V počítačových firmách se formální pracovní vztahy příliš nenosí

Mladý ředitel firmy, který si nechává radit od své asistentky. V rohu místnosti žebřiny a na nich funící počítačový grafik. Na pracovním stole, kde leží stolní fotbal, se odehrávají dramatická utkání i v pracovní době. A o víkendu ještě společně kolegové mučí těla a trápí ducha na výjezdním víkendovém pobytu firmy. Ne, to není obrázek z podniku, jehož tradice se počítá na desítky let. Stejně nebo podobně to vypadá ve vznikajících nebo krátce působících moderních počítačových firmách.

Není to jen jiné pracovní prostředí, ale také jiné vztahy mezi nadřízenými a podřízenými a způsob práce s lidmi, co odlišuje počítačové firmy od jiných společností. Mocně se rozvíjející oblast počítačů si příliš nepotrpí na zaběhnuté formální pracovní vztahy. "Počítačové společnosti mají své fluidum, svá specifika. Navenek jsou třeba zastoupené obchodními manažery, avšak uvnitř panují jasná, nepsaná, přitom však dost neformální pravidla," uvádí personální konzultantka společnosti Wrigtson Urquart, Barbora Tomšovská. Podle personálního konzultanta Aleše Křížka ze společnosti Robert Half Czech Republic je pro nové počítačové firmy typické maximální pracovní vytížení, ale také naprostá volnost v oblékání. "Přijít do práce v krátkých kalhotách, pokud pracovník nemá na starosti kontakt se zákazníkem nebo obchodními partnery, není v těchto společnostech žádný společenský prohřešek," říká Křížek.

Pracovní doba je pružná

Klíčem k úspěchu je tým, jehož správné složení je tím nejpodstatnějším předpokladem pro budoucí prosperitu. Důležitá je vzájemná důvěra a kvalitní komunikace všech členů týmu, ztotožnění se zaměstnanců s hlavními cíli firmy. "Není rozhodující, jakou má technický pracovník v IT společnosti kravatu, většinou nemá žádnou, ale jaké má odborné znalosti, jestli zná poslední novinky a má večer čas jít na pivo a o víkendu může relaxovat. Třeba lézt na skály nebo raftovat, což jsou sporty oblíbené mezi programátory," říká Barbora Tomšovská. Další věc, kterou se tyto společnosti od běžných firem výrazně liší, je pracovní doba. Například mnoho programátorů je schopných "jet" v kuse i tři dny a pak se dva dny neobjeví v práci. V takové firmě pak může dostat šanci i člověk, který by jen na základě stanovených kritérií vzdělání a praxe v přijímacím řízení neuspěl, ale hodí se do týmu podobných nadšenců. Právě hledání vhodných pracovníků na volná místa v počítačových firmách je jednou z nočních můr personálních konzultantů. "Vztahy mezi jednotlivými pracovníky jsou tam většinou hodně neformální a člověk, který se hodí do takové společnosti, se spíše pozná z rozhovoru u piva než pomocí psychometrických testů," říká Barbora Tomšovská. Věkový průměr pracovníků bývá v rozmezí 22-28 let. "Předností těchto firem je pružnost, rychlost a kontakt s nejnovějšími trendy v oboru, rozhodně nejde o zastaralé či strnulé struktury," vysvětluje Aleš Křížek.

Běžná jsou víkendová setkání

Zaměstnance obklopuje příjemné pracovní prostředí, nemusí se starat o nápoje ani drobné sladkosti, to všechno je obvykle v péči firmy. K dispozici jsou odpočinkové kouty právě proto, že na osmiapůlhodinovou pracovní dobu se nehraje. "Na pracovišti převládají volné a neformální vztahy, v prostorách kanceláří se najde místo pro šipky či basketbalový koš, které slouží vytíženým pracovníkům na odreagování," říká Aleš Křížek. Čas od času vyjíždí celá firma na víkendové setkání. Proč? Struktura organizace nebývá v těchto případech tolik formální, to však neznamená, že není třeba ji vytvářet a kontrolovat. Při vytváření nebo posilování vazeb v týmu se s úspěchem využívají netradiční metody - jednou z nejúčinnějších je takzvaný outdoor management training, který vychází z principů zážitkové pedagogiky. Během krátkých, ale nesmírně intenzivních kursů v přírodě si skupinky manažerů či zaměstnanců během několika dní projdou cestu, která by jim ve firemním prostředí trvala podstatně déle. Protože si člověk nejlépe zapamatuje to, co sám dělal, neprobíhají kursy v učebně před tabulí, ale v přírodě, za pomoci různých her, simulací i fyzicky náročných aktivit. Kristýna Křížová ze společnosti Outward Bound - Česká cesta, která se zabývá organizováním kursů outdoor management trainingu a má zkušenosti i s přípravou tréninku pro společnosti z "nové ekonomiky", k tomu říká: "Jednotlivé aktivity na první pohled příliš nesouvisí s každodenním pracovním životem. Pracovníci, a velmi často i top manažeři velkých mezinárodních korporací, bank a podobně, na kursech lezou po skalách a po lanech, stavějí podivná plavidla, běhají v lese po kontrolách či překonávají se zavázanýma očima cestu plnou překážek a nástrah." Díky těmto pobytům se účastníci kursů nejen poznají v mimopracovním prostředí, ale na vlastní kůži si vyzkoušejí i výhody kvalitní komunikace a řízení, naučí se pracovat v týmu lidí, kteří se třeba ještě před začátkem kursu neznali, a v existujících týmech dojde k posílení vazeb a důvěry. Adam Křikava ze společnosti www.internetradio.cz, která podobný kurs absolvovala, říká: "Během týdenního soustředění prošel náš kolektiv procesem, který by v běžných podmínkách trval minimálně půl roku. Sáhli jsme si na dno, lépe poznali sebe samé i jeden druhého. Určitě budeme něco podobného časem opakovat."