Obě představují podle velikosti a hodnoty objektu a ceny věcí několik tisíc korun ročně. Například pojištění domku za dva miliony korun s hypotékou 1,2 milionu včetně pojistky domácnosti přijde zhruba na 3000 až 5000 korun ročně. Ale to ještě není všechno. Banky často vyžadují životní pojistku, přestože mnohdy tvrdí, že není nutná. Povinná bývá v mnoha bankách například u svobodných žadatelů, kteří žijí a splácejí sami. Je možné zvolit „obyčejnou“ rizikovou životní pojistku, která pouze
pokrývá riziko úmrtí.
Anebo lze uzavřít kapitálové životní pojištění. Tento typ zároveň jistí pro případ smrti a současně zhodnocuje část vložených peněz. Placení této pojistky lze přímo kombinovat se splácením hypotéky. Klient nejdříve platí životní pojišťovně a poté zhodnocenými prostředky splácí hypotéku. O konečné výši pojistného rozhoduje hodnota úvěru, věk a zdravotní stav pojištěného.
Například 40letý zdravý muž s hypotékou 1,2 milionu korun zaplatí ročně na rizikové pojistce zhruba přes 10 000 korun.
Problémových úvěrů je málo
Nemám na splátky. Taková představa trápí mnohé, kteří hypotéku splácejí. A otázka, co se stane, když během splácení dojdou finance, odrazuje od hypotečního úvěru i některé potenciální zájemce. Přece jen: hypotéka je obvykle závazek na dlouhá léta a ve hře není pár desítek tisíc, ale stovky či miliony korun. A jako zástava nemovitost, obvykle vlastní střecha nad hlavou.
Banky však uklidňují: není důvod k přehnaným obavám. „Hypotéky patří k nejméně problémovým úvěrům, protože jsou jištěny nemovitostí, která zpravidla slouží klientovi k bydlení,“ potvrzuje Pavla Paseková z eBanky. Slova zástupců bank se opírají o konkrétní počty problémových klientů. Jak uvedli v Raiffeisenbank, jde o statisticky nevýznamná čísla.
„Procento problémových úvěrů se dlouhodobě pohybuje kolem 0,1 procenta celkového objemu všech poskytnutých hypoték. Tento objem je již několik let stabilní a nezvyšuje se,“ říká Kristýna Havligerová z České spořitelny. Z Hypoteční banky hlásí pouze desítky úvěrů, které končí prodejem nemovitosti.
Když nemohu splácet
Co dělat, když se klient dostane do tíživé finanční situace a na splátky mu nezbývá? Podle zástupců je ta nejhorší varianta předstírat „mrtvého brouka“. Naopak, čím dříve a intenzivněji se začnou obě strany potíží zabývat, tím větší je naděje na úspěšné vyřešení.
„Nejlepší je zahájit komunikaci s bankou ještě před nezaplacením první splátky, například pokud klient ztratil práci a ví, že příští měsíc nebude mít na splátku,“ radí David Sahula z Hypoteční banky. „Důležité je upozornit, že banka není realitní kancelář, takže jejím cílem není prodávat nemovitosti klientů. Banka se vždy snaží domluvit s klientem na vhodném řešení situace přijatelném pro obě strany. K tomu je však nutné, aby klient komunikoval a byl aktivní,“ dodává Sahula.
Řešení jsou dvě Pokud se nenajde východisko, existují dva způsoby řešení, přičemž jeden je pro klienta příznivější. Druhý je krajním východiskem z problémové situace a klient na něm může hodně tratit. V prvním případě prodává banka nemovitost po dohodě s klientem na základě plné moci. Obvykle ne ve spěchu a pod tlakem, a tudíž si může dovolit počkat na výhodnou nabídku.
Z utržených peněz si vezme své banka a klient může získat zpět, co do nemovitosti vložil ze svého. Jestliže problémový majitel nespolupracuje, přichází na řadu nedobrovolná dražba.
Cena dosažená v rámci dražby už tak příznivá být nemusí. I v České spořitelně potvrzují, že se ve většině případů hledá vstřícné řešení situace. „Máme vysoké procento klientů, kteří se zpět vrátí do režimu řádného splácení a postupně se zlepšuje i jejich klasifikace,“ říká Kristýna Havligerová.
Hypoteční úvěry patří k málo problémovým i proto, že žadatelé projdou před získáním půjčky hustším výběrovým sítem.
 |
Kolik zaplatíte za služby on-line brokerů? Který je nejlevnější a který vám nabídne nejvíce služeb? To se dozvíte v našem aktuálním tématu. |
