V nedávném komentáři jsme doporučili člověku, který má na pět let volné úspory ve výši 100 000 Kč a chce je bez rizika co nejvýhodněji uložit, stavební spoření. Konkrétně šlo o využití produktu Nadstandard u HYPO stavební spořitelny. Při předpokladech, které jsme si definovali, nám vyšlo, že bychom za pět let obdrželi 145 235 Kč, což odpovídá ročnímu čistému výnosu 7,7%. Dalších 9 000 Kč státní podpory bychom získali v průběhu dalších měsíců.
Dnes se podíváme, jakého výsledku bychom se dočkali při uložení peněz na termínovaný vklad. Budeme přitom vycházet ze stejného zadání, které jsme si minule zvolili pro stavební spoření. Tedy uložit 100 000 Kč, které tvoří většinu úspor konzervativního, rizikově averzního investora, bez rizika na pět let. Další podrobnosti zadání výpočtu naleznete ve zmíněném komentáři o stavebním spoření.
Stavební spoření versus termínovaný vklad
V současnosti, pokud bereme v úvahu vklad na pět let s fixní úrokovou sazbou, nabízí nejvyšší sazbu – vybíráme-li pouze z velkých bank - Bank Austria Creditanstalt ČR: 6%, tedy po zdanění je čistá sazba pouze 5,1%. (Toto je platná nabídka úrokové sazby pro týden 6.8. – 10.8.2001.) Jde o sazbu pevnou, která se tedy po celých pět let nebude měnit. Pokud uložíme za tuto sazbu 100 000 Kč na přesně pět let, budeme mít na konci (přibližně) 128 237 Kč. Když jsme minule počítali, kolik nám za pět let vynese stavební spoření za předpokladu úrokové sazby z vkladů 5% p.a., kterou nabízí dnes HYPO stavební spořitelna, vyšla nám konečná částka po přesně pěti letech 145 235 Kč. Rozdíl tedy činí téměř 17 000 Kč. Připočteme-li k tomu nárok na dalších 9 000 Kč státní podpory, je vidět, že stavební spoření právě díky státní podpoře jasně vede.
Srovnání stavebního spoření a termínového vkladu:
Z uvedeného příkladu vyplývá, že termínované vklady dnes nejsou tím nejlepším řešením. A to přesto, že v posledním týdnu došlo ke zvýšení úrokové sazby v naší vybrané bance, a přesto, že byl vybrán pětiletý termínovaný vklad s nejvyšší sazbou. Ostatní velké banky nabízejí dnes hrubé sazby nižší než 5%. To ale neznamená, že se v budoucnu situace nemůže zvrátit, a že se nedočkáme výraznějšího vzrůstu úrokových sazeb. Pak by stavební spoření využité formou termínovaného vkladu opět ztratilo svůj náskok – tak jak tomu ostatně bylo před pár lety, kdy úrokové sazby termínovaných vkladů byly mnohem vyšší.
Více se dozvíte v našich sekcích věnovaných stavebnímu spoření a termínovaným vkladům.
Stavební spoření versus akcie
Považujete stavební spoření i termínované vklady přeci jen za příliš konzervativní a nezajímavou možnost? Což přeci jen si zkusit vybrat nějakou dobrou, bezpečnou a dividendu nesoucí akcii? Především tyto přívlastky nikdy nemůžeme u žádné akcii do budoucna stoprocentně očekávat. Každá akcie vždy bude spojena s mnohem vyšším rizikem než stavební spoření, kde jsou naše výnosy předem dány a zaručeny.
