Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Víte, za kolik marodíte?

aktualizováno 
Nemoci provázejí lidstvo od pradávna. Teprve v devatenáctém a dvacátém století ovšem stát nemocí postižené pracovníky odměňuje. Je stát v případě vyplácení nemocenské rovnostářský nebo ne aneb víte, kolik v případě nemoci od něho dostanete?

Pravděpodobně každý pojištěnec dnes ví, že pokud onemocní, pak má nárok na pobírání nemocenské. Mnohem méně lidí si ovšem dokáže vlastní výši nemocenské spočítat, i když to není vůbec složité. Rámcovou představu o struktuře nemocenského máme, avšak přesnou nikoliv. Mezi veřejností je obecně zakořeněn názor, že vyšší příjmové skupiny si nemohou dovolit pobírat nemocenskou, neboť v jejich případě je to krajně nevýhodné. Ve velmi zjednodušené rovině to je pravda a dokonce jsem slyšel názor, že někdo raději namísto nízké nemocenské si bere raději dovolenou. To samozřejmě záleží na povaze člověka, avšak pravdou je, že vyšší příjmové skupiny jsou prostřednictvím nemocenského relativně znevýhodněni.

Ale dost filozofování o tom, která skupina je zvýhodněna či nikoliv. Pojďme si ukázat výpočtové mechanismy nemocenského, které umožní každému si lehce spočítat jeho výši. Nemocenské je v podstatě dávkou, která náleží pojištěnci v případě, že je uznán lékařem neschopným vykonávat pracovní činnost kvůli nemoci či úrazu. Méně častým důvodem pro vyplácení této dávky je uvalení karantény na pojištěnce.

Hledáte-li další informace o pojištění zdraví, naleznete je v naší specializované sekci - PRÁVĚ ZDE.

Vlastní výše nemocenského se počítá na základě denního vyměřovacího základu. To je samozřejmě bez hlubšího vysvětlení velmi vágní pojem. Denní vyměřovací základ je odvozen v podstatě od měsíčního vyměřovacího základu pro odvod sociálního pojištění. Tím není v případě zaměstnanců nic jiného než hrubá mzda. Vyměřovací základ pro účely odvodu sociálního pojištění zjistí pracovník nejsnadněji z výplatního listu.

Pro výpočet nemocenského je rozhodující hrubá mzda (chcete-li přesněji základ pro sociální pojištění a státní politiku zaměstnanosti) za předcházející kalendářní čtvrtletí. V tomto ohledu je třeba zdůraznit slovo kalendářní. Pokud tedy někdo onemocní kupříkladu v červnu, pak jsou pro něj rozhodující hrubé příjmy v prvním čtvrtletí – tedy v lednu, únoru a březnu. Takto získané hrubé příjmy je třeba vydělit počtem kalendářních dnů v tomto čtvrtletí. Výsledkem by měl být tedy denní vyměřovací základ, který je klíčem k výpočtu výše nemocenského. Výše denního vyměřovacího základu je ovšem omezená, což v konečném důsledku podtrhne fakt o nevýhodnosti nemocenské pro osoby s vyššími příjmy.

Více v tabulce:

Výše denního vyměřovacího základu Do 480 Kč 480 až 690 Kč Více než 690 Kč
Koeficient 100 % 60 % 0%
 

Vysvětlivky: V případě, že činí denní vyměřovací základ méně než 480 korun, pak se nijak neupravuje. Nad 480 Kč se upravuje 60 %, avšak pokud činí více než 690 korun, pak to z hlediska nemocenského nemá pro pojištěnce žádný význam. Z toho vyplývá, že maximálně může denní vyměřovací základ činit 606 korun (vypočte se jako 480 + 210*0,6). Vyšší vyměřovací základ pro účely nemocenského nemá ani člověk pobírající sto tisíc měsíčně.

Známe-li tedy denní vyměřovací základ, pak nám již chybí drobný krůček pro výpočet vlastní vyplácené dávky. Výše dávky činí v prvních třech dnech pracovní neschopnosti 50 procent denního vyměřovacího základu a v dalších potom 69 procent.

Zkusme si vše shrnout v modelovém příkladu

Pracovník s hrubou mzdou 18 tisíc korun měsíčně byl v pracovní neschopnosti od 10-14.6. – tedy pět pracovních dní. Dle výše uvedených pravidel je pro výpočet denního vyměřovacího základu rozhodující hrubá mzda v období leden-březen. Ta činí 54 tisíc korun. Počet kalendářních dní v tomto čtvrtletí činí 90. Denní vyměřovací základ je tedy stanoven jako podíl těchto hodnot (54 000/90) 600. Tato hodnota je z hlediska nemocenského příliš vysoká a musí být upravena. Platí 480 + 120*0,6 = 552 korun.

Nyní již zbývá poslední krok a to vlastní výpočet dávky. V prvních třech dnech pracovní neschopnosti činí výše dávky 50 procent z vyměřovacího základu tedy 276 korun. V dalších dvou dnech pracovní neschopnosti 381 korun denně.

Jak jsem uvedl v úvodu článku, tak nemocenská je relativně výhodná pro pojištěnce s nižšími příjmy. V podstatě platí, že maximální nemocenskou pobírají poplatníci s hrubou mzdou 21 tisíc a vyšší . V této souvislosti již nezáleží na tom, zda bere poplatník 25 či 80 tisíc. Z pohledu nemocenské dostávají tito poplatníci stejné částky. V prvních třech dnech neschopnosti 303 korun, zatímco v dalších 419 korun. Podívejme se rámcově na výše nemocenského v závislosti na hrubé mzdě.

 

Hrubá mzda Nemocenské první 3 dny Nemocenské další dny
8 000 Kč 134 Kč 184 Kč
14 000 Kč 234 Kč 322 Kč
20 000 Kč 297 Kč 409 Kč
21 000 Kč a více 303 Kč 419 Kč

Lidé s vysokými příjmy jsou tedy skutečně na nemocenském biti. Nabízí se jim možnost se pojistit u komerčních pojišťoven proti ztrátě příjmu v důsledku nemoci. To už je ovšem jiné téma.

Myslíte si, že výše nemocenského je správně nastavena? Těšíme se na vaše názory.

 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
O kolik peněz přijdete na nemocenské a jak finanční ztrátu zvládnout

Onemocnění nebo úraz jsou nepříjemné záležitosti. A když se jejich léčba prodlouží, situace se ještě víc komplikuje, a to po finanční stránce. Jak se připravit...  celý článek

Ilustrační snímek
Spadl mi květináč na sousedovo auto. Zaplatí to pojišťovna?

Jste zásadně proti pojistkám? Jasně, spoustu událostí, byť nešťastných, zvládne člověk vlastními silami či s pomocí rodiny. Pojištění odpovědnosti by však měl...  celý článek

Ilustrační snímek
Konec studií: jak na sociální a zdravotní pojištění v pěti situacích

Od kdy platí absolventi středních a vysokých škol odvody na sociální a zdravotní pojištění? A jak je tomu s odvody, když se po škole někdo rozhodne podnikat či...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.