V posledních letech dochází k rychlému růstu zadlužení státu. Zatímco před dvěma lety činil dluh státu na jednoho obyvatele 26 tisíc korun, letos je to více jak 40 tisíc. Příští rok touto dobou bude každý z nás dlužit nejméně 50 tisíc korun, neboť státní rozpočet bude v příštím roce „hospodařit“ se ztrátou 111 miliard korun. Každému musí být z těchto čísel jasné, že tento vývoj je do budoucna neudržitelný a že musí dojít přinejmenším ke stabilizaci státního dluhu. Fiskální stabilitu vyžaduje i náš vstup do Evropské měnové unie – v roce 2005 by měl být schodek nižší než 3% HDP (v současnosti okolo 5%).
Pro reformu hovoří i to, že domácí fiskální politika v posledních letech ztratila svoji funkci stabilizátora hospodářského cyklu. Efektivní státní aparát by měl zvyšovat svoje výdaje v recesi a snižovat výdaje v konjunktuře, a tím vyhlazovat hospodářský cyklus. Český stát se ale chová přesně naopak, tj. hospodářský cyklus naopak prohlubuje. Navíc jde většina výdajů států do spotřeby a nikoliv do investic, takže nemůže být řeč ani o podpoře dlouhodobého růstu ekonomiky.
Vývoj veřejného dluhu (v % HDP) 
Zdroj: makroekonomická predikce MF ČR
Špatnému stavu státní kasy odpovídá i nezvykle odvážné vyznění materiálu ministerstva financí. Ten mimo jiné uvádí, že je zapotřebí omezit zneužívání sociálních dávek, racionalizovat státní sféru, jmenovitě pak předimenzované školství a zdravotnictví. Materiál se však nepohybuje pouze na obecné úrovni ale přichází s konkrétními návrhy. Jmenujme ty hlavní:
• přesunout vybrané zboží a služby ze snížené sazby (5%) do základní sazby (22%), zvýšit spotřební daně
• snížit daň z příjmu právnických osob
• zrušit některé odečitatelné položky u daně z příjmu fyzických osob
• zavést minimální daň
• zvýšit odvod pojistného u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ)
• provést reformu důchodového systému
• snižovat výši vyplácených sociálních dávek v čase
• zavést spoluúčast zaměstnavatele na placení nemocenských dávek
• snížit počet lůžek v nemocnicích, zefektivnit výdej léků
• snížit státní podporu stavebního spoření, prodloužit minimální délku spoření, neposkytovat podporu účastníkům mladším 15 let, zrušit osvobození úroků ze stavebního spoření od daně z příjmu
• každý rok snížit počet státních úředníků o 2%
Pokud by se tyto návrhy realizovaly, státní kasa by v roce 2004 ušetřila 16 miliard, v roce 2005 už 39 a v roce 2006 53 miliard korun. Je však otázkou, do jaké míry se podaří ministerstvu financí přesvědčit své kolegy o nutnosti těchto kroků, které budou velmi nepopulární a které mohou ve svých důsledcích vést v drtivou porážku sociálních demokratů v příštích volbách.
Ze stručného výčtu navrhovaných změn je zřejmé, že k ozdravení státní kasy má dojít nejen poklesem státních výdajů, ale i růstem daní. Tím dále vzroste daňová zátěž, která v Česku patří k jedněm z nejvyšších na světě. Jelikož zvýšení spotřebních daní je nutné v souvislosti se vstupem do Evropské unie, lze mít výhrady především proti zrušení odečitatelných položek fyzických osob. Největší tíže jejich zrušení by totiž dopadla na sociálně slabší skupiny obyvatelstva. Nejvíce by na změnu daní doplatili živnostníci, kterým se navíc zvýší odvody sociálního a zdravotního pojistného.
Na druhou stranu je nutno pochválit snahu o snížení počtu úředníků, ačkoliv 2% ročně není moc a každý, kdo občas přijde do styku s úřady ví, že by bylo možné omezit počty úředníků mnohem rychleji. Stejně tak lze jen vítat degresivní snižování sociálních dávek – čím déle budete na státní podpoře, tím dostanete méně peněz. Tím se zamezí zneužívání sociálních dávek a jejich demotivující účinek na hledání trvalého zaměstnání.
Celkově je návrh ministerstva financí krok správným směrem. Měl však přijít o dva roky dříve – dnes jsou k opětovnému naplnění státní kasy nutné mnohem radikálnější změny. Navíc tento materiál stále neřeší nejožehavější problém veřejných financí, kterým je důchodový systém.
Co si myslíte o rostoucím schodku veřejných financí? Myslíte si, že zadlužování je správné? Napište nám svůj názor!
