Doba před koncem roku je tradičně považována za vhodné období pro uzavření smlouvy o stavebním spoření. Stavební spořitelny lákají nové klienty různými dárky a soutěžemi a v prosinci také skutečně bývá uzavřeno nejvíce nových smluv. Stavební spořitelny argumentují především tím, že takto jejich klient může získat státní podporu „ještě za tento rok“. (Letošní předvánoční nadílku stavebních spořitelen si mimochodem můžete porovnat zde) To je samozřejmě pravda, ale tento klient si nesmí přitom také mylně myslet, že už si tím současně „odbyl“ celý jeden rok z minimálně pětileté povinné doby spoření. Lhůta 60 měsíců, po kterou nesmí účastník stavebního spoření nakládat se svými vklady, aby měl nárok na výplatu státní podpory, je stanovena ze zákona (zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření č. 96/1993 Sb).
Je tedy tato varianta, kdy vložíme celých např. 18 000 Kč najednou, krátce po uzavření smlouvy, pro nás skutečně tak výhodná? Nebo je výhodná hlavně pro stavební spořitelny? Pro spořitelny je výhodná v každém případě. Obdrží totiž celý náš roční vklad najednou a s časovým předstihem. Kdybychom spořili pravidelně měsíčně (např. 1 500 Kč), celých 18 000 Kč má spořitelna k dispozici až po dvanácté úložce, tedy až za rok. Uložíme-li 18 000 Kč hned po uzavření smlouvy, má naše peníze okamžitě a může je použít na své investice a půjčit je ostatním klientům formou úvěrů.
A co výhodnost pro klienty?
Zde už záleží na konkrétní situaci. Lze říci, že pokud víme, že budeme chtít čerpat úvěr, je uložení jednorázového vkladu krátce po uzavření smlouvy krokem správným směrem. Pokud ale úvěr nepotřebujeme, jsme si tím jisti a stavební spoření máme založeno proto, abychom bezpečným způsobem získali co nejvyšší výnos, pak toto „předspoření si“ je krokem špatným směrem.
Proč?
1/ Pokud chceme pouze spořit:
Naším cílem by v tomto případě měla být snaha maximalizovat náš výnos. Pokud si uzavřeme smlouvu např. v prosinci roku 2000 a zároveň uložíme oněch doporučovaných 18 000 Kč, abychom získali celou státní podporu ještě za rok 2000, bude nám těchto 18 000 Kč ležet zablokovaných na našem účtu v nelikvidní podobě celých 5 let. Tento první vklad bude po celých pět let úročen pouze nevysokou úrokovou sazbou kolem 3 – 5% p.a. a to není mnoho při tak vysoké nelikviditě. Zda je 3 – 5% p.a. hodně nebo málo záleží samozřejmě na tom, jaká je v dané době právě hladina úrokových měr v ekonomice. Zda je možnost získat alternativní investicí – při podobné výši rizika – vyšší výnos, nebo ne.
Tento postup - kdy uložíme první vklad hned po uzavření smlouvy a každý další vklad také uložíme „předem“, opět koncem dalších let - o něco sníží celkovou výnosnost stavebního spoření. A to je v rozporu s cílem maximalizovat náš výnos.
Vhodnější by bylo uzavřít si smlouvu s předstihem již v lednu a první vklad uložit až v prosinci. Také bychom tím obdrželi státní podporu „již za tento rok“, ale už bychom navíc měli „odbytý“ celý jeden rok spoření. První vklad by tedy neležel na účtu stavebního spoření 5 let, ale jen 4 roky. Teoreticky je tento postup z pohledu výnosnosti výhodnější. Má ale svá „ale“. Za prvé nám musí stavební spořitelna v praxi povolit, abychom tento postup mohli praktikovat. Nespořit téměř celý rok a ukládat peníze pozadu. Za druhé je potřeba mít jinou, výnosnější alternativu investování peněz, než je stavební spoření. Mají-li totiž naše peníze ležet od ledna do prosince ve slamníku a čekat tam pečlivě uschovány na nejvhodnější čas pro uložení, pak je lepší, když tento rok proleží přeci jen na účtu stavebního spoření. Tam budou úročeny alespoň 3 – 5%, na rozdíl od slamníku.
