Personalista z Randstadu vedl pohovor s uchazeči na volné místo programátora v jedné IT firmě. Čekal na dalšího pozvaného kandidáta, když tu najednou uviděl ve dveřích statnou ženu. „Zdvořile jsem se jí zeptal, jaké má přání. Řekla, že jde na pohovor za svého manžela. Ten stál za ní, v ruce igelitku, na nohách rozpadající se tenisky a v očích hrůzu,“ vypráví personalista.
Pozval tedy dvojici dál s nabídkou, ať si paní dá kávu a on si zatím s manželem pohovoří. „On vám nic neřekne, tohle pošéfuju já,“ dostalo se mu odpovědi. Žena zasedla do gauče a začala odpovídat na všechny otázky. Za dvacet minut byli oba pryč. Pán za celou dobu neřekl jedinou větu. „Faktem ale je, že jsme muže úspěšně umístili do jednoho z největších českých internetových obchodů s elektronikou,“ dodává personalista.
Může se hoditNajděte si také práci, která vás bude bavit. Vybírejte z aktuálních volných pracovních míst na jobDNES.cz. Nestůjte v koutě. Jděte práci naproti. Vytvořte si profesionální životopis. |
Vtipnou historku, také z pohovoru na IT pozici, konkrétně na C++ developera, vypráví další náborář z Randstadu. „Jeden z kandidátů na tuto pozici se chtěl evidentně na pohovor elegantně obléknout, oblek ale na sobě zjevně už dlouho neměl. Po mé úvodní řeči došlo na otázku na jeho zkušenosti. Vzal to vážně, zhluboka se nadechl a já dostal přímý zásah mezi oči knoflíkem z jeho košile,“ popisuje netradiční úraz personalista. Po chvíli trapného ticha se oba začali smát a zbytek setkání se nesl v příjemném duchu.
Vrátíš mi tatínka k telefonu?
Neméně zajímavá je historka konzultanta, který se věnuje telefonickému prescreeningu, tedy úvodnímu pohovoru s kandidáty po telefonu. Kontaktoval uchazeče, který profilově seděl na pozici vedoucího skladu. Po dvou minutách povídání zaslechl, jak na něj začal mluvit jeho asi tříletý syn a chtěl vědět, s kým mluví. A muž se nezdráhal a řekl synovi, ať si s pánem na telefonu popovídá a pozdraví ho.
„Předal mu telefon a chlapec se mě začal ptát, kdo jsem a jak se mám. Takže jsem plynule přešel z otázek typu ́jaký je důvod vašeho odchodu z posledního zaměstnání ́ na věty typu ́ahoj, jak se máš a mohl bys mi vrátit k telefonu tatínka ́,“ vypráví odborník z Randstadu. Kandidát měl prý radost, že se synek zabavil a pohovor pokračoval ve velmi žoviálním stylu.
„Máte tady kamery? Víte, já jsem vždy pracoval v utajení,“ takto začal mluvit hned po vstupu do kanceláře personálně-poradenské společnosti McRoy Czech kandidát na pozici skladníka. Podivné bylo i chování mladíka, který se hlásil na pozici systémového administrátora a s konzultantem mluvil po Skypu. „Posadil se před počítač do půl pasu nahý a celou dobu vyprávěl o tom, že je skutečně nejlepším kandidátem na danou pozici. Očividně byl pod vlivem halucinogenní látky,“ říká ředitel společnosti Tomáš Surka.
Vzpomněl si také na situaci, kdy se dva mladí lidé přišli zeptat na pracovní příležitosti. Byli spolu i během pohovoru a výsledek byl takový, že se při něm pohádali. „Využili jsme toho, že jsou dva a požádali je, aby o sobě navzájem řekli něco pozitivního a negativního,“ říká Tomáš Surka.
Osobní pohovor se může zvrhnout i ve snahu kandidáta prodat personalistovi různé pojistky. „Uchazeč byl velmi překvapený, že náš konzultant pojistky nechce a neplánuje si u něj pojistit ani své děti. Později mu ještě třikrát volal, jestli si to přece jen nerozmyslel,“ doplňuje Tomáš Surka.
Mohl bych vám vypíchnout to krásné modré očičko
Také personalisté z Graftonu vzpomínají na některé vtipné situace. „Nedávno nám jeden kandidát na elektrikáře sdělil, že musel odejít z původního zaměstnání, protože se do něj zamiloval šéf. A druhý kandidát zase oznámil, že nechce práci na plný úvazek, protože se ve věku 30 let ještě necítí na to pracovat osm hodin denně a ještě od pondělí do pátku. Co by prý pak z toho života měl, zeptal se nás,“ tlumočí zkušenosti náborářů Marta Lipovská.
Jeden z konzultantů se zeptal kandidáta, s jakými nástroji kvality se setkal. A muž mu odpověděl: “No, podívejte se, to je jednoduché. Nástroj je jen prostředek, jak dosáhnout nějakého cíle, a může mít několik podob. Stejně jako to pero, které držím v ruce, tím bych vám například mohl vypíchnout to vaše krásné modré očičko, nebo s ním pak ještě můžu psát, že ano.“ Kandidát volné místo nezískal.
Někteří kandidáti si dost věří. „Na danou pracovní pozici byla vyžadována němčina slovem a písmem, kandidát se německy nikdy neučil a neuměl ani slovo, nicméně argumentoval tím, že má přece ruce a nohy, tak se nějak domluví a navíc za týden se vše snadno doučí. Stejně tak muž vyučený v oboru kuchař/číšník se hlásil na pozici seřizovače CNC strojů. Svěřil se, že sice není seřizovač CNC, ale jeho strýc ano, a ten ho to naučí, takže vlastně jako by už tím seřizovačem byl,“ popsala Martina Lipovská.
A ještě jedna historika z Graftonu na závěr. Při vyplnění formuláře se kandidát zeptal, zda musí uvést v otázce na počet dětí opravdu všechny své potomky. Poté následoval vzdech a dlouhé ticho, jak pán počítal. A výsledek si pak ještě jednou pro jistotu přepočítal na prstech rukou.
