Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Víc než milion lidí musí podat přehledy pro pojišťovny

aktualizováno 
Daněmi to neskončilo. Formuláře a platby za zdravotní a sociální pojištění musí řešit všichni, kdo jsou takzvanou osobou samostatně výdělečně činnou.
Formuláře musí vyplnit studenti, důchodci i rodiče, když pracují jako OSVČ.

Formuláře musí vyplnit studenti, důchodci i rodiče, když pracují jako OSVČ. | foto: Koláž - iDNES.cz

Se zdravotním pojištěním to není jednoduché. Přehled musí podat podnikatelé, příjemci honorářů i zaměstnanci, kteří si přivydělávají nejpozději do 2. května 2011. Ti, kdo nemusí podávat daňové přiznání (třeba proto, že měli nízké příjmy), to však musí stihnout do 8. dubna. Aby to bylo ještě víc komplikované, platit musí všichni do osmi dnů od chvíle, kdy doopravdy podali daňové přiznání.

Komu zpracovává daně poradce, má sice ještě další tři měsíce čas, ale stejně tak jako na finanční úřad, tak i zdravotní pojišťovně to musí do konce dubna ohlásit. Dokládá se například kopií plné moci, kterou dáváte na finanční úřad.

Příběh první - nezaměstnaná matka, která si přivydělává

Žena, která není zaměstnaná ani vedená na úřadě práce, je doma s pětiletým dítětem a přivydělává si samostatnou výdělečnou činností musí odevzdat přehledy pro pojišťovnu i správu sociálního zabezpečení.

A to i tehdy, pokud je její příjem nižší než 15 tisíc korun za rok a nemusí podávat daňové přiznání.

Protože matka celodenně pečuje o dítě do sedmi let (případně dvě děti do 15 let), nemá stanoven u zdravotního pojištění minimální vyměřovací základ a nemusí platit zálohy. Zaplatí jen pojistné ze svého skutečného výdělku, tedy 13,5 procenta z poloviny zisku.

Na správě sociální zabezpečení je její činnost posuzována jako hlavní a z toho pro ni vyplývají i další povinnosti. Týká se jí minimální vyměřovací základ pro hlavní činnost a platíí, že i když si nevydělá nic, musí platit minimální zálohy, v roce 2011 je to 1 807 korun (maximálně 43 345 korun) měsíčně.

Příběh druhý - důchodce pracující na honorář

Přivydělává si samostatnou výdělečnou činností (živnost, podnikání podle zvláštních předpisů – například honoráře). I u příjmu do 15 tisíc korun za rok musí podat přehledy pro pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení, i když daňové přiznání u tohoto příjmu podávat nemusí.

Kde získat formulář

Na pobočce zdravotní pojišťovny či okresní správy sociálního zabezpečení, z webových stránek pojišťovny, sociální na www.cssz.cz v sekci tiskopisy OSVČ. Interaktivní formuláře najdete na www.idnes.cz/dane

Zdravotní pojištění za něj platí stát, nemá tedy stanoven minimální vyměřovací základ, tudíž nemusí nemusí platit zálohy. Doplácí jen pojistné ze svého skutečného přivýdělku, tedy 13,5 procenta z poloviny zisku.

Důchodce vykonává takzvanou samostatnou výdělečnou činnost vedlejší, nemusí tedy o tom dokládat potvrzení. V případě, že  měl v roce 2010 daňový základ (příjmy minus výdaje) nižší než 56 901 korun, nedoplácí pojistné a neplatí zálohy, přehled pro ČSSZ však podat musí.

Pokud měl v roce 2010 daňový základ vyšší než 56 901 korun, doplatí pojistné z vydělané částky (29,2 procent z poloviny zisku) a v roce 2011 platí zálohy z vedlejší činnosti, minimálně 723 korun měsíčně.

Příběh třetí - podnikatel

Vydělává si celý rok jen jako osoba samostatně výdělečně činná na základě živnostenského oprávnění nebo podniká podle zvláštních předpisů (umělci, herci, autorské honoráře, advokáti, lékaři, sportovci...).

Podnikatel musí v každém případě podat přehled pro správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a pro zdravotní pojišťovnu. Daňové přiznání by nemusel podávat, jen kdyby si vydělal méně než 15 tisíc korun za rok.

