Sedmapadesátiletý Bohuslav Kubát z Nového Jičína působil spoustu let ve firmě jako mistr výroby, později jako kontrolor kvality a nakonec získal místo ekonoma. Když ale firma před rokem snižovala stavy zaměstnanců, dostal výpověď. Od té doby bezúspěšně hledá práci. Tvrdí, že uváděná malá flexibilita a neznalost jazyků je jen zástěrkou, proč staršího člověka nepřijmout. V posledních měsících odpověděl na stovky nabídek všeho druhu. Vždy na ty, na které si troufal, měl k dané profesi jakýsi vztah a znalosti včetně jazykových. Výsledek byl téměř vždy stejný. Uspěl po všech stránkách, ale do dalšího výběrového kola postoupili jiní.
Šéfův věk hraje roli
Možná se postoji zaměstnavatelů nelze divit. Než si starší člověk navykne na chod systému nové firmy a získá kontakty, bude zralý k odchodu. Zaměstnavatel pak může hledat a zaučovat někoho znovu. Zákon sice diskriminaci starších lidí brání, ale skutečnost je složitější. Pokud by zaměstnavatel přiznal, že důvodem toho, proč někoho nezaměstnal, je věk, hrozí mu pokuta ze strany úřadu práce. Věková diskriminace je tak spíše skrytá a těžko se prokazuje. Například některé firmy v inzerátech pouze naznačují, že na zájemce čeká mladý kolektiv.
Mladí lidé na rozdíl od starších mohou víc riskovat. I když vezmou hůře placené místo, v klidu si mezitím budou doplňovat znalosti a čekat na lepší příležitost.
"Starší lidé tolik času nemají. Ti zkušenější mají na plat i na práci značné nároky, chtějí si zachovat určitý standard, a to je málokdy možné," říká personální psycholog Jindřich Vaněk a dodává: "Ověřil jsem si praxí, že z padesáti procent záleží na věku top managementu. Pokud jsou ve vedení společnosti starší manažeři, ochotněji přijmou člověka přes padesát let."
Sedět doma nestačí
V regionech bývá situace ještě horší. Například v Moravskoslezském kraji se lidé, kteří pracovali léta v průmyslových provozech, těžko smiřují s tím, že takovou práci už nedostanou. Úřady práce doporučují uchazečům rekvalifikační kurzy a vysílají je do poradenských programů. Tam se dozvědí, jak se prezentovat, psát životopis či motivační dopis. "Každá rada je ale marná, když člověk nemá sám zájem svoji situaci řešit," říká tisková mluvčí ostravského úřadu práce Svatava Baďurová.
Jak hledat práci
* Nespoléhejte na úřady práce. Ptejte se známých či bývalých kolegů, možná vám dají tip
* Odstěhujte se, nebo za prací dojíždějte. Jestliže překonáte chybějící rodinné zázemí, máte z poloviny vyhráno.
* Začněte podnikat v oboru, ve kterém máte zkušenosti. Začít se dá v podstatě kdykoliv.
Podpora: Jak dlouho pobíráte podporu v nezaměstnanosti, jste-li uchazečem o práci
* do 50 let věku 6 měsíců
* od 50 do 55 let věku 9 měsíců
* nad 55 let věku 12 měsíců Podpora, jejíž maximální výše činí pro člověka v jednočlenné domácnosti v současnosti 11 050 Kč se stanoví v prvních třech měsících ve výši 50 procent a po zbývající dobu ve výši 45 procent
* z průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého jste dosáhli ve svém posledním zaměstnání
* nebo z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc, pokud jste naposledy vykonávali samostatnou výdělečnou činnost
* nebo ze životního minima občana staršího 26 let ke dni podání žádosti o podporu, pokud jste dobu předchozího zaměstnání splnili například započtením doby pobírání plného invalidního důchodu nebo mateřské dovolené,
* ze životního minima, když nemůžete bez svého zavinění osvědčit výši výdělku či vyměřovacího základu, nebo u vás nelze stanovit průměrný výdělek či vyměřovací základ
