Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Víte, jaký jste vlastně investor?

aktualizováno 
Jak bychom měli investovat, a jak ve skutečnosti investujeme? Ekonomie odjakživa pracovala s pojmem „homo economicus“, což je člověk bez emocí, který se po důkladné analýze všech dostupných informací rozhoduje tak, aby zcela racionálně maximalizoval svůj užitek. Život však hypotézu dokonalé racionality vyvrací.

Ekonomie odjakživa pracovala s pojmem „homo economicus“, což je člověk bez emocí, který se po důkladné analýze všech dostupných informací rozhoduje tak, aby zcela racionálně maximalizoval svůj užitek. Na tomto předpokladu lidského chování jsou založeny všechny významné ekonomické teorie.

 

Život však hypotézu dokonalé racionality vyvrací. Jako příklad může sloužit rapidní růst světových akciových indexů koncem 90. let a jejich vleklý pokles od roku 2000. Standardní investiční teorie předpokládají, že investoři vždy dávají přednost vyšším výnosům před nižšími výnosy, nižšímu riziku před vyšším, vždy se poučí o všech možných investičních příležitostech a vyhodnotí všechny informace. Kdyby lidé byli racionální, nedocházelo by k burzovním euforiím a k následným pádům. Moderní teorie portfolia a model oceňování kapitálu založený na předpokladu dokonalé informovanosti a racionality (H. Markowitz a W. Sharpe, Nobelova cena za rok 1990) burzovní bubliny a podobné jevy nedokáže vysvětlit.

 

Snad právě dění na světových burzách přispělo k tomu, že polovina Nobelovy ceny za rok 2002 byla udělena izraelskému psychologovi Danielu Kahnemanovi. Spolu s Amosem Tverským (zemřel v roce 1996) vypracoval tento izraelský psycholog experimentálně podloženou teorii, která popisuje iracionalitu v ekonomickém chování jednotlivců. Jednoduše řečeno: Lidé mají jiný vztah k riziku, když vydělávají a když prodělávají. Ačkoli mají k dispozici informace, často je nevyužívají – ať už z pohodlnosti anebo z přílišné složitosti těchto informací. Často nezávisí na informacích samotných, ale na tom, jak jsou formulovány. Jedna velká finanční ztráta bolí méně než delší série menších ztrát. (Proto se úsporná opatření a zvyšování daní balí do „balíčků“.) Rozhodnutí ohledně budoucnosti bývají ovlivněna lítostí z minulých ztrát či radostí z dosažených zisků – třebaže „homo economicus“ by neměl být ovlivněn žádnými emocemi. Lidské jednání však není chaotické, je v něm jistý systém. Jeho principy by měl znát každý dobrý finanční poradce.

Vyzkoušejte si obchodování na největším trhu světa - na burzách NYSE, AMEX a NASDAQ - v naší Investiční hře.
Můžete vyhrát ceny v hodnotě 250 000 Kč

 

Jedním z nejužitečnějších Kahnemanových poznatků je, že lidé vnímají ztráty jinak než výnosy. Standardní teorie předpokládaly, že zisk tisíce korun má mít pro investora stejnou váhu jako ztráta tisíce korun, pouze s opačným znaménkem. Ve skutečnosti však ztráta přináší dvakrát až třikrát větší psychologickou újmu než psychologický přínos, jaký znamená zisk stejné částky. Daniel Kahneman a Amos Tversky v jednom z pokusů předložili dvěma skupinám pokusných osob dva různé problémy. Zadání prvního z nich znělo takto:

 

1. Obdržíte 1 000 dolarů, bez ohledu na velikost vašeho majetku. Nyní máte dvě možnosti:

a) Jistý zisk dalších 500 dolarů.

b) Poloviční šanci získat dalších 1 000 dolarů a poloviční šanci nezískat už nic.

Jakou možnost si zvolíte?

 

Druhá skupina pokusných osob dostala jiný problém.

2. Obdržíte 2 000 dolarů, bez ohledu na velikost vašeho majetku. Nyní máte dvě možnosti:

a) Jistou ztrátu 500 dolarů.

b) Poloviční šanci ztratit 1 000 dolarů a poloviční šanci neztratit nic.

Jakou možnost si zvolíte?

 

Lze snadno vypočítat, že obě situace jsou zcela rovnocenné. V obou případech je střední hodnota výnosu rovna částce 1 500 dolarů. Kdyby lidé byli lhostejní vůči riziku, obě skupiny pokusných osob by si vybraly v 50 % možnost a) a ve stejném počtu případů možnost b). Kdyby se lidé snažili vyhnout se riziku, obě skupiny by volily ve většině případů možnost a).

 

Jaký byl skutečný výsledek Tverského a Kahnemanova pokusu? V první skupině 84 % osob zvolilo variantu a). Tato odpověď není překvapující, protože souhlasí s tvrzením, že lidé nemají rádi riziko. Avšak z druhé skupiny 69 % procent respondentů zvolilo variantu b). Ukazuje se, že lidé nemají rádi riziko, pokud očekávají kladný výnos, avšak mají sklon riziko preferovat, čelí-li ztrátě.