I když si nevydělá nic, musí platit minimální zálohy na zdravotní pojištění. V roce 2011 je to 1 670 korun měsíčně, maximálně 20 040 korun každý měsíc.

Podnikatel vykonává takzvanou samostatnou výdělečnou činnost hlavní, týká se ho minimální vyměřovací základ pro hlavní činnost. Znovu platí, že i když si nevydělá nic, musí platit minimální zálohy, v roce 2011 je to 1 807 korun (maximálně 43 345 korun) měsíčně.

Příběh čtvrtý - student s vlastní živností

Mladík si přivydělává si samostatnou výdělečnou činností (živnost, podnikání podle zvláštních předpisů – například honoráře). Podává v každém případě přehled pro správu sociálního zabezpečení a pro zdravotní pojišťovnu. Daňové přiznání by nemusel podávat, kdyby si vydělal méně než 15 tisíc korun za rok.

Zdravotní pojištění za studenta platí stát, nemá stanoven minimální vyměřovací základ, nemusí tedy platit zálohy. Doplácí tedy jen pojistné ze svého skutečného výdělku (13,5 procenta z poloviny zisku).

Student vykonává samostatnou výdělečnou činnost vedlejší a musí doložit potvrzení o studiu (je součástí pokynů k vyplnění formuláře). Pokud měl v roce 2010 daňový základ (příjmy minus výdaje) nižší než 56 901 korun, neplatí pojistné a v dalším roce neplatí zálohy.

Jestliže by měl mladík v roce 2010 daňový základ vyšší než 56 901 korun, doplatí pojistné z vydělané částky (29,2 procenta z poloviny zisku) a v roce 2011 platí zálohy z vedlejší činnosti, minimálně 723 korun (maximálně 43 345 korun) měsíčně.

Příběh pátý - běžný zaměstnanec

Příjem ze zaměstnání je pro něj hlavní, přivydělává si samostatnou výdělečnou činností (živnost, podnikání podle zvláštních předpisů – například honoráře). Přehledy pro Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu musí podat vždy, daňové přiznání jen tehdy, pokud si podnikáním vydělal víc než 15 tisíc korun.

Zdravotní pojištění za něj už odvádí u zaměstnavatele, nemá stanoven minimální vyměřovací základ – a z podnikání proto nemusí platit zálohy. Doplácí jen pojistné ze svého skutečného výdělku (13,5 procent z poloviny zisku).

Vykonává takzvanou samostatnou výdělečnou činnost vedlejší, musí doložit potvrzení od zaměstnavatele, že jeho hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání (vydělal si alespoň šest tisíc korun měsíčně). Potvrzení je součástí pokynů k vyplnění formuláře.

Pokud měl zaměstnanec v roce 2010 daňový základ (příjmy minus výdaje) nižší než 56 901 korun, neplatí pojistné a neplatí v roce 2011 zálohy.

V případě, že měl v roce 2010 daňový základ vyšší než 56 901 korun, doplatí pojistné z vydělané částky (29,2 procent z poloviny zisku) a v roce 2011 platí zálohy z vedlejší činnosti, minimálně 723 korun měsíčně.



Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Vyznáte se v cestovním připojištění? Otestujte se

K základnímu cestovnímu pojištění si můžete vybrat celou řadu různých připojištění. Proč je dobré si je sjednat a s čím mohou na cestách pomoci, prozradí i náš...  celý článek

Jiří Grund, výkonný ředitel APMS
Placení esemeskami se stává terčem útoků podvodníků, varuje expert

Zaplatit za službu či zboží prostřednictví SMS je pohodlné a rychlé. Platíme takto třeba parkovné a jízdenky na MHD, kupujeme si hudbu a videa na internetu a...  celý článek

Ilustrační snímek
Nejčastější chyby, které vás o dovolené připraví o peníze

Na letní dovolenou už letos vyrazila řada Čechů. Některým se však zbytečně prodražila o stovky i tisíce korun, protože udělali školácké chyby, za které se...  celý článek

DUMREALIT
Nový obor podnikání - majitel nové pobočky

DUMREALIT
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.