Pro úspěšné překonání indexu by bylo ideální, kdyby se podařilo najít jakýkoli měsíc v roce, který by rostl v historii stabilně, tzn. s co nejmenší volatilitou. Bohužel za posledních třicet let volatilita ve všech měsících až několikanásobně převyšovala výnos, takže je zřejmé, že investování na základě průměrných měsíčních výnosů by bylo velice riskantní. Největší stálost, pokud to tak ještě lze nazvat, sice vykazují měsíce leden, červenec, září a prosinec, ale přesto je v nich volatilita více než dvou a půlkrát vyšší než výnos. A i když se v historii v období let 1970 – 1976 našel měsíc září, který byl s 95% pravděpodobností klesající (s průměrným zhodnocením –2,75 % p.m.), v dalších letech už tomu tak nebylo a obecně se dá říct, že hledání konzistentní výkonnosti na trhu v čase, která by se následně dala použít, je jako hledat jehlu v kupce sena. Nicméně se o to pokusme.
Výpočty vycházející z německého trhu za posledních třicet let ukazují, že v tomto období rostly všechny měsíce, až na květen, srpen a září. Jedno investiční doporučení by tedy mohlo znít: jestliže v průměru tyto měsíce klesají, potom v nich neinvestujme. Při použití této strategie by investor od roku 1970 rozmnožil svůj majetek bezmála 26 krát, zatímco index vzrostl asi “jen” 7 krát (!). Znamená to tedy, že jsme našli návod, jak pohodlně zbohatnout? Nejspíše ne, protože kriticky důležité je uvědomit si, že v tomto případě nám ani jiný výsledek nemohl vyjít. Závěry analýzy jsme totiž aplikovali na těch samých datech.
Abychom se dopracovali k reálnějším výsledkům, můžeme vytvořit dva modelové investory, z nichž první analyzoval trh od roku 1970 do 1984 a aplikoval zjištěné závěry od roku 1985 do současnosti a druhý investor provedl analýzu trhu za období 1970 až 1989 a investoval podle ní od roku 1990. Oba si zvolili stejnou strategii jako v předchozím případě, a to, že nebudou přítomni na trhu v měsících, které vykazují pokles cen akcií ve sledované periodě.
Rozdíl v přístupu k problému je na výsledcích více než markantní. Oba investoři totiž k určení strategie použili jiná data, než na kterých své závěry praktikovali a je zřetelně vidět, že ani jednomu z nich se nepodařilo soustavně překonávat index. Prvnímu investorovi stačila patnáctiletá historie trhu k tomu, aby na základě její analýzy ztrácel za indexem od roku 1991 v podstatě pořád a ani v případě druhého investora se nedá mluvit o výrazném úspěchu. Sice se mu do poloviny roku 1998 dařilo držet nad indexem, ale následný vývoj trhu jej odkázal do řad neúspěšných, ze kterých se dostal na světlo světa až v roce 2001. Tedy střídavě jasno a oblačno.
Osud našich dvou investorů by mohl vnuknout myšlenku, že při analýze delšího časového období by se mohly dostavit lepší výsledky, protože analýza trhu by se opřela o větší počet dat. Hypotéza je to sice snadno pochopitelná, ale v praxi se bohužel nepotvrdí. Kdybychom totiž určili strategii na základě analýzy trhu v období 1970 až 1995, dostala by nás pod výkonnost indexu prakticky už napřesrok a to napořád. Spásná by nebyla ani strategie, která by z klouzavé desetileté periody určila, ve kterých měsících neinvestovat v aktuálním roce, protože ani v tomto případě by se investor nemohl radovat z překonání indexu.
K o něco více pozitivnějším výsledkům se dopracujeme při aplikace další “pravdy” o trhu: “Sell in May and go away”. Pokračování moudrosti radí k návratu v září, ale my se rozhodneme pro návrat na trh až v říjnu. Ještě než se podíváme na úspěch této investiční strategie, je důležité poznamenat, že i když ji budeme aplikovat na celé třicetileté období, nedopustíme se
stejné (a fatální) chyby jako při aplikaci strategie na identických datech, na kterých probíhala analýza. “Sell in May and go away” je návod nadčasový, který se neváže k žádnému trhu ani období. Úspěšnost této strategie je střídavá, ale ve větší míře zaznamenává kladné body. Pětiměsíční nepřítomností na trhu dosahujeme podobných výsledků jako investor číslo dvě v předchozím příkladu, ale s tím rozdílem, že jsme nepoužili žádnou analýzu trhu založenou na konkrétních datech, ale jen jakési obecné pravidlo. Nicméně i zde jde o strategii, která spíše než že aby index překonávala, tak s ním zápasí.
Zajímavost na trhu
Zastánci kalendářních efektů, kteří nechtějí investovat ve statisticky nejslabších měsících na německém trhu, mají možnost koupit indexový certifikát DAX Best Seasons (WKN: 559282), který emitovala na konci roku 2000 ABN Amro Bank. Tento certifikát jednoduše kopíruje index DAX, kromě měsíců srpen, září a říjen, kdy je investice “zmražena”, tj. jakoby prodána (pochopitelně se ani neúročí a dividendy vyplacené akciemi v tomto období si ponechá emitent certifikátu) a investor “nastupuje” až v listopadu.
Díky mimořádným událostem na trzích v září vypadá jeho vývoj opravdu působivě, ale každý by měl stále mít na paměti předchozí text.
Graf: Index DAX vs DAX-Best-Seasons certifikát
Zdroj: Comdirect. Tmavá čára představuje certifikát, světlá čára index DAX 30.
Hodně štěstí
Provedené průzkumy trhů na vztah mezi dnem či obdobím v kalendáři a děním na finančních trzích docházejí k nekompaktním závěrům. Na jednu stranu je možné vysledovat na trzích růst nebo pokles cen akcií v konkrétním měsíci, který je v nějakém smyslu odlišný, ale na druhou stranu nesoustavnost těchto růstů/poklesů v historii dokládá, že založení investiční strategie na těchto jevech je velice riskantní.
Ani investiční strategie vycházející z rozpoznávání růstových a klesajících měsíců nepřesvědčují jednoznačně o tom, že se vždy vyplatí a ve velké míře jejich úspěch závisí na periodě, kterou zkoumají v souvislosti s obdobím, na kterém je tato strategie použita.
Jasným faktem je, že kalendářní anomálie a jejich využití nejspíše nebudou zajímat všechny investory, protože ti, kteří investují dlouhodobě či pravidelně se nezajímají o momentální krátkodobé tendence na trhu a pozornost upírají na vzdálenější horizont. Naopak zaujmou krátkodobé investory a spekulanty, kteří se podobně jako surfaři snaží využít každé rozpoznatelné vlny k tomu, aby se na ní svezli.
A těm tedy nezbývá, než popřát mnoho zdaru a pevné nervy!
www.fondshop.cz