Teoreticky tedy, chcete-li ze svých peněz získat co nejvyšší výnos, měli byste:
Více informací o stavebním spoření jednotlivých spořitelen naleznete na těchto stránkách Fincentra.
2/ Pokud chceme též čerpat úvěr:
Uložit si hned po uzavření smlouvy koncem roku celý roční vklad a „předspořit“ si tím na celý další rok dopředu, je výhodné v případě, že na úvěr chvátáme.
Jednak budeme mít dříve uspořenu minimální procentní část z cílové částky, kterou vyžaduje stavební spořitelna podle svých podmínek. Tato část se nazývá akontace a bývá stanovena ve výši 50% nebo i jen 40% cílové částky –pro řádný úvěr ze stavebního spoření. Pro překlenovací úvěry pro chvátající stavitele jsou podmínky jiné. Za druhé nám také rychleji poroste hodnotící číslo. To každá spořitelna vypočítává podle svého vzorce, ale v zásadě lze říci, že čím více a čím dříve ukládáme peníze na svůj účet, tím je větší podíl našich vkladů a úroků k výši cílové částky a tím rychleji roste hodnotící číslo. Akontace i hodnotící číslo jsou - spolu s dalšími - podmínkami pro získání úvěru ze stavebního spoření.
Kdo tedy chce získat úvěr co nejdříve, oželí pár desetinek z míry výnosnosti, které včasným uložením peněz na účet ztratí a bude raději usilovat o včasné získání nároku na úvěr.
Odradí vás fakt snížení míry výnosnosti spoření od záměru uzavřít si smlouvu ještě před koncem roku a současně uložit na účet hned celý roční vklad, nebo neodradí? Pokud jste to již v minulosti provedli, mrzí vás to teď, nebo je to podle vás zanedbatelná maličkost? Jsme zvědavi na váš názor.
Je tedy tato varianta, kdy vložíme celých např. 18 000 Kč najednou, krátce po uzavření smlouvy, pro nás skutečně tak výhodná? Nebo je výhodná hlavně pro stavební spořitelny? Pro spořitelny je výhodná v každém případě. Obdrží totiž celý náš roční vklad najednou a s časovým předstihem. Kdybychom spořili pravidelně měsíčně (např. 1 500 Kč), celých 18 000 Kč má spořitelna k dispozici až po dvanácté úložce, tedy až za rok. Uložíme-li 18 000 Kč hned po uzavření smlouvy, má naše peníze okamžitě a může je použít na své investice a půjčit je ostatním klientům formou úvěrů.
A co výhodnost pro klienty?
Zde už záleží na konkrétní situaci. Lze říci, že pokud víme, že budeme chtít čerpat úvěr, je uložení jednorázového vkladu krátce po uzavření smlouvy krokem správným směrem. Pokud ale úvěr nepotřebujeme, jsme si tím jisti a stavební spoření máme založeno proto, abychom bezpečným způsobem získali co nejvyšší výnos, pak toto „předspoření si“ je krokem špatným směrem.
Proč?
1/ Pokud chceme pouze spořit:
Naším cílem by v tomto případě měla být snaha maximalizovat náš výnos. Pokud si uzavřeme smlouvu např. v prosinci roku 2000 a zároveň uložíme oněch doporučovaných 18 000 Kč, abychom získali celou státní podporu ještě za rok 2000, bude nám těchto 18 000 Kč ležet zablokovaných na našem účtu v nelikvidní podobě celých 5 let. Tento první vklad bude po celých pět let úročen pouze nevysokou úrokovou sazbou kolem 3 – 5% p.a. a to není mnoho při tak vysoké nelikviditě. Zda je 3 – 5% p.a. hodně nebo málo záleží samozřejmě na tom, jaká je v dané době právě hladina úrokových měr v ekonomice. Zda je možnost získat alternativní investicí – při podobné výši rizika – vyšší výnos, nebo ne.
