentní splátku, zaplatí podle Martina Novotného z poradenské firmy Sophia každý měsíc více než tisíc korun.

Za rok sníží svůj dluh jen na 14 tisíc korun, tudíž polovina zaplacených peněz jde pouze na úroky a poplatky. V Británii se dokonce kvůli vysokým úrokům na kreditních kartách museli bankéři zpovídat v parlamentu.

Pokud vás trápí podobné záležitosti, či jste se s něčím podobným setkali, dejte nám vědět. Rádi vaše podněty využijeme při vzniku dalších textů. Nezapomeňte uvést kontakt, nejlépe i telefonický.
Děkujeme.
Ekonomická redakce MF DNES (ekomfdnes@mfdnes.cz)