O tom, jak se orientovat v těchto důležitých kritériích, jsme psali již v komentáři Jak si vybrat penzijní fond?.
Problém je v tom, že prvním dvěma kritériím vyhovuje téměř deset penzijních fondů (relativně vysoký majetek pod správou a silný a renomovaný vlastník) a jejich investiční strategie jsou velmi podobné. Jak tedy zvolit mezi těmito deseti fondy?
Podívejme se tedy podrobněji na dvě posledně zmíněná kritéria: Zhodnocení prostředků fondu a výše provozních nákladů.
Zhodnocení prostředků fondu – málo podstatné
Mnoho lidí se v případě výběru nejen penzijního fondu, ale i podílového dívá na minulou výkonnost fondu. Většina odborníků se domnívá, že podílové fondy by se neměly vybírat podle minulé výkonnosti, protože investor nemá žádnou záruku, že fond dosáhne podobné výkonnosti i v budoucnosti. Toto pravidlo platí dvojnásob pro penzijní fondy. Jinými slovy, díky určitým specifikům v případě penzijních fondů, je sledování minulé výkonnosti penzijního fondu naprosto bezpředmětné.
Je tomu tak díky poněkud zvláštním pravidlům pro oceňování majetku fondu a vykazování výnosů. Penzijní fondy totiž do výnosů zahrnují pouze realizované zisky a ztráty, tzn. pouze v případě prodeje určitého aktiva. A vždy je plně v rukách manažerů fondu, která aktiva se prodají (za předpokladu, že není fond nucen masivně vyprodávat své investice díky enormním požadavkům klientů na výběr). V praxi to většinou funguje tak, že si manažeři fondu řeknou, jaký výnos asi připíše svým klientům konkurence a rozhodnou se připsat svým klientům podobný výnos a podle toho pak prodají (a pak třeba znovu nakoupí) určité investice.
Jinými slovy výše výnosu záleží do jisté míry na rozhodnutí manažerů fondu. Samozřejmě tomu tak není absolutně, protože manažeři musí pro prodej vybírat z konkrétních investic, které pro fond v minulosti provedli. Tzn., jsou-li veškeré momentální investice ztrátové, nelze nijak standardně vyprodukovat zisk. Penzijní fondy tedy můžou teoreticky skrývat velmi špatnou investici nekonečně dlouhou dobu. V praxi většinou k prodeji této špatné investice dojde zároveň s prodejem nějaké jiné investice s výborným výnosem a oba výsledky se tak vykompenzují. Druhou variantou je postupný výprodej špatné investice.
Můžeme tedy shrnout, že hospodaření penzijních fondů je velmi netransparentní a tudíž by nemělo sloužit jako podklad pro výběr konkrétního fondu.
Výše provozních nákladů – velmi důležité
Velmi důležitá je naopak výše provozních nákladů, podobně jako je tomu u podílových fondů (převážně náklady za vstup do fondu a jeho správu). Dá se předpokládat, že dlouhodobě bude investiční výkonnost penzijních fondů přibližně stejná (zvláště pokud budou nadále trvat velmi přísná omezení, kam všude mohou penzijní fondy investovat). Rozdíl v konečném zisku, který klient penzijního fondu získá, bude tedy velmi pravděpodobně spočívat ve výši provozních nákladů fondu. Pro srovnání fondů je třeba sledovat určitý poměr, a to nejlépe výši provozních nákladů vůči průměrným spravovaným aktivům, případně i též vůči průměrnému počtu klientů. Tyto důležité informace bychom měli od různých fondů bez problému získat.
Výši provozních nákladů si zjistíte ve výkazu zisků a ztrát. Velikost aktiv zase najdete v rozvaze fondu. Pro výpočet poměrových ukazatelů lze použít jednoduchý vzorec:
Provozní náklady v daném roce / (aktiva na konci minulého roku/2 + aktiva na konci daného roku/2)
Penzijní fondy si podle těchto ukazatelů můžete setřídit v Interaktivním výběru.
Vysoké provozní náklady jsou v současnosti hlavním problémem v hospodaření penzijních fondů. Především kvůli nim vykazují penzijní fondy v poslední době výnos pouze přibližně ve výši inflace, což pro dlouhodobého investora jistě není potěšitelné. Hlavní příčinou vysokých nákladů jsou vysoké provize vyplácené prodejcům fondů. Provize v průměru činí trojnásobek měsíční úložky klienta, což je náklad opravdu vysoký!
Poměr provozních nákladů vůči aktivům bývá také velmi vysoký během prvních let fungování fondů, kdy mají fondy vysoké fixní náklady, ale objem spravovaných aktiv je nízký. V budoucnu by tedy s dalším růstem aktiv mělo dojít ke zlepšení tohoto poměru a ke zlepšení výnosů připisovaných klientům.
Z pohledu výše poměru provozních nákladů vůči aktivům vychází absolutně nejlépe Penzijní fond Komerční banky.
Více informací naleznete v sekci věnované Penzijním fondům.
Pokud máte zájem uzavřít smlouvu o penzijním připojištění s některým ze šesti největších penzijních fondů, navštivte náš Supermarket.
Pro snazší orientaci vám take přinášíme přehled aktuálního srovnání penzijních fondů:
Největší penzijní fondy
Název
fondu | Objem
spravovaných aktiv k 30.6.2001 v tis. Kč | Počet
klientů k 30.6.2001 |
Vojenský otevřený
PF | 8
073 744 | 325
198 |
PF Komerční banky | 7
360 221 | 253
928 |
Českomoravský PF | 5
453 996 | 308
119 |
PF České pojišťovny | 4
959 890 | 313
399 |
PF České spořitelny | 4
520 099 | 330
000 |
ING PF | 4
199 234 | 205
862 |
WINTERTHUR PF | 4
178 124 | 214
887 |
ABN AMRO PF | 3
057 598 | 189
075 |
Allianz PF | 2
087 596 | 102
200 |
Commercial Union PF | 1
828 455 | 113
419 |
Průměrné roční zhodnocení od založení fondu
Název
fondu | Průměrné
roční zhodnocení od založení fondu |
PF Komerční banky | 6,94% |
PF České pojišťovny | 6,66% |
WINTERTHUR PF | 6,46% |
Vojenský otevřený
PF | 6,43% |
Českomoravský PF | 6,36% |
ING PF | 6,27% |
Allianz PF | 5,92% |
ABN AMRO PF | 5,39% |
Spořitelní PF | 5,36% |
Provozní náklady fondů
Název
fondu | Náklady
na aktiva za r. 2000 |
PF Komerční banky | 1,58
% |
Vojenský otevřený
PF | 1,91
% |
PF České spořitelny | 2,78
% |
PF České pojišťovny | 2,84
% |
Allianz PF | 2,95
% |
ING PF | 3,24
% |
WINTERTHUR PF | 4,21
% |
Českomoravský
PF | 4,86
% |
ABN AMRO PF | 9,14
% |
Co považujete za nejdůležitější kritérium při uzavírání penzijního připojištění Vy? Kterému z penzijních fondů důvěřujete nejvíce?