Samozřejmě, musíte zvážit množství svých studijních povinností. V první řadě jste ve škole nováčci, a tak bude chvíli trvat, než zjistíte, co a jak. Když se hned na začátku začnete pídit po změně rozvrhu, abyste mohli dvakrát týdně chodit do práce, nejspíš narazíte.
Může se hoditNajděte si brigádu na jobDNES.cz. |
Podobnou zkušenost má student ČVUT, který nechce být jmenován: "Měl jsem strašný rozvrh - vždy dopoledne, pak dlouhá pauza a pak zase odpoledne až do večera. Jenže při pokusu přesunout si hodiny mi ve škole dost drsně řekli, že jsem tam od toho, abych studoval, a mé soukromé aktivity je nezajímají."
Než se rozkoukáte v prvním ročníku, jsou vhodnější spíš nárazové brigády než pravidelná práce. Čím vyšší ročník však studujete, tím odbornější by měla vaše brigáda být (a tím pravidelnější). Zatímco během studií se ve škole podivovali, že se plně nevěnujete učení, po absolvování se budou potenciální zaměstnavatelé s podezřením tázat: Vy nemáte vůbec žádnou odbornou praxi?
Držte se svého oboru
Brigádu si hledejte raději v oboru studia. Kromě toho, že získáte praxi, máte šanci, že se po ukončení studia vaše místo stane z brigádnického stálým pracovním poměrem. Není výjimkou, když studenti vyšších ročníků pracují na zkrácený úvazek či jsou zaměstnáni naplno. Pro mnohé firmy je to přijatelné, student nemívá tak vysoké finanční nároky, a pokud je jinak časově flexibilní, bez problémů mu stanoví individuální pracovní dobu.
NepřehlédněteNeohrnujte nos nad neplacenou praxí Dost se naučíte, a když budete dobří, nechají si vás ve firmě jako brigádníka. |
Pokud má vaše škola stabilní spolupráci s některou firmou, je to první krok k tomu, jak získat odbornou brigádu. V rámci povinné školní praxe si sice peníze nevyděláte, když se však osvědčíte, máte šanci získat placené praktikantské místo. To potvrzuje například Přemysl Voráč ze Soukromé vysoké školy ekonomických studií: "Studentům bakalářského studia zajišťujeme bezplatnou praxi ve firmách, během které si shromažďují podklady ke své bakalářské práci. Stává se poměrně často, že studenti zůstávají v podniku dál pracovat."
Na co si dát pozor
Snem každého studenta je práce od počítače, pěkně z domova a za slušné peníze. Můžete tak vést účetnictví, spravovat webové stránky, navrhovat reklamní texty či psát články do časopisů. Na takovou brigádu však přes internet narazíte těžko - spíš ji seženete na osobní doporučení, nebo když se odvážně zajdete zeptat do vytipované firmy sami. Na internetu dejte na takové nabídky pozor. Často se za formulací "v klidu domova" skrývá podvod.
Nemusí to být světově známá značka (i když může), ale je lepší, když společnost, pro kterou budete pracovat, má již nějakou historii. To, že byste se náhodou ocitli u zrodu nového Microsoftu, je totiž méně pravděpodobné než to, že se zapojíte do firmy typu "letadlo". Velké firmy mívají na svých webech informace o takzvaných trainee programech určených pro studenty či absolventy škol.
Pokud z prvního kontaktu hned nevíte, zda budete součástí týmu, který vymýšlí marketingovou kampaň, nebo jestli budete obvolávat možné klienty, aby si koupili vysavač, věřte, že to bude spíš to druhé.
Ne že by nebylo možné, abyste při studiu sami podnikali. Možné to je, ale firmy, které místo pracovního poměru hned požadují, abyste si vyřídili živnostenský list, moc důvěryhodné nejsou. S velkou pravděpodobností byste se uvázali do některého multilevelmarketingu nebo k prodeji pojistek. Navíc živnostenský list vás zavazuje k podávání daňového přiznání a k případným platbám sociálního a zdravotního pojištění, což je další komplikace navíc.
Odměnu byste měli mít domluvenou předem a pokud možno písemně. Předejdete tak zklamání, když se ukáže, že slibovaná mzda je vlastně provize, které byste mohli v optimálním případě dosáhnout. Peníze by však neměly být hlavním rozhodovacím kritériem - jestli bude hodinová mzda 100 nebo 110 korun, není tak důležité jako právě práce, kterou budete vykonávat.
Personální agentury inkasují svou odměnu od budoucích zaměstnavatelů. Pokud od vás chce někdo poplatek za to, že vám sežene výnosnou brigádu, rychle od něj pryč. Nejspíš by si nechal zaplatit za nějaký kontakt, který sami za chvíli vygooglujete na internetu.
Obvyklá je dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti či pracovní smlouva (byť na zkrácený úvazek).
U dohody o provedení práce si musíte ohlídat, že pro jednoho zaměstnavatele nebudete pracovat ročně víc než 150 hodin. Od ledna 2012 by se hranice měla zvýšit na 300 hodin za rok. Z vydělaných peněz dosud neodvádíte sociální a zdravotní pojistné, což na druhou stranu znamená, že nemáte nárok na nemocenskou ani případnou podporu v nezaměstnanosti (když dostudujete a třeba nebudete mít práci).
I tady budou od příštího roku změny: Z příjmů nad 10 000 korun měsíčně se i u dohody bude pojistné platit. Stát se tak brání případům, kdy se pod "dohodu" schová v podstatě pracovní poměr. Ve skutečnosti třeba člověk odpracuje za měsíc 100 hodin po stokoruně, odměnu 10 000 korun dostane, ale "papírově" to bylo 12,5 hodiny po 800 korunách.
