Zatímco v září životní minimum pro dospělého člověka ještě činí 3770 Kč, od října vzroste na 4100 Kč, tj. o 8,8%. Jelikož se od životního minima odvozují sociální dávky, jako je příplatek na bydlení, sociální příplatek, příspěvek na bydlení nebo příspěvek na dítě, zvýší se od října i tyto dávky. Zároveň se zvyšuje výše maximálního příjmu domácnosti, při kterém má rodina nárok na sociální příspěvky. To znamená, že nárok na některé dávky získají i ty rodiny, které na něj do dnešní doby neměly nárok.
Tento krok bude mít samozřejmě negativní dopad na státní rozpočet. Ještě v letošním roce stát vydá navíc 832 mil. Kč. S růstem životního minima naštěstí letošní státní rozpočet počítal, a tudíž z titulu růstu sociálních dávek by nemělo dojít k prohloubení letošního schodku státního rozpočtu.
Růst životního minima od roku 1993:
Zvýšeno
od: | Průměrné
zvýšení: |
březen 1993 | 15,0% |
únor 1994 | 10,0% |
leden 1995 | 11,0% |
leden 1996 | 8,0% |
říjen 1996 | 7,6% |
červenec 1997 | 5,0% |
duben 1998 | 9,8% |
duben 2000 | 6,8% |
říjen 2001 | 7,6% |
Je bezpochyby správné, že se sociální dávky upravují o inflaci, na druhou stranu jejich růst může mít nepříznivé důsledky pro českou ekonomiku. Prvním je, že se zúžil rozdíl mezi životním minimem a minimální mzdou, která v současné době činí 5000 Kč hrubého. Zaměstnanci, který pracuje za minimální mzdu, zbude po zaplacení pojištění a daně z příjmu 4180 Kč. Od října se pro takového zaměstnance nevyplatí příliš pracovat, neboť v případě , že nebude pracovat a bude pobírat životní minimum, dostane jen o 80 korun méně.
Aby se zachoval dostatečný stimul k práci, musela by po zvýšení životního minima stoupnout i minimální mzda, a to přinejmenším na 5 500 Kč měsíčně. Tuto skutečnost si uvědomuje i vláda a připravuje zvýšení minimální mzdy počátkem příštího roku. 10% růst mzdy ale může znamenat značný růst nákladů pro mnohé, především malé, podnikatele. V konečném důsledku může vyšší minimální mzda vést k omezení výroby.
Dalším záporem může být skutečnost, že se sociální dávky budou vztahovat na vyšší počet občanů. Jen pro ilustraci, v současné době pobírá sociální dávky zhruba 160 tisíc rodin. V situaci, kdy rodina začne pobírat sociální dávky, klesá motivace pro dosahování vyšší příjmu, neboť ten by automaticky vedl ke ztrátě nároku na sociální dávky a ve svém důsledku paradoxně ke zhoršení finanční situace rodiny. Jedná se o takzvanou sociální past, kdy čím dál více rodin spadá do záchranné sociální sítě státu a jen málo z nich je poté schopno, respektive ochotno, se z této sítě vymanit.
Krátkodobě tyto dva efekty sice nemají velký dopad, dlouhodobě ale představují vážnou hrozbu udržitelnosti českého sociálního systému a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Pokud by se sociální dávky i dále blížily k průměrné mzdě, což lze v souvislosti s budoucím vstupem do EU a v souvislosti s relativně velkorysým sociálním systémem EU očekávat, stále méně lidí by bylo ochotno pracovat a sociální výdaje by tvořily čím dál větší část státního rozpočtu. Zároveň by poklesly daňové příjmy, což by bezesporu vedlo k dalšímu narůstání zadlužení státu.
Co si myslíte o zvýšení sociálních dávek Vy? Myslíte si, že se této nebo příští vládě podaří zastavit růst schodku státního rozpočtu? Napište nám svůj názor! Pobíral jste někdy sociální dávky?
 |
