Vánoce, dary a daně – jak se jim vyhnout

  • 8
Předvánoční období a blížící se konec roku nabízejí jednu z nejvhodnějších příležitostí někoho obdarovat. Ponechme stranou atmosféru štědrého večera a obdarování svých nejbližších, ale zaměřme se na dary v pracovním nebo občanském životě. Máte jasno, které dary jsou daňově osvobozeny a naopak, z kterých se daně platí?

Poměrně častým jevem, který přispívá k budování vztahu zaměstnavatele a zaměstnanců, se stávají nejrůznější formy darů.

Předměty do 500 Kč reklamního a propagačního charakteru osvobozeny u zaměstnance i zaměstnavatele

V případě, že tyto reklamní nebo propagační předměty darované zaměstnanci nepřekročí hodnotu 500 Kč, pak je daňový režim pro obě strany velmi výhodný. U zaměstnavatele jde o daňově uznatelný náklad a v případě zaměstnance se základ pro měsíční zálohu nemění. Je pozitivní, že v letošním roce došlo ke zvýšení maximální hodnoty tohoto druhu dárků z dvou na pět set. Na druhou stranu jde o příliš nízkou pořizovací cenu, která neumožňuje darování hodnotnějších předmětů. Při překročení této hranice ovšem podléhají takové dary přísnějšímu daňovému režimu.

NENECHTE SI UJÍT
Jen, dolar, euro, peníze (c) profimedia.cz/corbis
Ceny akcií se propadly, fondy ztrácely
Růst cen akcií se po určité době minulý týden zastavil a namířil si to směrem dolů. Jak se projevil "černý pátek" na pražské burze?

Business, manažer (c)profimedia.cz/corbis
I příliš chytří hledají práci těžko
Zaměstnání nemůže najít nejinteligentnější žena světa, Bulharka Daniela Smidčievová. Přesto nemůže najít práci. Proč?

Kapři, prodej kaprů
Kapra netrapte, není to hračka
Kapr nepatří do vany ani zpátky do řeky či do rybníka. Takové je doporučení veterinářů. Jak nakupovat kapra  neublížit jemu ani sobě?

Zároveň je třeba připomenout, že žádný z těchto předmětů nesmí podléhat spotřební dani. Není tedy možné v tomto daňovém režimu darovat zaměstnancům alkohol nebo cigarety, přestože by jejich hodnota nepřesahovala hranici pěti set korun.

V souladu s podmínkami FKSP až do dvou tisíc ročně

Relativně nová vyhláška MF 114/2002 týkající se nepeněžních darů placených z Fondu kulturních a sociálních potřeb umožňuje zaměstnavateli za určitých podmínek darovat zaměstnanci dary v úhrnné hodnotě dvou tisíc korun, které jsou pro něj (pro zaměstnance) osvobozenými příjmy. V praxi jde však o poměrně úzké spektrum situací. Zde nabízím jejich zestručnělý výčet:

  • Odměna za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události nebo za aktivitu humanitárního nebo sociálního charakteru
  • Odměna při pracovních výročích 20 let a každých dalších pěti let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele
  • Odměna při životních výročích 50 let (dožití) a každých dalších pěti let věku
  • Odměna při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu

Dojde-li k daru v souvislosti s výše uvedenými událostmi, je dar pro zaměstnavatele nedaňovým nákladem (nebo je hrazen z čistého zisku) a u zaměstnance jde o osvobozený příjem. Mez dvou tisíc korun znamená úhrnnou roční hodnotu, která se může skládat z několika jednotlivých předmětů.  Částka převyšující dva tisíce korun podléhá u zaměstnance obvyklému daňovému režimu. Sociální ani zdravotní pojištění se ovšem z těchto darů neplatí.

Z FKSP na sport, kulturu, rekreaci nebo zahraniční dovolenou

Jak vypadá Ježíšek u mobilních operátorů? 
Více
ZDE.

Bezesporu zajímavou formou odměny zaměstnance je zaměstnavatelem poskytnuté nepeněžní plnění spočívající v možnosti využívat rekreační, vzdělávací nebo sportovní zařízení. Jde výlučně o formu vstupenky nebo permanentky, kterou zaměstnavatel předá zaměstnanci a ten následně navštěvuje některé zařízení tohoto typu. Pro zaměstnance jde o osvobozený příjem, který mu nezvyšuje odvod záloh na daň z příjmů. Na straně zaměstnavatele jde o výdaj hrazený ze zisku po zdanění.

Zkusme se nyní podívat na několik nejobvyklejších forem darů adresovaných zaměstnancům a jejich daňový režim.