Tento postup - kdy uložíme první vklad hned po uzavření smlouvy a každý další vklad také uložíme „předem“, opět koncem dalších let - o něco sníží celkovou výnosnost stavebního spoření. A to je v rozporu s cílem maximalizovat náš výnos.
Vhodnější by bylo uzavřít si smlouvu s předstihem již v lednu a první vklad uložit až v prosinci. Také bychom tím obdrželi státní podporu „již za tento rok“, ale už bychom navíc měli „odbytý“ celý jeden rok spoření. První vklad by tedy neležel na účtu stavebního spoření 5 let, ale jen 4 roky. Teoreticky je tento postup z pohledu výnosnosti výhodnější. Má ale svá „ale“. Za prvé nám musí stavební spořitelna v praxi povolit, abychom tento postup mohli praktikovat. Nespořit téměř celý rok a ukládat peníze pozadu. Za druhé je potřeba mít jinou, výnosnější alternativu investování peněz, než je stavební spoření. Mají-li totiž naše peníze ležet od ledna do prosince ve slamníku a čekat tam pečlivě uschovány na nejvhodnější čas pro uložení, pak je lepší, když tento rok proleží přeci jen na účtu stavebního spoření. Tam budou úročeny alespoň 3 – 5%, na rozdíl od slamníku.
Teoreticky tedy, chcete-li ze svých peněz získat co nejvyšší výnos, měli byste:
- vybrat si stavební spořitelnu, která dovolí uložit peníze poprvé až téměř rok po založení spoření (a zároveň bude nabízet i další výhodné podmínky pro spoření – tj. úročení a poplatky)
- nejlépe na začátku kalendářního roku zde uzavřít smlouvu o stavebním spoření (a nezapomenout zaplatit úhradu za uzavření smlouvy, aby spořitelna smlouvu nevypověděla)
- peníze během roku vhodně investovat, např. do otevřeného podílového fondu a doufat, že výnos bude vyšší než úroková míra nabízená stavebními spořitelnami (vzhledem ke krátké době trvání této investice lze uvažovat především o fondech peněžního trhu)
- koncem roku již jednou zhodnocené peníze uložit na účet stavebního spoření
- a tento postup každý rok opakovat
Více informací o stavebním spoření jednotlivých spořitelen naleznete na těchto stránkách Fincentra.
2/ Pokud chceme též čerpat úvěr:
Uložit si hned po uzavření smlouvy koncem roku celý roční vklad a „předspořit“ si tím na celý další rok dopředu, je výhodné v případě, že na úvěr chvátáme.
Jednak budeme mít dříve uspořenu minimální procentní část z cílové částky, kterou vyžaduje stavební spořitelna podle svých podmínek. Tato část se nazývá akontace a bývá stanovena ve výši 50% nebo i jen 40% cílové částky –pro řádný úvěr ze stavebního spoření. Pro překlenovací úvěry pro chvátající stavitele jsou podmínky jiné. Za druhé nám také rychleji poroste hodnotící číslo. To každá spořitelna vypočítává podle svého vzorce, ale v zásadě lze říci, že čím více a čím dříve ukládáme peníze na svůj účet, tím je větší podíl našich vkladů a úroků k výši cílové částky a tím rychleji roste hodnotící číslo. Akontace i hodnotící číslo jsou - spolu s dalšími - podmínkami pro získání úvěru ze stavebního spoření.
Kdo tedy chce získat úvěr co nejdříve, oželí pár desetinek z míry výnosnosti, které včasným uložením peněz na účet ztratí a bude raději usilovat o včasné získání nároku na úvěr.
Odradí vás fakt snížení míry výnosnosti spoření od záměru uzavřít si smlouvu ještě před koncem roku a současně uložit na účet hned celý roční vklad, nebo neodradí? Pokud jste to již v minulosti provedli, mrzí vás to teď, nebo je to podle vás zanedbatelná maličkost? Jsme zvědavi na váš názor.
 |
