Platy vysokoškoláků jsou v průměru téměř dvojnásobné v porovnání s výdělky lidí se středoškolským vzděláním. Ovšem i náklady na studium jsou mnohem vyšší. Kdo chce svému dítěti zajistit v budoucnu větší příjmy, musí počítat, že z rodinného rozpočtu ukrojí student vysoké školy i tři sta tisíc korun během pěti let. Za takovou částku si například mohou dva lidé užít týdenní plavbu po Karibiku luxusní lodí nebo koupit garsonku v malém městě či menší auto.
Největší položku v nákladech představuje škola a vše s ní souvisící. Za učebnice, skripta, kolej, menzu a dopravu zaplatí rodina více než polovinu všech výdajů. Přitom o něco levnější je studium na technických školách, dražší jsou humanitní a ekonomické směry. Nejvíce peněz spotřebují budoucí lékaři a studenti uměleckých škol.
Za menzu a ubytování se platí na všech školách zhruba stejně, liší se však ceny pomůcek. Zatímco na technických směrech postačí studentovi většinou skripta vydané školou, například mladí lékaři potřebují drahé publikace, jejichž nabídka v knihovnách je omezená, a nezbývá než kupovat nové.
Ne všichni studenti, kteří musí do školy dojíždět, získají bydlení na koleji. Šanci získat v ní pokoj mají studenti podle vzdálenosti školy od místa jejich bydliště. Platí čím dále, tím lepší místo „v pořadníku“. Protože v České republice studuje poměrně hodně lidí ze zahraničí včetně Slovenska, mívají tuzemští studenti, kteří bydlí třeba i sto kilometrů do školy, s ubytováním na koleji problém.
Ceny za pronájmy pokojů či bytů jsou třikrát až čtyřikrát vyšší. Proto si mladí lidé ve skupinkách po třech či čtyřech najímají společně byty a náklady mezi sebe rozdělí. Přesto však zaplatí v průměru dvakrát tolik než na koleji.
Skripta jsou levnější než knihy
Výdaje za studijní literaturu mohou během studia postupně klesat. Zatímco v prvním ročníku si každý student pořizuje stohy knih, v dalších letech zjišťuje, že většinou postačí pravidelná návštěva přednášek a je zbytečné skripta kupovat. Kromě toho ve školách fungují antikvariáty, kde lze levně sehnat většinu potřebných materiálů.
Konkrétní podoba financování i výška výdajů záleží na každé jednotlivé rodině. Ta buď kryje svým dětem všechny studentské výdaje plus nějaké kapesné, nebo jim dává určitou částku na měsíc, se kterou musí vysokoškolák vyjít, a učí ho tak hospodařit s penězi. „Od rodičů dostávám měsíčně tři, někdy čtyři tisíce korun, za které musím zaplatit všechno - dopravu, kolejné, skripta,“ říká studentka ekonomie v Praze.
Brigády a stipendia vylepší rozpočet
Studenti však nemusí být odkázáni jen na příspěvky od rodičů. Mohou si najít při škole brigádu, případně si najít budoucí zaměstnání a pracovat tu zatím na zkrácený úvazek. Tím získávají určitou míru finanční nezávislosti a rodiče už nemusí tolik přispívat na jejich volný čas a koníčky. „Na své cesty autostopem po Evropě si většinou vydělám za překlad softwarových příruček během školního roku, rodiče by mi je nefinancovali,“ vysvětluje student Elektrotechnické fakulty ČVUT.
Řada škol také pořádá setkání studentů posledních ročníků s velkými firmami, které hledají nové tváře, a lze tak získat relativně dobře placené první zaměstnání. „Na kontaktních dnech ve škole jsem vyplnila dotazník a absolvovala pohovor u velké auditorské firmy a ještě před koncem studia jsem tak získala místo,“ uvádí bývalá studentka ekonomie.
Zdrojem příjmů pro výborné studenty mohou být i prospěchová stipendia, jejichž výše se pohybuje kolem deseti až patnácti tisíc korun za školní rok. Sociálně slabší studenti mohou, i přes horší výsledky ve studiu, požádat i o mimořádné stipendium. O vyplácení a jeho výši však rozhoduje rektorát vysoké školy.
Necelou čtvrtinu z výdajů představuje doprava. Na příklad v Praze za městskou hromadnou dopravu se utratí za pět let kolem deseti tisíc korun. Vedle toho je třeba počítat s výdaji za cesty z bydliště do školy. Protože ceny jízdného neustále rostou, přestává být obvyklé jezdit domů každý týden. Tím se dá poměrně dost ušetřit.
Kolik stojí vysokoškolák
-
stravování: 130 000 korun
-
školní potřeby: 25 000 korun
-
volný čas: 20 000 korun
-
oblečení: 20 000 korun
-
ubytování: 45 000 korun
-
doprava: 50 000 korun
-
CELKEM: 290 000 korun
Úvěry na studium se v Čechách zatím nenosí
Není vaše finanční situace příliš růžová a máte nadané dítě, které by rádo na vysokou školu? Získat úvěr na vzdělání však není u nás příliš obvyklé a tuzemské banky až na výjimky speciální půjčku na studium nenabízejí.
Dlouhodobou půjčku na financování vysokoškolského studia lze získat u Komerční banka. Úvěr Gaudeamus je možné čerpat postupně nebo jednorázově a splácení rozložit na jeden rok až deset let. K jeho získání je potřeba mít například zřízené konto Gaudeamus, a jestliže nemáte vlastní příjem, bude banka vyžadovat ručitele, nejčastěji rodiče studenta. Minimální výše úvěru je padesát tisíc korun, nejvýše však sto padesát tisíc korun. Úroková sazba je sjednána v pevné výši na celou dobu čerpání. Například při splatnosti za deset let činí 11,67 procenta ročně.
Banka umožňuje klientům posunout splácení úvěru až po skončení studia, během pobytu na škole je potřeba hradit úroky z čerpané částky úvěru. Jestliže bezprostředně po dokončení studia klient nezíská místo nebo musí absolvovat povinnou vojenskou službu, je možné dohodnout odložení splátek úvěru.
Zvláštní formu financování studia nabízí Union banka. Klienti, kteří mají zřízené studentské konto Amos, mohou požádat o čerpání debetu až do výše 60 tisíc korun. Banka pro takový přechod do záporného zůstatku požaduje zajištění například termínovaným vkladem. Ostatní finanční ústavy zatím specializované úvěry na studium nenabízí, takže jednou z variant, jak získat peníze, jsou spotřebitelské úvěry, ty jsou obvykle o něco dražší, roční úrok se pohybuje mezi 12 až patnácti procenty.