Příklad 1: Zaměstnavatel daruje všem zaměstnancům k vánočním svátkům kancelářskou soupravu nesoucí logo zaměstnavatele za 390 Kč.

Vzhledem k tomu, že hodnota tohoto daru nepřekračuje limitní mez pěti set korun a zároveň dar není předmětem spotřební daně, tak pro zaměstnavatele půjde o daňově uznatelný náklad a na straně zaměstnance o daňově osvobozený příjem.

Příklad 2: Zaměstnavatel daruje zaměstnanci z FKSP vázu za 1000 Kč při příležitosti jeho čtyřicátých narozenin.

Bohužel dožití čtyřicátých narozenin nepatří do skupiny vyhláškou o FKSP podporovaných životních situací, a tudíž se na straně zaměstnavatele jedná o nedaňový náklad (nebo jej platí z čistého zisku). U zaměstnance bude hodnota vázy připočtena k jeho zdanitelné mzdě v rámci stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů.

Na druhé straně je vhodně doplnit, že ten samý dar adresovaný zaměstnanci při příležitosti padesátých narozenin by již byl na straně zaměstnance osvobozeným příjmem, a to až do výše hodnoty daru dvou tisíc korun.

Příklad 3: Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci permanentku do fitcentra za 1.300 Kč.

Jde o poskytnutí možnosti využívat zařízení sportovního charakteru. Na straně zaměstnance jde o daňově osvobozený příjem, avšak u zaměstnavatele půjde opět o výdaj placený z čistého zisku.

Dary v ostatních oblastech upravuje daň darovací

Až do tohoto okamžiku jsme brali v potaz pouze vazbu hodnoty daru a daně z příjmů. Jsme-li ovšem obdarováni, pak nemusí být dárcem pouze náš zaměstnavatel. V případě vazby vyplývající z pracovně-právního vztahu nebo darem v souvislosti s výkonem funkce se pohybujeme v režimu daně z příjmů. Avšak do problematiky darů zasahuje zároveň i daň darovací. Platí zde ovšem zásada, že nevztahuje-li se na dar daň z příjmů, pak je třeba testovat daň darovací. Její právní úpravu najdeme v zákoně 357/1992 Sb. Poplatníkem daně darovací je obdarovaný, přičemž základem daně je hodnota daru.

Sazby daně  darovací jsou rozděleny do tří skupin v závislosti na vztahu mezi dárcem a obdarovaným:

  • Do první skupiny patří příbuzní v řadě přímé a manželé
  • Do druhé skupiny patří příbuzní v řadě nepřímé (pozn. jde o zestručnělý obsah tohoto vymezení a pro podrobný výčet je třeba nahlédnout do zákona)
  • Do třetí skupiny patří všechny ostatní právnické a fyzické osoby

Zákonodárce nejméně zatěžuje daní darovací bezúplatné převody mezi osobami v první skupině a naopak nejvíce ve skupině třetí, kde není žádná příbuzenská vazba. Na druhé straně daň darovací obsahuje poměrně širokou škálu možností nabízejících osvobození. Demonstrujme si zásadní rozdíl mezi dopadem obou daní na následujícím příkladu.

Příklad 4: Zaměstnankyně obdrží od svého zaměstnavatele u příležitosti Dni matek dárkový koš v hodnotě 700 Kč a od odborové organizace poukázku na odběr jakéhokoli zboží v hypermarketu v hodnotě 1.700 Kč. Jaký bude daňový režim obou těchto darů?

Dar od zaměstnavatele je veden po linii daně z příjmů. Vzhledem k tomu, že výše uvedený dar nepatří do skupiny plnění neosvobozených od daně z příjmů, tak zaměstnankyni bude hodnota daru připočtena ke zdanitelné mzdě.

Dar od odborové organizaci podléhá dani darovací a nikoli dani z příjmů. Dárce a obdarovaný nemají vůči sobě žádný příbuzenský vztah, a tudíž spadají do třetí skupiny. Dary v této skupině jsou osvobozeny až do limitní hodnoty dvaceti tisíc korun. Vzhledem k tomu, že zaměstnankyně nepřekročila tuto mez, tak nemusí platit daň darovací a ani nemusí podávat přiznání k dani darovací.

Jak při vánočních nákupech šetřit peníze, čas a nervy? Pořizovat dárky po internetu. Platí to však jen v případě, že si vyberete dobrý obchod a zboží objednáte včas.
Více čtěte ZDE.

Dostali jste něco od svého zaměstnavatele? Odměňuje vás alespoň u významných životních mezníků? Dokáže váš zaměstnavatel využít daňových osvobození? Těšíme se na vaše názory.