Zkusme si například za současnou cenu nakoupit dividendovou akcii Philip Morris ČR (Tabák). Otevírací kurz 9.8.2001 byl na burze 6 150 Kč. Uvažujme nákupní cenu třeba 6 200 Kč a nechme našeho „pokusného“ člověka nakoupit za svých 100 000 Kč 15 ks této akcie. Něco musí zaplatit na poplatcích za nákup i v budoucnu za prodej. Výše v minulých letech vyplácené hrubé dividendy (před zdaněním) na akcii ukazuje následující tabulka:
Budeme-li doufat, že akcie ponese stejně dobrou dividendu jako dosud, můžeme pro zjednodušení předpokládat např. každoroční dividendu ve výši 800 Kč. Je třeba počítat s tím, že akcionář dostane vyplacenu dividendu vždy zdaněnou 15%. To by znamenalo čistý roční výdělek 10 200 Kč, s tím, že dividendu dostaneme vyplacenu (na rozdíl od výnosů ze stavebního spoření) již v prvním roce držby akcie a můžeme ji tedy znovu reinvestovat. To by byla ještě lepší možnost uložení peněz než stavební spoření. Jenže – nikdy si tím nemůžeme být tak jisti, jako stavebním spořením. Dividenda může být mnohem vyšší a tržní cena za pět let také, ale možný je i opak. (Více informací o naší vybrané akcii Philip Morris ČR naleznete zde.)
Pokud má někdo chuť investovat do akcií, musí být jednak schopen akceptovat vyšší riziko ztrát, a hlavně by do nich neměl vložit 100% svých úspor. Náš člověk ze zadání byl definován jako konzervativní, rizikově averzní a 100 000 Kč ze zadání byly jeho řekněme veškeré současné úspory, které v nejbližší době nebude potřebovat. Jemu bychom proto spíše doporučili slušně výnosné a minimálně rizikové stavební spoření, než možnost vložit všechny úspory do jediného akciového titulu. Až bude mít další volné prostředky, může si za část z nich nakoupit slibné akcie. Především však nesmí zapomenout na diversifikaci – aneb nedávat všechny peníze na jedinou „hromádku“.
Kam byste uložili své vlastní úspory vy? Považujete se spíše za riziko odmítajícího investora či střadatele, nebo dáváte přednost raději vyšším potenciálním výnosům za cenu vyššího rizika? Podělte se s námi o své názory.
Dnes se podíváme, jakého výsledku bychom se dočkali při uložení peněz na termínovaný vklad. Budeme přitom vycházet ze stejného zadání, které jsme si minule zvolili pro stavební spoření. Tedy uložit 100 000 Kč, které tvoří většinu úspor konzervativního, rizikově averzního investora, bez rizika na pět let. Další podrobnosti zadání výpočtu naleznete ve zmíněném komentáři o stavebním spoření.
Stavební spoření versus termínovaný vklad
V současnosti, pokud bereme v úvahu vklad na pět let s fixní úrokovou sazbou, nabízí nejvyšší sazbu – vybíráme-li pouze z velkých bank - Bank Austria Creditanstalt ČR: 6%, tedy po zdanění je čistá sazba pouze 5,1%. (Toto je platná nabídka úrokové sazby pro týden 6.8. – 10.8.2001.) Jde o sazbu pevnou, která se tedy po celých pět let nebude měnit. Pokud uložíme za tuto sazbu 100 000 Kč na přesně pět let, budeme mít na konci (přibližně) 128 237 Kč. Když jsme minule počítali, kolik nám za pět let vynese stavební spoření za předpokladu úrokové sazby z vkladů 5% p.a., kterou nabízí dnes HYPO stavební spořitelna, vyšla nám konečná částka po přesně pěti letech 145 235 Kč. Rozdíl tedy činí téměř 17 000 Kč. Připočteme-li k tomu nárok na dalších 9 000 Kč státní podpory, je vidět, že stavební spoření právě díky státní podpoře jasně vede.
