Co to je hypoteční zástavní list?
Hypoteční zástavní listy jsou v podstatě dluhopisy, které mohou vydávat pouze peněžní ústavy mající k tomu speciální povolení od České národní banky. Jedná se o ty, které mají ve své nabídce hypotéky a zástavní listy používají k financování těchto úvěrů. Po uplynutí doby, na kterou byly dluhopisy vydány, je banka povinna zástavní listy odkoupit zpět. Samozřejmě má jejich momentální majitel možnost je sám prodat kdykoliv před datem splatnosti.
Zástavní list je dluhopisem s pevnou úrokovou sazbou - vyjádřenou takzvaným kuponem. To znamená, že každý rok dostane jeho vlastník vyplaceno určité procento z ceny zástavního listu.
Kde a jak nakoupit zástavní listy?
I když povolení k prodeji hypotečních zástavních listů má celkem devět bank, nemusí zájemce v každé z nich uspět. Některé z nich nabízejí listy jen pro velké, takzvané institucionální investory. „Komerční banka upsala tři emise hypotečních zástavních listů, poslední v roce 2000. Emise byla pro institucionální investory,“ říká Markéta Dvořáčková z oddělení komunikace Komerční banky. Jiné peněžní ústavy tuto formu k financování hypotečních úvěrů nevyužívají. Milan Kříž za GE Capital Bank k tomu uvádí: „GE Capital Bank hypoteční zástavní listy neemituje - hypotéky financuje z vlastních zdrojů.“ Za skupinu ČSOB vydává zástavní listy Českomoravská hypoteční banka, ale lze je nakoupit i na pobočkách Československé obchodní banky.
I další banky se však orientují spíše na velké hráče a pro drobné investory je vždy určena jen malá část z celkově vydaných zástavních listů. Například z březnové třímiliardové emise České spořitelny jsou pro malé střadatele určeny pouze zástavní listy za 300 milionů korun.
Pro nákup těchto cenných papírů stačí mít účet ve Středisku cenných papírů a případně účet v bance, která právě zástavní listy prodává. To je například podmínkou Českomoravské hypoteční banky - v tomto případě musí mít klient účet u ČSOB nebo u České spořitelny. „Je třeba, aby zájemce o nákup hypotečních zástavních listů měl platný majetkový účet ve Středisku cenných papírů a účet u České spořitelny,“ vysvětluje Věra Čarná z oddělení externí komunikace České spořitelny. Naopak při nákupu zástavních listů Raiffeisenbank nebo HVB Bank konto v bance nebudete potřebovat.
Pokud jsou zástavní listy „na skladě“, stačí v bance jen podepsat smlouvu o úplatném převodu cenného papíru a zaplatit na určený účet kupní cenu. Některé finanční ústavy prodávají zástavní listy na svých pobočkách, ale například Raiffeisenbank je nabízí přes RM-Systém.
Nezapomeňte na poplatek 100 korun za převod cenných papírů na váš účet ve Středisku cenných papírů. Banky obvykle neumožňují prodej pouze jednoho kusu, ale většinou minimálně tří až pěti hypotečních zástavních listů. Proto je lepší se předem informovat o konkrétních podmínkách.
Kolik stojí nákup zástavních listů?
Nominální cena hypotečních zástavních listů je většinou stanovena na úrovni deseti tisíc korun. Ovšem za nákup se zaplatí o něco více. Banky totiž většinou neprodávají zástavní listy za nominální, nýbrž za tržní cenu, případně si k nominální ceně připočítají emisní přirážku.
|
Chcete investovat? Navštivte naši speciální sekci a zjistěte, jaký způsob je pro vás nejlepší. |
Kromě toho je potřeba do celkové ceny zahrnout ještě takzvaný alikvotní úrokový výnos. Pod tímto složitým pojmem se skrývá poměrně jednoduchá záležitost: jestliže má dluhopis kupon 5,2 procenta, má majitel nárok na výplatu 520 korun za rok. Pokud tedy kupujete zástavní list v průběhu roku, musíte jeho vlastníkovi nahradit, že sice po část roku držel list, ale už nedostane peníze z kuponu. Jestliže je kupon vyplácen například 1. května a vy jste si dluhopis koupili až 1. února, musíte jeho majiteli nahradit 9/12 z kuponu, tedy v tomto případě z 520 korun. Takže kdyby byla tržní cena listu 11 000 korun, zaplatili byste navíc 350 korun jako alikvotní úrokový výnos a ještě 100 korun za zápis ve Středisku cenných papírů. Nakonec by vás zástavní list s nominální hodnotou deset tisíc korun vyšel na 11 450 korun. Velikost alikvotního úrokového výnosu se mění každý den - nejvyšší je těsně před dnem výplaty kuponu, naopak nejnižší po výplatě.
Slibovaných výnosů nedosáhnete ani náhodou
Bezpečný roční výnos 5,2 nebo 7,5 procenta: to zní velmi lákavě, ale realita je bohužel jiná. Ani s hypotečními zástavními listy nejdou dělat divy. Poslední část emise hypotečních zástavních listů Raiffeisenbank měla pevný úrokový výnos 7,5 procenta, ale započítáním emisní přirážky, alikvotního úrokového výnosu a dalších poplatků byl čistý výnos do doby splatnosti necelá tři procenta.
Podobný je případ i březnové emise Česká spořitelny. Úrokový výnos za rok dělá 5,2 procenta, ale tržní cena desetitisícového zástavního listu byla k 18. dubnu 11 318 korun. Takže čistý výnos do doby splatnosti - tedy do března 2008 - činí započtením všech poplatků a zaplacené tržní ceny právě k tomuto datu 2,31 procenta.
To je způsobeno tím, že výnos například pět procent se počítá z nominální ceny zástavního listu, a nikoliv ze skutečné ceny, za kterou tyto listy nakupujete - ta je pochopitelně vyšší.
Výhody Nevýhody - stabilní výnos s minimálním rizikem - úroky nejsou zdaněny - vyšší kapitálový výnos - nižší likvidita - dlouhodobější investice - znehodnocování výnosu inflací
Pohyb cen zástavních listů:
-
s blížícím se okamžikem výplaty kuponové platby roste tržní cena hypotečních zástavních listů, po výplatě kuponu kurz prudce klesá a poté pozvolna opět roste
-
při poklesu úrokových sazeb roste výnosnost pevně úročených zástavních listů, a tudíž roste i jejich tržní cena
-
pokud roste inflace, klesá reálná výnosnost zástavních listů, klesá po nich poptávka, a tedy se snižuje i jejich tržní cena
Investujete do hypotečních zástavních listů, nebo se vám zdají málo výnosné? Jaké formy investic upřednostňujete? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.