Aktuální zprávy z kapitálových trhů naleznete v naší specilizované sekci akcie.idnes.cz

 

Na kapitálovém trhu se tento efekt pochopitelně rovněž projevuje. Za normálních okolností si většina investorů při svém rozhodování počíná opatrně, vyhýbá se riziku. Jak se však investoři zachovají, jestliže ta či ona investice „nevyjde“? Jen menšina z nich je schopna se s nepovedenou investicí bez lítosti rozloučit. Mnoho investorů lpí na jednou zakoupených akciích, i v případech, kdy jde o hazardní investice a bylo spíše rozumné se jich zbavit.

 

Jiný důsledek psychologie investorů: největší zájem veřejnosti o akciové fondy zaznamenaly investiční společnosti v roce 2000, kdy podle finančních ukazatelů (P/E atd.) byly akcie velmi drahé. V roce 2002, kdy ceny akcií spadly mnohdy i na méně než polovinu, byl zájem veřejnosti o akcie velmi malý, třebaže k obdobnému poklesu ekonomiky nedošlo a akcie byly podle stejných ukazatelů cenově mnohem přijatelnější. Změnilo se však vnímání rizika drobnými investory.

 

Typický postup drobného investora je přibližně následující:

  •  V novinách si přečtu, že akcie rostou.
  • Počkám několik měsíců, abych se přesvědčil, že je to pravda.
  • Investuji do akcií nejméně polovinu celoživotních úspor – když už se odhodlám k činu, pak ať to stojí za to!
  • V novinách si přečtu, že akcie klesají.
  • Počkám několik měsíců, abych se přesvědčil, že je to pravda – nerad dělám ztráty, takže dokud je ztráta jen „papírová“, méně bolí.
  • Dramatický okamžik pravdy – prodám všechny akcie se ztrátou nejméně 50 % (protože jedna velká ztráta bolí méně než série menších) a v životě už nechci nikdy investovat do cenných papírů.
  • Za pár měsíců či let si ovšem v novinách přečtu, že akcie rostou…
  •  A je v zásadě jedno, zda bydlím v Praze, v New Yorku anebo třeba v Kuala Lumpuru, protože lidská psychologie je všude na světě stejná. 

Optimální postup běžného drobného investora je jiný, prostý velkých činů a dramatických zvratů:

  • Na základě fundovaného doporučení kvalitního investičního poradce investuji

    Předchozí ukázky z knihy
    Pavla Kohouta - Investiční strategie pro třetí tisíciletí
    (3. rozšířené vydání)

    Kdy nás dostihnou evropské ceny?

    Davové chování investorů - o mravencích a spekulantech

    pravidelně každý měsíc stejnou částku do některého solidního fondu (nebo do více fondů) s malými poplatky.
  • Nestarám se příliš o vývoj trhu, protože vím, že jej nelze „časovat“. 

Aplikace tohoto postupu je bohužel nudná, ale funguje mnohem lépe než předchozí postup. Kdyby se všichni investoři chovali podobně, nemuselo by docházet k burzovním euforiím a krachům. V praxi se tak chová jen menší část investorů. Existují dokonce jedinci, kteří mají dost vůle, aby euforiím vzdorovali. Říká se jim kontrariánští investoři (z latinského contra = proti) a najdeme mezi nimi pozoruhodná jména. Investování tímto stylem má ovšem rovněž svá velká rizika. Proto se jím nebudeme detailně věnovat.

 

Vraťme se do každodenní reality. Problematickým místem realizace uvedeného doporučeného postupu je ovšem nalezení fundovaného finančního poradce, který by klientovi řekl, co vlastně chce. Amatérští investoři totiž obvykle nevědí, co vlastně chtějí, neznají svoji rizikovou toleranci a ke svým finančním cílů se vyjadřují stylem „chci vydělat co nejvíce peněz za krátkou dobu, ovšem pochopitelně bez rizika.“ V České republice je sice značné množství finančních poradců, avšak jen málo z nich má dostatečné profesní znalosti.

 


Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí (3. rozšířené vydání)" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Obchodní zákoník - ÚZ s úvodním komentářem k 1.4.2003
Mateřská a rodičovská dovolená - 2. vydání
Financování vlastního bydlení - 3. rozšířené vydání

 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Pět rad, jak nenaletět, když se vydáte do velkého světa investic

Chcete začít investovat, zhodnotit své úspory. Specialista investičních produktů UniCredit Bank Stanislav Hamerník poradí, jak první cestu na burzu zvládnout...  celý článek

Ilustrační snímek
Novinky v investování: od ledna začnou platit jasnější pravidla

Češi mají v podílových fondech investováno asi 445 miliard korun. Někteří se však spálili a investovali na doporučení poradců, aniž tušili, že poradci za svá...  celý článek

Ilustrační snímek
Investice: Kde vám dobře vydělají dva tisíce a kam uložit velké částky

Kam s penězi, když na spořicích účtech se sazby pohybují pod jedním procentem? Je dnes vůbec možné zhodnotit finance alespoň tak, aby je „nesežrala“ inflace?...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

V září se 60 miliard korun octne „na ulici“
V září se 60 miliard korun octne „na ulici“

České ministerstvo financí včera oznámilo, že v září neprodá žádné nové pokladniční poukázky a jen 16 miliard korun dlu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.