Srovnání stavebního spoření a termínového vkladu:
| Produkt | Výnos v Kč za 5 let | Roční čistý výnos v % |
| stavební spoření | 145 235 | 7,70% |
| termínovaný vklad | 128 237 | 5,10% |
| rozdíl | 16 998 | 2,60% |
Z uvedeného příkladu vyplývá, že termínované vklady dnes nejsou tím nejlepším řešením. A to přesto, že v posledním týdnu došlo ke zvýšení úrokové sazby v naší vybrané bance, a přesto, že byl vybrán pětiletý termínovaný vklad s nejvyšší sazbou. Ostatní velké banky nabízejí dnes hrubé sazby nižší než 5%. To ale neznamená, že se v budoucnu situace nemůže zvrátit, a že se nedočkáme výraznějšího vzrůstu úrokových sazeb. Pak by stavební spoření využité formou termínovaného vkladu opět ztratilo svůj náskok – tak jak tomu ostatně bylo před pár lety, kdy úrokové sazby termínovaných vkladů byly mnohem vyšší.
Více se dozvíte v našich sekcích věnovaných stavebnímu spoření a termínovaným vkladům.
Stavební spoření versus akcie
Považujete stavební spoření i termínované vklady přeci jen za příliš konzervativní a nezajímavou možnost? Což přeci jen si zkusit vybrat nějakou dobrou, bezpečnou a dividendu nesoucí akcii? Především tyto přívlastky nikdy nemůžeme u žádné akcii do budoucna stoprocentně očekávat. Každá akcie vždy bude spojena s mnohem vyšším rizikem než stavební spoření, kde jsou naše výnosy předem dány a zaručeny.
Zkusme si například za současnou cenu nakoupit dividendovou akcii Philip Morris ČR (Tabák). Otevírací kurz 9.8.2001 byl na burze 6 150 Kč. Uvažujme nákupní cenu třeba 6 200 Kč a nechme našeho „pokusného“ člověka nakoupit za svých 100 000 Kč 15 ks této akcie. Něco musí zaplatit na poplatcích za nákup i v budoucnu za prodej. Výše v minulých letech vyplácené hrubé dividendy (před zdaněním) na akcii ukazuje následující tabulka:
| rok | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 |
| dividenda v Kč | 580 | 864 | 996 | 880 | 940 |
Budeme-li doufat, že akcie ponese stejně dobrou dividendu jako dosud, můžeme pro zjednodušení předpokládat např. každoroční dividendu ve výši 800 Kč. Je třeba počítat s tím, že akcionář dostane vyplacenu dividendu vždy zdaněnou 15%. To by znamenalo čistý roční výdělek 10 200 Kč, s tím, že dividendu dostaneme vyplacenu (na rozdíl od výnosů ze stavebního spoření) již v prvním roce držby akcie a můžeme ji tedy znovu reinvestovat. To by byla ještě lepší možnost uložení peněz než stavební spoření. Jenže – nikdy si tím nemůžeme být tak jisti, jako stavebním spořením. Dividenda může být mnohem vyšší a tržní cena za pět let také, ale možný je i opak. (Více informací o naší vybrané akcii Philip Morris ČR naleznete zde.)
Pokud má někdo chuť investovat do akcií, musí být jednak schopen akceptovat vyšší riziko ztrát, a hlavně by do nich neměl vložit 100% svých úspor. Náš člověk ze zadání byl definován jako konzervativní, rizikově averzní a 100 000 Kč ze zadání byly jeho řekněme veškeré současné úspory, které v nejbližší době nebude potřebovat. Jemu bychom proto spíše doporučili slušně výnosné a minimálně rizikové stavební spoření, než možnost vložit všechny úspory do jediného akciového titulu. Až bude mít další volné prostředky, může si za část z nich nakoupit slibné akcie. Především však nesmí zapomenout na diversifikaci – aneb nedávat všechny peníze na jedinou „hromádku“.
Kam byste uložili své vlastní úspory vy? Považujete se spíše za riziko odmítajícího investora či střadatele, nebo dáváte přednost raději vyšším potenciálním výnosům za cenu vyššího rizika? Podělte se s námi o své názory.
 |
