Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Váleční veteráni: Najít uplatnění na trhu práce je pro nás těžké

aktualizováno 
"Vy jste byl ve válce? Aha, tak prosím další," i takové reakce zažili váleční veteráni při výběrových řízeních na volné místo. Na pracovním trhu patří k diskriminované skupině. Pomoci jim mají projekty financované z evropských peněz.
Sdružení válečných veteránů má v tuto chvíli 1 600 členů, jimiž jsou vojáci, kteří se účastnili mezinárodní operace v zahraničí. Ilustrační snímek

Sdružení válečných veteránů má v tuto chvíli 1 600 členů, jimiž jsou vojáci, kteří se účastnili mezinárodní operace v zahraničí. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Co mají váleční veteráni společného s ženami po rodičovské, absolventy a lidmi před důchodem? Nemohou najít práci. Veřejnost o nich nemá nejlepší mínění a podniky raději volná místa obsadí někým jiným.

Přitom mají co nabídnout. "Lidé tvrdí, že jsme v armádě pro peníze, že jsme žoldáci. Nepomáhá ani medializace průšvihů jednotlivců z řad veteránů. Obecně jsou armádě připisovány i chyby politiků a ministerstva obrany," říká Ladislav Sornas ze Sdružení válečných veteránů ČR. Podle něj žádostí o pomoc s hledáním místa stále přibývá.

Může se hodit

Najděte si práci, která vás bude opravdu bavit. Aktuální volné pracovní pozice na jobDNES.cz.

"Je třeba si uvědomit, že novodobí váleční veteráni jsou obvykle v produktivním věku, ve velmi dobré fyzické kondici a jejich zkušenosti a znalosti často přesahují možnosti civilních zaměstnanců. Například důstojníci s praxí z vypjatých ozbrojených konfliktů se často obsazují na pozice krizových manažerů a poradců," upozorňuje Sornas a pokračuje: "Logistické a řidičské zkušenosti jsou vítány u dopravních firem, odolnost, kondice, odvaha a vytrvalost v řadách policie, hasičského záchranného sboru, bezpečnostních služeb. Pečlivost a svědomitost zase v administrativní oblasti."

Přesto je hledání práce pro veterány z války značně obtížné. Proto vznikl projekt s názvem Z války/armády do civilního zaměstnání. Je hrazený z peněz Evropského sociální fondu. "Účastníkům platíme rekvalifikační kurzy, školení, poradenství a také dotujeme budoucímu zaměstnavateli část mzdy ve výši čtyř tisíc korun měsíčně po dobu jednoho roku," říká Ladislav Sornas, podle něhož se sdružení snaží informovat konkrétní podniky a přesvědčit je, aby veterány zaměstnaly. Výsluhy totiž vojáci dostávají po 15 letech služby, průměrně to bývá 10 až 12 tisíc korun, které se daní 15 procenty.

Problémy veteránů

  • Psychické: Pracují v ohrožení života, dotýká se jich smrt kolegů i nepřátelství místních obyvatel. Jsou odloučeni od běžného života. Někteří se špatně vyrovnávají s větším příjmem peněz (i 10 tisíc dolarů měsíčně - asi 189 tisíc korun). V americké armádě evidují zvýšené počty sebevražd veteránů, v tuzemsku se tento problém nesleduje.
  • Osobní: Rozpad manželství, závist přátel, negativní veřejné mínění... Mohou vést i ke kriminální činnosti nebo ztrátě bydliště.
  • Zdravotní: Mají zdravotní potíže, které neřeší nebo se za ně stydí. Navíc stát nemá jasnou koncepci péče o těžce zdravotně postižené veterány, kteří potřebují celodenní ústavní péči. Případů však není moc.
  • Pracovní: Nemohou najít uplatnění, veřejnost o nich nemá nejlepší mínění.

Šance pro několik desítek lidí

Projekt funguje zhruba rok a zatím se podařilo zaměstnat 36 bývalých vojáků. Sedm z nich však ve zkušební době práci ztratilo a šest odešlo, neboť jim zaměstnavatel neplatil mzdu. Jeden dostal výpověď, protože na práci nestačil. V současnosti hledá sdružení místo dalším 31 lidem.

Jedním z účastníků projektu byl i Zdeněk Kvasnička, který je v současnosti vedoucím správy objektů v městysi Loučeň. K tomu, aby se mohl účastnit výběrového řízení, potřeboval ještě absolvovat dvě školení, která mu uhradilo právě sdružení válečných veteránů. "Na konkurzu nás bylo šest a nakonec jsem to vyhrál já. Jsem moc spokojený, práce mě baví," říká Zdeněk Kvasnička.

V 90. letech působil v misi UNPROFOR v bývalé Jugoslávii. Po návratu vystřídal řadu vojenských základen v Česku, až se rozhodl armádu opustit. "Víte, měl jsem toho dost. Nejenom veřejnost na vás kouká skrz prsty, ale i lidé v armádě považují modré barety tak trochu za přítěž," doplňuje Zdeněk Kvasnička, který práci nehledal dlouho, protože se ihned zapojil do projektu sdružení.

A co z armádního výcviku využil v civilním zaměstnání? "Naučil jsem se operativně přemýšlet a nezatěžovat nadřízené malichernostmi," říká muž, který je příslušníkem aktivních záloh. Ačkoliv se mu v práci líbí, na zahraniční misi by jel znovu.

Oceňujeme zkušenosti z mezinárodního prostředí

Jedním ze zaměstnavatelů, který přijal válečné veterány do svého týmu, je společnost Robert Bosch v Českých Budějovicích. "Oldřich Souček nastoupil do naší firmy v únoru 2012 na pozici vedoucí týmu ve vývojovém oddělení. Již na přijímacím pohovoru působil velmi vyzrálým dojmem, konkurzem prošel úspěšně. Dozvěděl se o něm od svého známého, který je rovněž válečným veteránem a ve firmě dělal projektového vedoucího," říká personální ředitelka Barbora Schelová. Podle ní veterán Oldřich Souček uplatnil zkušenosti například s vedením lidí a s řízením projektů. "Pozitivní byla i znalost mezinárodního prostředí," doplňuje Barbora Schelová.

Projekt Z války/armády do civilního zaměstnání potrvá do září letošního roku. Existují ještě další dva podobné - projekt Začleňování válečných veteránů do civilního života (do června 2014) a projekt Vet Centra (do září 2013). Na všechny bylo věnováno zhruba 42 milionů korun z evropských peněz.

Perský záliv i Afghánistán

Prvními novodobými válečnými veterány jsou vojáci Československé armády, kteří byli v prosinci roku 1990 vysláni do oblasti Perského zálivu. V roce 1992 se zapojili do zmírňování následků občanské války na území bývalé Jugoslávie. V dalších letech se vojáci zapojili do misí NATO na území Bosny a Hercegoviny a Kosova. Důstojníci specialisté byli také vysíláni jako členové štábů nebo vojenští pozorovatelé mezinárodních misí a v ozbrojených konfliktech na území bývalého Sovětského svazu a mnoha zemích Afriky. V současnosti čeští vojáci operují v Afghánistánu a Iráku.

Sdružení válečných veteránů má v tuto chvíli 1 600 členů, jimiž jsou vojáci, kteří se účastnili mezinárodní operace v zahraničí. Jsou rozděleni do krajských organizací. Úkolem sdružení je řešení sociálních, zdravotních a pracovních problémů a pomoc při vytváření celospolečenského systému, který si bude schopen poradit s potížemi válečných veteránů.



Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.