Výnos u penzijních fondů zcela zákonitě kopíroval postupné snižování úrokových sazeb ČNB, protože velká část peněz střadatelů u penzijních fondů je investována v cenných papírech s pevným výnosem (termínované vklady u bank, pokladniční poukázky, státní dluhopisy a podnikové dluhopisy, aj.). A právě způsob investování do dluhopisů je vhodný a hlavně výnosný pro klienty penzijních fondů z pohledu jejich dlouhodobé investice? Pokusím se alespoň částečně zodpovědět na tuto otázku.
Nejdříve použiji malou analogii. Penzijní připojištění je konstruováno naprosto stejně jako stavební spoření bez úvěru. Vkládají se měsíčně příspěvky, na které dostávám státní příspěvek a penzijní fond připisuje výnosy. Státní příspěvek je jednorázovou dávkou (jako státní příspěvek u stavebního spoření), pouze s tím rozdílem, že má klesající tendenci (čím více ukládám, tím relativně méně dostanu od státu na příspěvku) a výnos penzijního fondu je jako úrok, který se počítá jako složené úročení.
Následující tabulka ukazuje, kolik v daném roce spoření činí výnos ze složeného úročení a kolik státní příspěvek. (Předpoklady: měsíční úložka 500,-; průměrný výnos penzijního fondu 8% p.a., bez příspěvků 3. osob, počátek penzijního připojištění je 1.1.2001, vstupní věk 20 let).
| Vklad klienta v daném roce | Výše státního příspěvku v daném roce | Výnos z vkladů klienta v daném roce | Výnos ze státního příspěvku v daném roce | |
| 1.rok |
6 000 |
1 800 |
0 | 0 |
| 2.rok | 6 000 | 1 800 | 260 | 54 |
| 3.rok | 6 000 | 1 800 | 749 | 200 |
| 4.rok | 6 000 | 1 800 | 1 266 | 407 |
| 5.rok | 6 000 | 1 800 | 1 823 | 518 |
| 10.rok | 6 000 | 1 800 | 5 319 | 1 554 |
| 15.rok | 6 000 | 1 800 | 10 377 | 3 053 |
| 20.rok | 6 000 | 1 800 | 17 695 | 5 221 |
| 30.rok | 6 000 | 1 800 | 43 603 | 12 898 |
| 40.rok | 6 000 | 1 800 | 97 838 | 28 969 |
Na co ukazuje výše uvedená tabulka?
Přestože ukládáme celá léta stále stejně a stát nám dává rovněž stále stejně, výnosy z našich úložek i státních příspěvků rostou s časem do velkých čísel. To je způsobeno právě efektem složeného úročení. Tento efekt se dá vylepšit pouze tím, že penzijní fond bude mít lepší výnosy. To samozřejmě evokuje otázku, jak velké výnosy lze očekávat v budoucnosti od penzijních fondů? Na tuto otázku odpovím později.
Protože výše uvedená tabulka ukazuje pouze rozdíly ve výnosech a příspěvcích (vždy je uveden výnos v daném roce, tzn. výnos r.2040 – výnos r. 2039), následující tabulka ukáže relativní zastoupení vkladů, státních příspěvků a výnosů na účtu klienta (účastníka penzijního připojištění) po dané době:
| Procentuální zastoupení vkladů klienta na jeho účtu | Procentuální zastoupení státního příspěvku na účtu klienta | Procentuální zastoupení výnosů z vkladů klienta na jeho účtu | Procentuální zastoupení výnosů ze státního příspěvku na účtu klienta | |
| 1.rok | 81,63% | 18,37% | 0,00% | 0,00% |
| 2.rok | 77,60% | 20,37% | 1,68% | 0,35% |
| 3.rok | 74,34% | 20,44% | 4,17% | 1,05% |
| 4.rok | 71,36% | 20,07% | 6,76% | 1,80% |
| 5.rok | 68,54% | 19,53% | 9,36% | 2,57% |
| 10.rok | 55,86% | 16,34% | 21,59% | 6,21% |
| 15.rok | 45,12% | 13,31% | 30,20% | 8,79% |
| 20.rok | 36,07% | 10,69% | 39,50% | 12,07% |
| 30.rok | 22,38% | 6,99% | 53,67% | 15,82% |
| 40.rok | 13,40% | 3,99% | 63,76% | 18,85% |
I výše uvedená tabulka trochu jinou formou ukazuje, že na konci penzijního připojištění po 40 letech největší objem peněz na účtu účastníka penzijního připojištění tvoří výnosy! A to z vlastních úložek klienta a potom ze státního příspěvku. Teprve na třetím místě jsou to mé vlastní peníze a nakonec státní příspěvek – viz výsečový graf:
Dokončení komentáře naleznete zde.
Jaké máte zkušenosti s penzijním připojištěním a fondy vy? Myslíte si, že je ideální uzavřít penzijní připojištění co nejdříve nebo řekněme kolem padesátky? Těšíme se na Vaše názory.
 |
