Osmým rokem mají lidé možnost investovat peníze do penzijního připojištění a podle statistiky Asociace penzijních fondů ji hojně využívají - v roce 2001 měly penzijní fondy už 2,5 milionu klientů. Oceňují zejména státní příspěvek a možnost daňových úlev. Každý, kdo spoří, dostává ke svému minimálně stokorunovému vkladu na účet další peníze od státu. Státní příspěvky se pohybují od 50 do 150 korun, podle výše vkladu klienta. Sto padesát korun měsíčně dostávají lidé, kteří spoří 500 a více korun. Vklady a příspěvky státu pak zhodnocují ještě samy fondy svým hospodařením.
Zatímco v začátcích fungování fondů se zhodnocení pohybovalo okolo 10 procent a například Penzijní fond České spořitelny - největší tuzemský penzijní fond co do počtu účastníků - připsal ještě v roce 1998 zhodnocení 9,05 procenta, v roce 2000 to bylo už jen 4,2 procenta. Klesající křivka výnosů je však shodná u všech fondů a způsobují ji snižující se úrokové sazby. Vysoké zhodnocení na počátku existence fondů mohlo být navíc ovlivněno nejen výsledky hospodaření fondů. „Některé fondy, za kterými od začátku stály silné zahraniční finanční skupiny, dotovaly z jiných zdrojů celkově připsané výnosy,“ upozorňuje Jiří Zpěváček z Penzijního fondu Komerční banky.
Stejně tak jako pro otevřené podílové fondy, platí i pro penzijní fondy, že výnosy v minulých letech nezakládají nárok na stejné zhodnocení i v dalších letech. Ostatně vývoj na českém penzijním trhu to jen potvrzuje. Za rok 2001 předpokládá Asociace penzijních fondů zhodnocení vkladů účastníků na úrovni prosincové inflace, tedy zhruba čtyřprocentní, průměrné zhodnocení za dobu fungování fondů je 8 procent.
Výhodou penzijního připojištění je možnost odepisovat naspořené částky z daňového základu. Vztahuje se však jen na klienty, kteří spoří více než 500 korun měsíčně. Nejvyšší daňový odpočet, a to 12 tisíc korun ročně, se dá uplatnit u měsíčních vkladů 1500 korun. Spořit nad tuto částku není příliš výhodné, protože už se nezvyšuje ani daňová úleva, ani příspěvek státu.
|
Další zajímavé informace a články související s tématem penzijního připojištění naleznete v naší specializované sekci. |
Přispívat na penzijní připojištění mohou svým pracovníkům také zaměstnavatelé, do určité výše mohou příspěvky započítat do nákladů.
To, kolik korun obětovat penzijnímu fondu, záleží na finančních možnostech rodiny i věku klienta. Rozhodně by ve fondu neměly skončit všechny volné peníze rodiny, už proto ne, že jejich nejvyšší zhodnocení je podmíněno dlouhodobým spořením.
Kdy začít?
S penzijním připojištěním se dá začít po dosažení osmnácti let. Co je výhodnější, začít spořit na penzi co nejdříve po zahájení kariéry, nebo až později, kdy už se blíží odchod do důchodu? Co odborník, to téměř jiný názor. Pro brzké uzavření smlouvy o penzijním pojištění hovoří nastřádání velké částky peněz poměrně bezbolestně, odkládáním nejprve stokoruny měsíčně, později, kdy je pro klienta výhodné uplatnit daňový odpočet nebo se blíží odchod do důchodu, částku zvýšit na 1000 nebo 1500 korun.
„Penzijní připojištění je konzervativní investicí, spoření významnějších částek doporučujeme až v době, kdy do důchodu zbývá méně než patnáct let. Samozřejmě není zásadním prohřeškem, když začne třicetiletý člověk spořit měsíčně sto korun, ale v tomto věku je efektivnější investovat peníze s vyšší mírou rizika a i výnosu, protože časový horizont odchodu do důchodu je velmi vzdálený. Rozdíl mezi oběma variantami může v době odchodu do důchodu totiž činit statisíce korun,“ míní ředitel poradenské společnosti Sophia finance Zdeněk Sluka.
Nejefektivnější je podle mínění odborníků spořit v penzijním fondu nejkratší možnou dobu, a to je, pokud člověk nechce přijít o státní příspěvek, pět let. Po celou dobu spoření klienti ke svým penězům, aniž by na tom finančně tratili, nemohou. Pokud by je vyzvedli dříve, získali by jen takzvané odbytné, tedy své příspěvky, připsané výnosy z hospodaření fondu, nemusí vracet daňovou úsporu. Nárok však nemají na státní příspěvky ani výnosy z nich.
Srovnání penzijních fondů, životního pojištění a stavebního spoření
Kolik budete mít naspořeno po 30 letech, pokud budete měsíčně ukládat 660 korun
Kapitálová životní pojistka s pojistnou částkou 300 000 korun a zhodnocením 5 % ročně
245 000 korun
Kapitálová životní pojistka s pojistnou částkou 100 000 korun a zhodnocením 5 % ročně
430 000 korun
Stavební spoření se státní podporou a zhodnocením 3 % ročně
535 455 korun
Penzijní připojištění se zhodnocením 5 % ročně
540 000 korun
Investiční důchodové pojištění s nulovou pojistnou částkou a zhodnocením 8 % ročně
767 000 korun
Pramen: Fincentrum
 |
Zpět na hlavní téma "Penzijní připojištění: myslete na zadní vrátka" |
