Příliš opatrní, schovávající peníze ve slamníku, naopak postupně prodělávají, protože jim z úspor ujídá inflace.
Každý dobrý finanční poradce potvrdí, že zlaté pravidlo úspěšného investora zní - rozumně rozkládat riziko. To znamená dělit peníze mezi několik institucí a finančních nástrojů různého stupně rizika a zisků. Protože vždy platí, že čím vyšší bezpečí pro peníze, tím nižší výnos, a naopak. Víc rizika si přitom mohou dovolit lidé s větším majetkem, počítaným řádově v milionech korun, několik set tisíc na kontě naopak přikazuje zdrženlivost a opatrnost.
V každém případě je dobré mít něco jako finanční polštář, tedy rezervu zhruba ve výši čtyř- až šestinásobku měsíčních životních nákladů, nebo chcete-li, platů. A to pro případ nenadálé události, například nemoci či ztráty zaměstnání, ale i situace méně vážné, kdy člověk jen potřebuje „volné ruce“, aby si mohl najít lepší práci či si dopřát delší neplacené volno.
|
Jak bezpečně investovat úspory v řádu desítek až stovek tisíc korun? |
|
10, nejvýše však 20 procent do rizikových investic, například do akcií či akciových fondů |
|
20 až 30 procent ponechat jako finanční rezervu na dostupných místech, například na termínovaném účtu v bance či ve fondu peněžního trhu |
|
50 až 70 procent na relativně bezpečných místech s vyšším výnosem, například v dluhopisových fondech či přímo v dluhopisech |
|
pravidelně spořit ve stavební spořitelně, penzijním fondu či životní pojišťovně |
Někteří finanční analytici tuto částku definují zhruba jako třetinu úspor. Peníze by neměly ležet doma, ideální však je, aby byly rychle po ruce, to znamená například na krátkodobém, třeba týdenním termínovaném vkladu v bance nebo ve fondech peněžního trhu, jejichž podílové listy lze snadno a rychle prodat.
Člověk, který má deseti- až statisícové úspory, by měl do vyloženě rizikových investic, jako jsou například akcie či akciové nebo smíšené fondy, uložit nanejvýš zhruba deset až dvacet procent, zbytek (po odpočtu finanční rezervy) může svěřit relativně bezpečným produktům, které ale nabízejí vyšší zhodnocení než v bance, jako jsou například fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy nebo jednotlivé dluhopisy.
Je také dobré vědět, že čím rizikovější investice, tím více času vyžaduje, aby se v ní peníze skutečně zhodnotily. A vždy se samozřejmě vyplatí - pokud to příjmy dovolí - pravidelně spořit, nejlépe tam, kde stát nabízí podporu, například ve stavební spořitelně, penzijním fondu či formou životní pojistky. Je však třeba počítat, že se jedná o spoření dlouhodobé, většinou nejméně na několik let, v případě mladšího člověka i desítek let.
Zajímají-li vás informace o fondech, naleznete je v naší specializované sekci ZDE nebo na stránce, která je na fondy přímo zaměřena: fondy.idnes.cz
Než někomu svěříte své peníze
-
porovnávejte nabídky konkurence nebo si najměte spolehlivého a prověřeného finančního poradce
-
než podepíšete jakoukoli smlouvu o uložení peněz, řádně si ji prostudujte včetně obchodních podmínek
-
předem si zjistěte z nezávislých zdrojů (média, finanční poradce, Komise pro cenné papíry a podobně) možné riziko
-
buďte velmi opatrní, pokud vám někdo nabízí nezvykle vysoké výnosy
-
zjistěte si, kde a jak se budou vaše peníze zhodnocovat
-
pamatujte, že korunové i devizové vklady v bankách jsou pojištěny maximálně do 90 procent, nejvýše však do 25 000 eur, což je v současné době zhruba 759 000 korun.
Jaký je váš postoj k investicím? Považujete se za dostatečně konzervativního investora, který si zakládá na bezpečném portfoliu? Nebo se naopak nebojíte zariskovat s vidinou vyšších zisků? Těšíme se na vaše názory a postřehy.
